Focus: Cestu k převratu v únoru 1948 otevřely nekomunistické strany

Zajímavosti

Ikona

24. února 2011, 12.40 | ČESKÁ REPUBLIKA | Plných 63 let uplynulo od chvíle, kdy se v tehdejším Československu po únorovém převratu chopili moci komunisté. Půdu pro převzetí moci připravily komunistům samy demokratické strany, které přecenily své síly, tvrdí politolog Jiří Pehe. Komunisté zvítězili ve volbách v roce 1946, ale postupně začali ztrácet podporu a hrozilo, že volby v roce 1948 pro ně skončí fiaskem.

Začali tedy posilovat své pozice v bezpečnostních složkách a vrcholem se stal 13. únor 1948, kdy tehdejší ministr vnitra Václav Nosek odvolal z funkce tři nekomunistické velitele policie. To se ostatním stranám nelíbilo. Vláda požadovala zrušení Noskových personálních změn. K jednání ale nedošlo.

Ministři z národně socialistické strany, demokratické strany a strany lidové proto podali demisi. Tímto krokem chtěli donutit komunisty, aby se podřídili vládě, nebo vyvolat krizi, která by se vyřešila jmenováním úřednické vlády a vypsáním předčasných voleb, v nichž by komunisté prohráli.

Strany počítaly se slibem prezidenta Edvarda Beneše, že demisi nepřijme. Pokud by ji však podal nadpoloviční počet členů kabinetu, vláda by padla, prezident by byl nucen jmenovat úřednický kabinet a vyhlásit nové volby.

O svém činu informovali také ministra zahraničních věcí Jana Masaryka. Ten ale demisi nepodal, stejně jako sociální demokraté. Plán tím ztroskotal. Prezident na komunistický nátlak demise 25. února přijal a nechal KSČ zrekonstruovat kabinet podle svého, čímž se naplno rozjela totalitní mašinerie.

"Největší vinu na dalších událostech nesou nekomunistické strany, pořádně se nedohodly. Přecenily svoje síly a zbytečně vyklidily pole komunistům," řekl politolog Jiří Pehe, podle kterého strany ukázaly, že jsou slabé.
"Chybou také bylo, že prezident Beneš demisi přijal. Tím pomohl převratu," řekl. Omlouvá prezidenta Beneše, že byl pod obrovským tlakem. Tehdejší premiér Klement Gottwald ho v podstatě donutil, aby demisi přijal a vládu doplnil podle jeho přání dalšími komunisty. Komunisté prezidentovi vyhrožovali lidovými milicemi. "Nekomunističtí ministři a prezident udělali chybu. Kdyby se komunistům postavili, určitě by bylo převzetí moci komunistů vnímáno jinak v Československu i v zahraničí," uzavřel Pehe.

S tím, že chyba byla i na straně prezidenta Edvarda Beneše, souhlasí také politolog Bohumil Doležal. "Tím, že Beneš doplnil vládu komunisty, dodal aktu punc legality," uvedl. Upozornil ale, že komunisté v té době měli stát fakticky v moci a měli velkou podporu společnosti. "Tu získali populistickými gesty, jako byla pozemková reforma nebo rozdělování majetku Němců. Komunisté měli navíc vybudovaný policejní aparát, který už jen v únoru zmobilizovali," upřesnil Doležal.

"Únor 1948 ale nelze chápat tak, že jsme spadli z demokracie rovnou do komunismu. Šlo o dovršení budování bolševismu od roku 1945," zdůraznil Doležal. Tato etapa skončila až na podzim roku 1989 "sametovou revolucí".

Tématické zařazení:

» Zajímavosti