Policii letos za půl roku opustilo 400 zkušených policistů, nahradil je dvojnásobek nováčků

Zajímavosti

Ikona

30. července 2010, 16.22 | ČESKÁ REPUBLIKA | Českou policii, trpící chronickým nedostatkem příslušníků, opustilo za prvních šest měsíců letošního roku dalších 400 policistů. Ze služby odešlo 329 policistů, zbývajících 71 mužů a žen zákona pak skončilo odchodem do důchodu či zemřelo, informoval Mediafax Jaroslav Ibehej z policejního prezídia. Ze služby podle údajů policejního prezídia odcházejí především zkušení policisté. Přes 70 % těch, kteří letos odešli, bylo ve služebním poměru déle než pět let.

Čtvrtina policistů, kteří v roce 2010 ve službě skončili, byla ve službě déle než třicet let.

Odcházející policisty nahradilo osm set nezkušených nováčků.

Exodus zkušených vyšetřovatelů a detektivů, který začal za působení Stanislava Grosse (ČSSD) v pozici ministra vnitra a pokračoval i za jeho následovníků, kritizují bezpečnostní experti, v loňském roce na tento trend upozornili také státní zástupci. Ve zprávě o činnosti poukazuje Nejvyšší státní zastupitelství na to, že policie méně sama vyhledává trestnou činnost a příliš často čeká na to, až ji lidé ohlásí. Jako důvod uvádí právě především nedostatek zkušených vyšetřovatelů.

Ze stejného důvodu se podle žalobců nedaří polici vést rozsáhlejší vyšetřování a systematickou práci. To se odráží především v nízké objasněnosti majetkových deliktů. Nezkušení nováčci podle zprávy nejenže nezvládají složitější pátrání, ale se státními zástupci musí konzultovat i základní úkony v trestním řízení.

"Odchody policistů zařazených na službě kriminální policie a vyšetřování s sebou přinesly ještě jeden sekundární negativní efekt. Odcházející kriminalisté totiž obvykle své zdroje z kriminálního prostředí nepředávají," konstatoval již dříve ve svém vyjádření bývalý ředitel zrušené finanční policie Vladimír Zimmel. Podle něj neodcházejí policisté pouze z finančních důvodů, ale také kvůli deziluzi, nezřídka vinou nadřízených.

Deziluze může být způsobena i praktikami při dosazování nových policejních velitelů. Ti musí mít před obsazením vyšších funkci zkušenosti z nižších pozic. I kvůli nedostatku zkušených velitelů se ale stává, že důstojník projde několika funkcemi často za pár dní. Například Martin Červíček se během pouhých čtyř dnů stal z velitele okresní náchodské kriminálky nejprve policejním radou na prezidiu a dva dny poté šéfem dopravní policie. Po roce v této funkci převzal po Petru Želáskovi vedení pražské policie.

Mnozí zkušení kriminalisté také odcházejí do soukromých podniků, na jejichž vyšetřování se v minulosti podíleli. Příkladem je bývalý elitní důstojník ÚOOZ Luděk Žákovec, který vyšetřoval mimo jiné vraždu Františka Mrázka a nyní pracuje pro firmy Mrázkova exspolečníka Tomáše Pitra. Na "druhou stranu" přeběhl podle vlastních slov proto, že mu kvůli novému služebnímu zákonu v roce 2007 výrazně klesl plat. Žádné zákonné omezení, které by bránilo policistům v podobném "přestupu", v Česku na rozdíl od vyspělých evropských států neexistuje.

Negativní tendenci v odchodech policistů se nepodařilo zvrátit ani posledním dvěma ministrům vnitra Ivanu Langerovi (ODS) a Martinu Pecinovi (ČSSD). Zatímco první z nich nastartoval nákladnou náborovou kampaň, druhý ji ukončil pro nedostatek peněz. Policie přitom stále trpí nedostatkem lidí. V celé republice policii chybí do naplnění tabulkových stavů asi 8 % zaměstnanců, tedy 3695 policistů, ve specializovaných celorepublikových útvarech pak 10 %, z plánovaného stavu 7927 policistů je skutečně ve službě 7148.

Největší nedostatek policistů hlásí podle statistik hlavní město, kde vedení postrádá 845 lidí. Namísto tabulkových 7033 příslušníků zákona jich v Praze působí pouze 6434, a to přes to, že jejich stavy doplňuje výpomoc 155 policistů z ostatních krajů republiky. Ostatní krajská ředitelství přitom trpí procentuelně stejným nedostatkem policistů jako Praha.

Po několika předchozích vlnách odchodů odešlo v letošním roce velké množství policistů poté, co nová vláda Petra Nečase zveřejnila plánované škrty v rozpočtu ministerstva vnitra. To by mělo letos ušetřit 1,2 miliardy korun, ministr Radek John (VV) původně deklaroval, že sníží platy příslušníků bezpečnostních složek o deset procent. Na schůzce s odboráři minulý týden ale naopak šéfovi policejních odborů Milanu Štěpánkovi slíbil, že platy policistům snižovat nebude.

Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP09) ve čtvrtek potvrdil, že polovinu ze zmrazených 1,2 miliardy korun ministerstvu vnitra do konce roku vrátí. Jak uvedla v rozhovoru pro páteční Hospodářské noviny ekonomická náměstkyně ministra vnitra Světlana Kubíková, mělo by to stačit na to, aby se letos na platy policistů nesahalo.

Už v příštím roce ale bude ministerstvo muset ušetřit dalších téměř 5 miliard, a to se již podle Kubíkové bez zásahů do platů neobejde. "Nemusí to být ovšem celých deset procent, budeme se snažit ušetřit na neobsazování volných míst," osvětlila strategii Kubíková. Nenabírání nových lidí je totiž podle ní podstatně levnější, než propouštění stávajících policistů. Ti totiž mají po 15letech služby nárok na výsluhy nebo mnohaleté odstupné.

"Zaměstnáváme dnes 15 tisíc policistů, kteří mají na výsluhy nárok, a ti si mohou spočítat, že když budou mít nižší plat, sníží se jim také výsluhy a to by mohlo vést k dalším odchodům," přidala se k varovným hlasům Kubíková. Od roku 2007 policii opustilo více než 10 tisíc policistů, dnes je u sboru zaměstnáno celkem 43 507 policistů z plánovaného stavu 47 202.

Tématické zařazení:

» Zajímavosti