Focus: Jak Assange a jeho "práskači" vrazili klín mezi spojence

Zajímavosti

Ikona

29. listopadu 2010, 09.13 | Nenápadný bělovlasý Australan Julian Assange dostal mašinérii americké diplomacie do největší krize za několik posledních desetiletí. Depeše z amerických ambasád, kterých se jeho "práskači" z WikiLeaks zmocnili, vrazily klín mezi spojence. Škody, které únikem citlivých informací utrpěla americká diplomacie, budou srovnatelné s těmi, jež zaznamenaly americké tajné služby zveřejněním tajných dokumentů o válkách v Afghánistánu a v Iráku.

Jejich důvěryhodnost mezi partnery je teď vepsí. To podkopává schopnost získat informace. "Americká špionáž je závislá na informacích od spojeneckých tajných služeb a ty po úniku informací z Pentagonu váhají, zda je mají Američanům poskytnout," píše týdeník Time.

Obdobné to je s diplomacií. Leckdo se teď bude vyhýbat otevřenému rozhovoru s americkým diplomatem. Nemůže spoléhat na to, že zůstane důvěrný a že nebude zmíněn jako zdroj informací.

Američané mají z důsledků úniku diplomatických hlášení velké obavy. Svědčí o tom postup americké ministryně zahraničí. Hillary Clintonová podle deníku The New York Times zaslala oběžník americkým ambasádám po celém světě. V něm je nabádá, aby byly v kontaktu se zahraničními představiteli a snažili se jim zveřejněné informace vysvětlit způsobem, který by minimalizoval škody.

Bílý dům, americké ministerstvo zahraničí i Pentagon zveřejnění citlivých informací kritizovaly. Jak jinak.

Nikdo z americké vlády však nezpochybnil jejich autenticitu. Je zjevné, že jsou pravé.

Jak se k nim Assange & spol. dostali? Deník Washington Post píše, že přes systém Siprnet

Siprnet je název pro tajný vojenský a diplomatický protokol. Představuje vlastně paralelní internet, ke kterému má přístup omezený počet uživatelů.

Po roce 2001 ho začal používat Pentagon. Před pěti lety se rozšířil na ministerstvu zahraničí.

Assange a jeho lidé využili slabin Siprnetu a nabourali se do něj. Proč to udělali?

Odpověd je možné najít třeba v Asangeho profilu, který před časem zveřejnil magazín New Yorker. "Assange je posedlý hackerstvím a odhalováním tajných informací. Je až fanatický v tom, jak bojuje proti státní moci," píše se v časopisu.

Na WikLeaks se v minulých letech mimo jiné objevily informace o korupci a machinacích afrických vůdců, manuál pro postup amerických dozorců na Guantánamu nebo svědectví o překrucování vědeckých dat britskými klimatology. Nedávno se stal terčem Pentagon a teď americká diplomacie.

Kdo bude na řadě příště? To je stěží možné odhadnout.

Assange si nevybírá cíle podle ideologie či zeměpisné oblasti. Jeho nepřítelem je každá vláda, každý vůdce, každá moc. "Úniky jsou nástrojem naší informační války... Naším cílem je zničit konspiraci vlád," píše Julian Assange ve spisku Conspiracy as Governance (Konspirace jako vládnutí).

Tématické zařazení:

» Zajímavosti