Focus: Lukašenkův zásah proti opozici jako zkouška pro Evropskou unii

Zajímavosti

Ikona

12. ledna 2011, 20.22 | Snahu Evropy o dialog s vládou autoritářského běloruského vůdce Alexandra Lukašenka zmařil tvrdý zásah proti tamní opozici v den prezidentských voleb 19. prosince. Evropská unie se nyní snaží najít způsob, jak dát běloruskému režimu jasně najevo svůj nesouhlas a zároveň nepoškodit běloruské občany. EU stojí po období oteplování vztahů s Minskem u zásadního milníku. Bruselu je po prosincových událostech jasné, že se postoj běloruské vládní garnitury nijak nezměnil.

Situace je tak v současné době do jisté míry ještě vyhrocenější, než tomu bylo po běloruských prezidentských volbách v roce 2006. Západ je tehdy označil za zmanipulované a proti vítězství běloruského vůdce, označovaného za "posledního diktátora Evropy", ostře protestoval.

Shodnout se na jednotném postupu je pro sedmadvacítku těžké. Jižní křídlo v čele s Itálií, která udržuje s Běloruskem blízké kontakty, se staví proti tvrdším postihům.

Neshody přitom zatím patrně panují i mezi těmi unijními státy, které chtějí dát Lukašenkovi najevo přísnější postoj.

Najít styčnou plochu musí unie nejpozději do 31. ledna, kdy má zasedat rada ministrů zahraničí členských států EU.

Němci a Švédi navrhují rozšířit seznam běloruských vládních činitelů, na které unie uvalila vízové sankce. Zvažuje se, že by na něm bylo až sto osob.

Zákaz cestování do unijních států byl vůči některým běloruským představitelům včetně Lukašenka zaveden před čtyřmi lety. Loni na podzim sankce byly prodlouženy, až na výjimky však na ně bylo zároveň uvaleno moratorium.

To by mohlo být nyní zrušeno. Vůči obyčejným Bělorusům by se ale Evropa mohla naopak otevřít. Liberalizace vízového režimu – například snížení poplatků za víza včetně těch turistických – je v řadě členských států vnímána jako jeden z reálných kroků, které unie může nyní podniknout.

Směr v tomto smyslu již naznačili Poláci, kteří zrušili Bělorusům poplatky za národní víza, tedy povolení k pobytu nad 90 dní.

Eurokomisař pro rozšíření EU Štefan Füle na středečním zasedání zahraničního výboru Evropského parlamentu vysvětlil, že unie musí na situaci v Bělorusku reagovat rychle a v odpovídajícím rozsahu. Nesmí to však skončit izolací Bělorusů. "Naše kroky musí směřovat proti těm, kteří se provinili, nikoli proti obyčejným lidem," konstatoval Fühle.

Unie podle jeho slov musí "otevřít kanály pro přímou pomoc běloruským nevládním organizacím, médiím a studentům, a zjednodušit Bělorusům cestování do EU".

Tématické zařazení:

» Zajímavosti