Člověk poznává možnosti svého organismu ve vesmíru

Zajímavosti

zdroj: archiv Metropolu

Toulouse | Aby pozemšťané jednoho dne mohli doufat v let na Mars, musejí lépe poznat možnosti svého organismu. To je posláním vědeckého střediska Cadmos v Toulouse na jihozápadě Francie, které už...

dvacet let zkoumá vlivy kosmického záření a stavu beztíže na lidský organismus. Píše o tom agentura AFP.
    "Lidé, kteří se vrátí z Marsu, nebudou v dobré kondici," poznamenává kosmonaut Thomas Pesquet, který má být příštím Francouzem vyslaným do vesmíru, pravděpodobně v letech 2016 až 2017. Je si vědom toho, že mise na Mars si vyžádá ještě desetiletí příprav.
    Pětatřicetiletý kosmonaut se připravuje na těžké zkoušky, jimž bude podroben jeho organismus, ať už bude jeho mise jakákoliv.
    Při letu trvajícím šest měsíců ztratí člověk deset procent svalové a deset procent kostní hmoty, i když denně dvě hodiny cvičí, uvádí Pesquet.
    Ten, kdo stráví půl roku v Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) na nízké oběžné dráze Země, je vystaven radiaci rovnající se dvaceti letům praxe výškového pilota.
    Posláním střediska Cadmos v Toulouse je připravovat, organizovat a zajišťovat vědecké mise, které mají být realizovány v podmínkách mikrotíže, na palubě ISS, airbusu Zéro-G, sondy či modulu.
    Na gigantických obrazovkách kontrolního sálu se pravidelně objevují kosmonauti v ISS, kde provádějí pokusy, v přímém spojení s vědci na Zemi. "Poslední pokus nazvaný Energy začal loni v květnu a skončil 18. října," vysvětluje francouzská neuroložka Hélène Rugetová před jednou ze čtyř řad počítačů v sále.
    Energy připravil francouzský vědec s cílem studovat celkový denní energetický výdej kosmonauta. Na pokusu se podílelo pět kosmonautů, mezi nimi i Ital Luca Parminato, který je na stanici dosud.
    V sousedním sále představuje šéf fyziologického sektoru Cadmosu Alain Maillet obrovské sofistikované křeslo. To bude sloužit ve spolupráci s Američany a Rusy ke studiu svalové atrofie kosmonautů a zhoršování jejich artikulace.
    Podle prezidenta Národního střediska pro kosmický výzkum (CNES) Jeana-Yvese Le Galla zaujímá středisko Cadmos v mezinárodní spolupráci přední postavení a Evropská vesmírná agentura si ho zvolila, aby speciálně odpovídalo za pokusy týkající se lidské fyziologie na ISS.
    "Francie je na světové špici pokud jde o studium fungování srdce a mozku na stanici ve výšce 400 kilometrů nad našimi hlavami," konstatuje šéf letů s lidskou posádkou CNES François Spiero.
    "Následovat bude vysílání kosmonautů na Měsíc nebo Mars, kdy budou tyto mise mnohem delší, několikaleté. Kosmonauti budou vystaveni smrtelné radiaci a poškození organismu kvůli beztíži. Proto se ve středisku Cadmos i jinde provádí výzkum, jehož cílem je člověka na takové mise připravit," říká Spiero.
    Bývalý kosmonaut Philippe Perrin vzpomíná, jak jej v roce 2002 středisko Cadmos podporovalo, když montoval na stanici kanadskou robotickou ruku. "Lidé z Cadmosu v přímém spojení sledovali mou fyziologickou a psychickou stabilitu," říká.
    Perrin připomíná, že jednoho dne poletí člověk na Mars, a zdůrazňuje: "I když jsou už dnes na to rozpočty a technologie, skutečným omezením je zatím ještě náš organismus."