NASA: Z bombardování Měsíce máme zajímavé výsledky

Zajímavosti

Ikona

10. října 2009, 10.14 | HOUSTON | Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), který nechal na povrch Měsíce dopadnout raketu a sondu, oznámil, že pokus přinesl zajímavé výsledky. Zda na Měsíci je nebo není voda, zatím ale známo není, informuje v sobotu deník The Daily Telegraph.

Vesmírnou agenturu nyní čeká nelehký úkol získaná data protřídit a analyzovat. "Vědecký tým projektu LCROSS provádí předběžné vyhodnocení zhruba čtyř minut záznamu dat, které sonda LCROSS získala," uvádí se na webových stránkách vesmírné agentury. "V tuto chvíli nepředjímáme přítomnost nebo nepřítomnost vody. To zabere nějaký čas," dodal opatrně hlavní výzkumník projektu LCROSS Anthony Colaprete.

Podle něj analytikům zabere několik dní, než data vyhodnotí, a několik týdnů bude trvat, než určí, kolik a zda vůbec je ve sloučeninách vodíku.

K experimentu došlo v pátek ve 13.31 SELČ. Do povrchu Měsíce v kráteru Cabeus nejprve narazila rychlostí kolem 9000 kilometrů za hodinu, tedy více než sedminásobnou rychlostí zvuku, téměř dvou a půl tunová raketa, která k luně sondu LCROSS donesla.

Dopad rakety vymrštil z povrchu měsíční prach a kameny, které sonda letící nad ní analyzovala. Exploze o síle 1,5 tuny TNT vymrštila z kráteru kolem 350 tisíc kilogramů prachu a kamenů do výšky 10 kilometrů. V povrchu Měsíce měl vzniknout čtyři metry hluboký kráter o velikosti 20 metrů.

Čtyři minuty po dopadu rakety její osud následovala i sonda LCROSS. V ní byly uloženy přístroje určené pro analýzu složení oblaku prachu, který se po přistání zvedl. Právě v něm by vědci rádi objevili zmrzlou vodu.

Ne všechno ale šlo dobře. Kamery připevněné na 891 kilogramů vážící sondě LCROSS selhaly v přenášení obrazu dopadu první rakety. Přesto byl podle NASA experiment úspěšný. "Všechno skutečně fungovalo dobře, vesmírná loď letěla perfektně, v některých případech přístroje pracovaly lépe než se očekávalo. Dostali jsme zajímavé výsledky," uvádí NASA ve svém prohlášení.

Kráter Cabeus leží v té části Měsíce, která je neustále ve stínu. Podle vědců je možné, že by v těchto částech mohl být pod povrchem led.

Projekt LCROSS (Lunar Crater Observation and Sensing Satellite) stál 79 milionů dolarů.

Vyslání těchto sond je prvním krokem amerického vesmírného plánu s názvem Lunar Precursor and Robotic Program (LPRP). Jedná se o sérii několika bezpilotních misí, které budou získávat údaje a poznatky nutné pro návrat amerických astronautů na povrch Měsíce v roce 2020.

Plánování těchto automatických misí začalo v roce 2004, když tehdejší prezident George W. Bush vyhlásil orientaci americké astronautiky na obnovení pilotovaných letů na Měsíc a Mars.

Tématické zařazení:

» Zajímavosti