Akademickou cenu má jediný Čech, který se zabývá helioseizmologií

Zajímavosti

zdroj: archiv Metropolu

Praha | Cenu Akademie věd ČR dostal jediný český vědec, který se zabývá helioseizmologií. Je jím sluneční fyzik Michal Švanda z Astronomického ústavu. Snaží se najít odpověď na otázku, co se děje v nitru Slunce...

Čtyřiatřicetiletý vědec získal cenu za vynikající výsledky v kategorii pro mladé vědce a převzal ji dnes v pražské vile Lanna.
    "Uvnitř Slunce hoří jediný plně funkční termojaderný reaktor ve sluneční soustavě, to je věc, kterou se snaží lidé zopakovat i na Zemi. Poznáváme nitro Slunce, poznáváme i nitra jiných hvězd, poznáváme i současně to, za jakých podmínek tyto reakce probíhají," popsal dnes Švanda ČTK a Českému rozhlasu svou práci. Helioseizmologie je jediná metoda, která umožňuje nepřímo se podívat do nitra Slunce.
    Cenu získal i za to, že v souboru čtyř prací přispěl k rozvoji helioseizmických metod určených k měření rychlosti plazmatu ve svrchní vrstvě sluneční konvektivní zóny, oblasti, v níž dochází k přenosu energie konvekcí. Švanda stál u samotného zrodu odborné měřicí metody.
    Veškerá pozorování Slunce, která vědci mají, pocházejí ze sluneční atmosféry. Helioseizmologie je obdobou pozemské seizmologie. Její měření umožňuje získávat informace o tom, jak vypadá Země. Podobně funguje i na Slunci. "S tím rozdílem, že zdrojů, 'sluncetřesných' vln je tam strašně mnoho. V podstatě každé místo na Slunci je zdrojem určitých 'sluncetřesných' vln a my tato pozorování dokážeme pomocí družic dělat naprosto rutinně," uvedl Švanda.
    Jeho výzkum přispívá k lepšímu pochopení toho, jak Slunce funguje. "Slunce je prototypem všech hvězd. Myslíme si, že všechny hvězdy, které vidíme na obloze, fungují stejně jako Slunce. Tím, že poznáváme Slunce, poznáváme i jiné hvězdy," poznamenal.
    Astronomii se Švanda prý věnuje odmala, pochází z Vysočiny a dodnes vzpomíná na svou první návštěvu planetária. Vážněji se oborem začal zabývat na střední škole, kdy dojížděl na letní astronomickou školu na hvězdárnu v Úpici. Už před maturitou začal spolupracovat s Astronomickým ústavem AV ČR v Ondřejově, tam působí s přestávkou tříletého pobytu v Německu doposud.
    Padesátitisícovou odměnu, kterou spolu s dnešní cenou obdrží, chce věnovat na provoz domácnosti. Má ženu a dvě malé dcery, které se ceremoniálu účastnily. Jestli se někdy stanou astronomkami, prý nechá na nich.

Zdroj: www.ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Zajímavosti