Neandrtálci se vyvíjeli po částech, nejdřív byl obličej

Zajímavosti

zdroj: archiv Metropolu

Madrid | Neandrtálci se vyvíjeli po částech - nejdřív přišel na řadu obličej, až pak mozek a další tělesné změny. Ve vydání časopisu Science to tvrdí španělští vědci. Podle nich o tom svědčí nálezy lebek ve Španělsku. Vědci...

zkoumali několik lebek starých asi 430.000 let, které patřily raným příbuzným neandrtálců. Zuby a obličej už vykazovaly morfologické rysy typické pro neandrtálce, ale mozek byl stále málo vyvinutý.
    Tým kolem paleontologa Juana-Luise Arsuagy z madridské univerzity Complutense tak potvrdil hypotézu, že u neandrtálců se nevyvíjely všechny charakteristické tělesné znaky najednou. Vědci se dosud v této otázce rozcházeli.
    Během několika desetiletí našli vědci v nalezišti Sima de los Huesos (Jáma kostí) v severošpanělském pohoří Sierra de Atapuerca více než 6500 lidských fosílií patřících 28 jednotlivcům. "Taková koncentrace hominidních fosílií je dosud jedinečná," poznamenal Arsuaga.
    Mezi nálezy bylo také 17 lebek, některé z nich se dochovaly téměř kompletně. Sedm lebek nyní vědci znovu prozkoumali a zjistili na nich stále se opakující rysy. Zatímco zuby a obličej už odpovídaly morfologii neandrtálců, například mozkovna byla ještě málo vyvinutá.
    Nejstarší nalezené lebky s mozkovnou typickou pro neandrtálce jsou přitom staré zhruba 200.000 let.
    Velké změny se nejdřív odehrály zejména v oblastech spojených s kousáním. "Řezáky vykazují silné stopy opotřebení, jako by byly používány jako jakási třetí ruka, což je typické pro neandrtálce," řekl Arsuaga.
    Vědci se dosud domnívali, že nálezy ze Sima de los Huesos je třeba v širším smyslu řadit k druhu Homo heidelbergensis, který bývá považován za bezprostředního předchůdce Homo neanderthalensis. Nyní ale navrhují vyčlenit pro tuto populaci vlastní druh nebo poddruh.

Zdroj: ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Zajímavosti