Focus: Afghánské tažení - fakta a čísla - Zajímavosti

Zajímavosti

Focus: Afghánské tažení - fakta a čísla

Ikona

7. října 2010, 08.39 | Před devíti lety zahájili Američané nálety na Afghánistán. Konec války v této zemi je však dosud v nedohlednu. Toto jsou základní fakta o afghánském tažení: Operaci Trvalá svoboda (Enduring Freedom) spustili Američané 7. října 2001 bombardováním hlavních opěrných bodů Talibanu v Afghánistánu. Cílem útoku, do kterého se později zapojili další spojenci Američanů, bylo dopadnout Usámu bin Ladina. Tento zakladatel a vůdce Al-Káidy financoval a plánoval útoky z 11. září.

Američané také chtěli rozprášit jeho organizaci a svrhnout Taliban, který Afghánistánu vládl a poskytl bin Ládinově skupině své území.

• Devatenáctého října zahájili spojenci pozemní ofenzivu. Třináctého listopadu dobyly oddíly Severní aliance, složené z bojovníků kmenů, které byly vůči Talibanu v opozici, hlavní město Kábul. Později se Severní koalice s pomocí Američanů a Britů zmocnila dalších měst.

• Většina talibanských ozbrojenců utekla do sousedního Pákistánu. Poté se však talibanci začali vracet a rozpoutali gerilovou válku proti cizincům (bezvěrcům) a jejich spojencům.

• Po dobytí Kábulu se do prezidentského úřadu vrátil Talibanem vyhnaný prezident Burhanuddín Rabbání. V roce 2002 jeho místo převzal Hamíd Karzáí, který je afghánským prezidentem dodnes. Vyhrál i loňské volby. Jejich výsledky jsou však nevěrohodné. Desítky tisíc, možná stovky tisíc hlasů byly zfalšovány.

• Zahraniční vojáci působí v Afghánistánu většinou pod hlavičkou ISAF (International Security Assistance Force), schválenou rezolucí Rady bezpečnosti OSN. Misi formálně velí NATO, fakticky Američané. Nyní je v Afghánistánu téměř 100 000 amerických vojáků, z toho 78 000 v ISAF, a 42 000 vojáků z dalších zemí včetně 520 Čechů. Vláda chce jejich počet v příštím roce zvýšit na 730.

• Na operaci Trvalá svoboda se podílí 47 států, některé z nich však jen dodávkami materiálu.

• Od začátku bojů v Afghánistánu v roce 2001 v zemi padlo 2118 spojeneckých vojáků. Největší ztráty zaznamenaly Spojené státy. Do Ameriky se v kovových rakvích vrátilo 1299 vojáků.