Noční oblohu zdobí Jupiter

Zajímavosti

Ikona

7. srpna 2008, 22.20 | Praha / Pokud jste si v posledních dnech či týdnech všimli na noční obloze velmi jasně zářícího objektu nad jižním obzorem, pak jste viděli planetu Jupiter. Období její nejlepší viditelnosti připadlo v letošním roce právě na letní měsíce.

Rovníkový průměr Jupitera dosahuje více než 140 tisíc kilometrů, je tedy 11krát větší než Země a zároveň je 317krát hmotnější. To jej řadí na první místo mezi ostatními planetami sluneční soustavy. Jupiter obíhá kolem Slunce v průměrné vzdálenosti 778 milionů kilometrů jedenkrát za 12 let a jeden den zde trvá necelých deset hodin. Jedná se o planetu tvořenou vodíkem a heliem a astronomové ji řadí mezi takzvané plynné obry.

Detaily planety pouhým okem spatřit nelze, na to je Jupiter od Země příliš daleko. Když si ale vezmeme malý dalekohled nebo triedr, uvidíme v těsné blízkosti planety čtyři méně jasné body. Jedná se o největší Jupiterovy satelity, které objevil už v roce 1610 Galileo Galilei. Později dostaly i svá jména. Nejblíže planetě je Io, dále Europa, Ganymed a nejvzdálenější je měsíc Kalisto. Jejich průměry se pohybují od 3,6 tisíce do 5,2 tisíce kilometrů. Nejzajímavější jsou prvně dva jmenované měsíce. Na Io bylo nalezeno přes 300 vulkánů a gigantických gejzírů, ze kterých tryskají oxidy síry do výšek až 300 kilometrů.

Na povrchu Europy se pro změnu nachází silná vrtsva ledu, která pravděpodobně ukrývá oceán tekuté vody. Kolem tohoto měsíce byla také zjištěna velmi řídká kyslíková atmosféra (asi jedna stomiliardtina hustoty zemského ovzduší). Je to však ledový svět, teplota na povrchu dosahuje minus 145 stupňů Celsia.

Velkým dalekohledem můžeme na Jupiteru spatřit střídající se žlutě a hnědě zabarvené pásy oblačnosti s různými strukturami. Tou největší je Velká červená skvrna, která se v atmosféře planety vyskytuje nepřetržitě více než 300 let. Astronomové zjistili, že jde o obrovskou tlakovou níži, která se podobá pozemským hurikánům. Její rozměry si však s nimi nezadají ani v nejmenším – skvrna je totiž dvakrát větší než celá zeměkoule.

Přestože jsou hvězdárna i planetárium z technických důvodů v srpnu uzavřeny, mohou se zájemci přijít na Jupiter podívat astronomickým dalekohledem opět v září.

A ještě jedno uvedení na pravou míru: pokud jste v poslední době obdrželi elektronickou poštou zprávu o tom, že v srpnu bude na obloze k vidění planeta Mars a že její velikost bude srovnatelná s velikostí našeho Měsíce, pak vězte, že jste obdrželi tzv. hoax, čili podvodný řetězový e-mail. Nic takového na obloze nebude. Mars je příliš malý a příliš daleko na to, aby byl vidět podobně jako Měsíc. Navíc se v tomto období nachází poblíž Slunce a je viditelný jen velmi krátce po jeho západu nízko nad západním obzorem.

Tématické zařazení:

» Zajímavosti