Pár vlašských ořechů může mít v Číně cenu zlata

Zajímavosti

zdroj: vylecit.cz

Laj-šuej (Čína) | V Číně se mohou obyčejné vlašské ořechy prodávat za vyšší cenu než zlato. Pěstitel pan Li ukazuje v hrsti pár ořechů, jejichž zvrásněné skořápky jsou dokonale symetrické. Věří, že za ně dostane...

majlant, píše agentura AFP.
    "Ceny šly prudce nahoru," zdůrazňuje Li Čan-chua při procházce ve stínu ořešáků, které mu přinesly bohatý výdělek. "Před lety by si to nikdo nedokázal představit," podotýká.
    Číňané - od taxikářů přes cestující v metru až po důchodce posedávající v parcích - s oblibou krouží v dlaních párem hnědavých ořechů, a to v každé denní chvíli.. Tento staletý zvyk má podle tradiční čínské medicíny zlepšovat krevní oběh. "Je to zdravé," prohlašuje pan Li.
    S hnědými skořápkami si již hráli na císařském dvoře od roku 220, ale teprve za dynastie Čching (1644-1912) se stal pár výjimečně krásných ořechů předmětem žádaným mezi elitou země.
    Po třech desítkách let prudkého ekonomického růstu se do ořechů dnes zbláznili noví čínští zbohatlíci i bossové čínského podsvětí.
    Kupci nebaží po obsahu ořechu, ale zajímá je jen vzhled skořápek, které jsou po dobu zrání uloženy v zeleném šlupce. Po sklizni pěstitelé ořechy třídí a hledají skořápky s co nejvíce identickými rýhami: jejich symetrie určí tržní cenu páru ořechů. Ke zvýšení ceny přispívá velikost a barva. Nejvyhledávanější jsou tmavohnědé.
    Zvýšení poptávky a vzestup cen změnily život rolníků v hornatém distriktu Laj-šuej, kam lze z Pekingu dojet autem za pár hodin.
    Ještě tak před deseti lety měli pan Li a jeho sousedé pěstující obilí a kukuřici jen slabé výdělky. Dnes si mohou vyjet pravidelně na dovolenou, mají zahraniční auta a velké byty v nedalekém městě.
    "Dokonce i pár poměrně všedních ořechů se dá prodat za víc než zlato, vezmeme-li cenu za jeden gram," ujišťuje pan Li.
    Jeden pěkný párek ořechů se mu nedávno podařilo prodat za 160.000 jüanů (přes půl milionu Kč). Jedna unce zlata se dnes prodává za 1200 dolarů (23.280 Kč). Jeho ořešáky mu mohou ročně vydělat až dva miliony jüanů (téměř sedm milionů Kč).
    Proto své stromky také náležitě chrání: obehnal je ostnatým drátem, umístil sem bezpečnostní kamery a hlídací psy.
    V Laj-šuej jsou ořechy, zdroj bohatství této oblasti, vyobrazeny všude: na průčelí obchodů, na širokých transparentech nad silnicemi a dokonce je mají místní obyvatelé na vizitkách. Místní tržiště, kde tucet obchodníků vystavuje své ořechy, přitahuje davy lidí.
    Liův soused Čang Kuej-fu se sklání nad bedýnkami čerstvě sklizených ořechů. "Každý z nich je unikát. Mají svou hodnotu jako sběratelský předmět, ale také jako stimulace ducha," říká.
    Ořechy také mají svá jména podle toho, jaký mají tvar: jsou tu například mandarínské klobouky, podle čepců dávných vysokých úředníků na císařském dvoře, slepičí srdíčka nebo lucerny.
    Ořechy se pro některé čínské investory také staly produktem alternativního umísťování investic. Spekuluje se o tom, jak budou vypadat ořechy dosud skryté v zelené šlupce na stromě: to se stalo velmi populární hazardní hrou.
    Na pekingském trhu Š'-li-che, kde se ořechy prodávají už několik generací, desítky mužů středního věku zkoumají vystavené ořechy. Miao Jao-ke platí 2000 jüanů (asi 6900 Kč) ještě dříve, než z páru ořechů, které si koupil, sloupne slupku. Sázka mu vyšla: po sloupnutí slupky odhaduje skořápky na 2500 jüanů (8920 Kč). "Tyhle ořechy mi opravdu přinesou štěstí!" volá.