V pátek nastane nejdelší prstencové zatmění Slunce v tomto tisíciletí

Zajímavosti

Ikona

14. ledna 2010, 18.24 | ZEMĚ | Obyvatelům části Afriky a Asie se v pátek naskytne pohled na nejdelší prstencové zatmění Slunce v tomto tisíciletí. Maximální délka jeho trvání v Indickém oceánu bude 11 minut a osm vteřin a podle astronomů nebude překonána více než tisíc let, a to až do 23. prosince 3043. Jak uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), nejprve bude zatmění viditelné v západní části Středoafrické republiky.

Tam bude zmíněný astronomický jev v třísetkilometrovém pásu k vidění v 6:14 SEČ.

Pak v rychle "přeletí" Kongo, Ugandu, Keňu a jižní část Somálska. Délka vrcholné fáze zatmění přitom vzroste ze sedmi na devět minut.

Poté bude zatmění viditelné nad Indickým oceánem. Pás annularity čili viditelnosti zatmění se přitom stočí k severovýchodu.

Nad Indickým oceánem prstencové zatmění dosáhne v 8:06 SEČ své maximální délky - 11 minut a osmi vteřin. Měsíční kotouč v této době zakryje 91,9 procenta slunečního.

Prstencové zatmění Slunce budou poté moci pozorovat obyvatelé Malediv. V hlavním městě souostroví Malé na to budou mít 10 minut a 45 vteřin.

Pak se pás annularity "vydá" přes jižní Indii, severní Srí Lanku k Barmě a Číně. Jeho pozorovatelnost na Zemi skončí na čínském poloostrově Šan-Tung v 9:59 SEČ.

Za tři hodiny a 45 minut tak zatmění "urazí" přibližně 12 900 kilometrů.

V České republice bude z pátečního prstencového zatmění Slunce vidět pouze jeho úplný závěr, a to jen velmi částečně na Moravě a ve Slezsku.

Zatmění Slunce je astronomický jev, který nastane, když Měsíc vstoupí mezi Zemi a Slunce, takže jej částečně, nebo zcela zakryje. Taková situace se objevuje, jen pokud je měsíc v novu a Slunce i Měsíc jsou při pohledu ze Země v jedné přímce.

Prstencové zatmění je možné pozorovat, když Slunce a Měsíc jsou v jedné přímce, ale zdánlivá velikost Měsíce je menší než velikost Slunce.

Tématické zařazení:

» Zajímavosti