Hlasujte: České a slovenské stavby století

Zajímavosti

foto archiv

Ústí nad Labem | Do 15. září může veřejnost hlasovat v anketě České a slovenské stavby století, která probíhá v rámci oslav 100. výročí vzniku Československa. Mezi stovkou nominovaných má Ústecký kraj hned čtyři želízka v ohni. Jsou jimi Masarykovo zdymadlo v Ústí nad Labem, vodní nádrž Fláje, Kolektivní dům v Litvínově a přesun kostela Nanebevzetí Panny Marie v Mostě.

Do projektu byla zařazena stavební a architektonická díla s ohledem na jejich význam a přínos od roku 1918 do současnosti. V Československu, poté i v České a Slovenské republice bylo postaveno mnoho významných a pro další vývoj společnosti důležitých staveb, ze kterých bylo odbornou komisí, složenou ze zástupců českých a slovenských asociací a svazů dlouhodobě spjatých s rozvojem stavebnictví, vybráno celkem 100 českých a slovenských staveb. Za českou stranu bylo nominováno 66 staveb, za slovenskou pak 34 staveb.

Hlasování potrvá do 15. září na www.stavbystoleti.cz Každý hlasující má k dispozici maximálně 10 hlasů, z nichž každá stavba může dostat 1 až 10 hlasů. Po kliknutí na fotografie níže můžete hlasovat pro stavby nominované za Ústecký kraj.

Masarykovo zdymadlo Střekov

Zdymadlo přetínající Labe pod hradem Střekovem v Ústí na Labem bylo postaveno pro zlepšení splavnosti zdejších peřejí a je posledním vodním stupněm labské vodní cesty na českém území. Střekovský jez patřil v období první republiky mezi největší a nejmodernější na našem území. Dílo jako celek je chráněnou kulturní památkou.

Přesun kostela Nanebevzetí Panny Marie v Mostě

Děkanský kostel v Mostě je v dnešní době nejen vzácnou památkou pozdní gotiky, ale zejména mementem epochy 2. poloviny 20. století. Vydolování malebné mostecké krajiny a zánik raně středověkého města kvůli těžbě hnědého uhlí jsou dnes již stěží obhajitelné. Jako památník královského města měl zůstat zachován právě jen gotický chrám. Náročná akce jeho přesunu si vyžádala inovativní technická řešení a stala se dlouho nepřekonaným triumfem našeho inženýrství. Kostel cestoval po mírné obloukové trati se sklonem 12 promile. Byl posunován na čtyřech kolejích, zezadu tlačen a zepředu brzděn hydraulickými válci. Koleje nebyly položeny po celé trati, ale postupně se 160 m dlouhé kusy přesouvaly. Po přesunu byl kostel otevřen veřejnosti až v roce 1988 a nového vysvěcení se dočkal roku 1993.

Vodní dílo Fláje

Jediná betonová pilířová přehrada v ČR, která je pro unikátní technické řešení hráze chráněnou kulturní památkou. Pilířová hráz je složena ze 34 bloků, z toho 19 je dutých typu Noetzli a 15 plných, tížných. Hráz je v pravé části zakřivená s poloměrem 200 m, její délka v koruně je 459 m o šíři 6 m. Šířka v patě činí až 53 m, výška nad terénem až 55 m. Přehrada vytváří nádrž o celkové ploše 153 ha, s objemem 23,1 mil. m³. Přehrada na Flájském potoce na severu Krušných hor byla vybudována v letech 1950–1963.

Kolektivní dům v Litvínově

Idea kolektivního bydlení se u nás nejvíc rozvíjela ve 20. a 30. letech 20. století. Na bázi vědeckého funkcionalismu koncipovala levicová avantgarda s Karlem Teigem v čele program sociální reformy, jemuž byla architektura nástrojem i produktem. Kolektivní bydlení mělo být jedním z východisek z prohlubující se ekonomické krize. Dvě protilehlé, symetricky zalomené desky bytů propojuje snížené střední křídlo obsahující sdílené provozy a služby, včetně kluboven, školky, nebo víceúčelového sálu.

Zdroj: Metropol

Tématické zařazení:

» Zajímavosti