Na Vánoce lidi obdarovává Ježíšek i řada jeho kolegů

Zajímavosti

zdroj: archiv Metropolu

Česká republiika | Český Ježíšek, který snad i letos obstál v konkurenci s americkým Santou Clausem, není jediným dárcem, který koncem roku obdarovává lidi vánoční nadílkou. V Itálii dříve plnila jeho roli...

čarodějnice Bafana, ovšem až 6. ledna, v Nizozemsku to byl Mikuláš zvaný Sinterklaas. Řecké děti nacházejí dárky v noci na Nový rok pod postelí a nosí je Santa Basil. V Rusku je dárcem Děda Mráz, který se za minulého režimu v Česku neosvědčil. Vzhledem k tržbám posledního adventního víkendu a přeplněným nákupním centrům by zřejmě Ježíšek rád využil jeho saní, aby to všechno stihl.
    O vánočních darech rozdávaných v předvečer Štědrého večera v Čechách se zmiňoval už benediktinský mnich Jan z Holešova, žijící na přelomu 14. a 15. století za vlády českého krále Václava IV. Podle něj lidé na paměť narození Ježíše Krista posílají v tento večer "příjemné a vybrané věci, a zvláště vonné, vložené mezi dvěma krásnými miskami".
    Zároveň však kritizoval, že někteří posílají toho dne štědrovečerní dárky ne na památku nebeského seslání, ale aby měli štěstí po celý následující rok. "Doznávají totiž, že kdo toho večera neobdaruje jiných, zchudne dříve, než rok skončí," dodal Jan z Holešova.
    Valburga Vavřinová v knize Malá encyklopedie Vánoc upozornila, že do 16. století mívaly vánoční dárky dokonce často charakter úplatků a občas byly vymáhány i násilím. Zvyk obdarovávat o Štědrém večeru děti se však stal v českých zemích nedílnou součástí Vánoc až v 19. století. "Tou dobou se již i ti nejchudší z nejchudších snažili svým dětem dát o Vánocích dárek, i kdyby to bylo jen červené jablíčko a hrst ořechů," napsala.
    A tak Ježíšek do českých rodin nosil většinou věci praktické - tatínkové jásali nad tabatěrkou na oblíbený šňupací tabák, novou dýmkou, šlemi či pantoflemi, maminky obdivovaly látku na šaty, holčičky dostávaly panenky, ale i kanafas a ubrusy do výbavy a kluci se radovali z perníkového koně či cínových vojáčků. Jak to bylo u chudých lidí o Vánocích roku 1859, se rozepsala Božena Němcová. Svým dětem mohla slavná spisovatelka dát ke štědrovečerní večeři jen malý kousek ryby a jedno jablko.
    Krásná myšlenka vánočního obdarovávání se časem proměnila v povinnost uspokojit téměř za každou cenu neustále vzrůstající nároky a sehnat všechno z předlouhých seznamů adresovaných Ježíškovi. "V tom je právě zvláštní zázračnost dárku, že radost z něho přesahuje jeho cenu. Přeju všem, aby dávali a dostávali jen ...šťastné dárky, třeba byly sebelacinější," napsal k tomu o mnoho let později Karel Čapek.

Svátek slaví Adam a Eva.

24. prosince 1814 skončila tzv. mírem v Gentu válka mezi Velkou Británií a USA. Trvala od června 1812 a nepřinesla žádné z válčících stran rozhodující úspěchy.

24. prosince 1818 koleda Tichá noc vznikla náhodou. Místem původu je hornorakouské městečko Oberndorf, nedaleko Salzburku. Traduje se, že dnes slavná hudební legenda by nevznikla, nebýt hladových myšek, které v zimě roku 1818 proděravěly kožené měchy varhan v oberndorfském kostelíku svatého Mikuláše. Místní varhaník Franz Xaver Gruber proto právě na Štědrý den zhudebnil pro sólové hlasy, sbor a kytaru báseň, kterou mu přinesl pomocník faráře Joseph Franz Mohr.

zdroj: www.ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Zajímavosti