Takzvané Velikonoční třídení doprovází lidové zvyky a obyčeje

Zajímavosti

zdroj: archiv Metropolu

Česká republika | Poslední dny života Ježíše Krista daly vzniknout tradici velikonočních dnů. A tak se základními body postavení těchto svátků v rámci liturgického roku stalo takzvané Triduum sacrum neboli...

Velikonoční třídení. Tvoří je Velký pátek jakožto den Kristova ukřižování, Bílá sobota a Boží hod velikonoční, kdy Ježíš vstal z mrtvých.
    Dlouho se památka umučení a zmrtvýchvstání Krista připomínala v rámci jediné slavnosti, jejíž jedinou náplní byla společná eucharistická hostina. "Teprve v průběhu 4. století, kdy bylo křesťanství prohlášeno za státní náboženství, byly Velikonoce přijaty, začleněny do římských svátečních dnů a rozšířeny o dva dny - pátek a sobotu," uvádí publicistka Michaela Zindelová v publikaci Česká velikonoční kniha. Připomíná, že se Velikonoce staly prvními a nejstaršími křesťanskými svátky.
    Český název takzvaného Zeleného čtvrtku pochází z německého slova Gründonnerstag; souvislost se zelenou barvou patrně prochází z mylné etymologie. "Původní název byl patrně odvozen ze starého slovesa greinen či grienen, které znamenalo lkát nebo plakat," řekla ČTK etnografka Jiřina Langhammerová. Tento den byl totiž věnován pokání a smíření hříšníků s církví. Česká název tak vznikl vlastně omylem, nicméně to nezabránilo tomu, aby se k tomuto dni nevázaly lidové zvyky a obyčeje.
    Tím nejrozšířenějším je, že se má v tento den jíst pokrm ze zelených surovin, z čehož nejdostupnější bylo zelí.
    Zindelová ve své knize připomíná například cinkání penězi ve chvíli, kdy naposled vyzvánějí a až do velikonoční noci utichají zvony. Lidé proto měli připraveny mince, jimiž do utichajícího zvuku zvonů zacinkali, aby se peníze "držely doma". Jinde se tlouklo paličkou do hmoždíře, což mělo ze stavení vyhnat hmyz a hlodavce, ukrajující z tenčících se rodinných zásob.
    Další obyčej byl spojen s vodním živlem - šlo o ranní omývání studenou vodou, což mělo zajistit pevné zdraví po celý rok. Mnozí hodili v tento den chléb s medem do studně - aby byl vody dostatek. "Navečer pak hospodář obcházel dvůr a svěcenou vodou kropil stavení včetně hospodářských budov. Člověk tak ráno omyl sebe a pomyslný koloběh smývání zlého uzavřel kropením obydlí," uvedla Zindelová.

zdroj: www.ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Zajímavosti