The Economist: Češi upřednostňují nezávislé kandidáty na prezidenta

Zajímavosti

zdroj: archiv Metropolu

LONDÝN | Češi si příští rok poprvé v dějinách země zvolí prezidenta v přímé volbě, avšak kvůli aférám ve veřejném životě dávají podle prvotních náznaků přednost kandidátům, kteří nejsou napojeni na politické strany. Píše to na svém blogu britský týdeník The Economist.

Odpor Čechů ke stranickým uchazečům o úřad prezidenta je podle listu dobrou zprávou pro favorizovaného kandidáta Jana Fischera, nynějšího viceprezidenta Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) v Londýně, který se postavil do čela přechodné vlády po pádu kabinetu Mirka Topolánka v době českého předsednictví EU.

Těsně za Fischerem je ekonom Jan Švejnar, další nezávislý kandidát žijící v cizině. The Economist upozorňuje na jediný problém: americké občanství, které má Švejnar jako dlouholetý emigrant. Švejnar však dal najevo, že pokud bude hlavou státu zvolen, vzdá se ho.

Jako třetího nezávislého kandidáta zmiňuje týdeník Vladimíra Dlouhého, prvního ministra obchodu a průmyslu mezi lety 1993 až 1997, byť tato éra privatizací byla poznamenána řadou kontroverzí. Dlouhému se přezdívalo "teflonový politik", protože se k němu nikdy "nepřilepil" žádný problém.

The Economist konstatuje, že na rozdíl od výše zmíněných kandidátů je pro ty ostatní velkou slabinou jejich nezkušenost. Podotýká, že v případě "zásadového" kandidáta ČSSD Jiřího Dientsbiera to může být rozhodující. V průzkumech sice zaostává, ovšem jeho čísla se zlepšují.

Dalším kandidátem je Karel Schwarzenberg, aristokratický kandidát TOP 09, který nyní šéfuje české diplomacii, přibližuje britský list. Schwarzenberg se sice v prezidentském klání těšil krátkému vzestupu popularity, ale jak sám tvrdí, bude mít málo času na kampaň kvůli náročnosti jeho stávajícího úřadu.

Kritici prohlašují, že je jeho práce obtížná už teď s ohledem na jeho zvyk usínat při oficiálních jednáních. Schwarzenberg však se svou charakteristickou bezstarostností odpovídá, že spí, když se hovoří o nesmyslech.

Věk a zkušenosti připisuje The Economist k dobrému Miloši Zemanovi, který má podle něj reálnou šanci uspět. Zeman teď soupeří se Švejnarem o druhé místo v průzkumech, i když jeho pověst nadměrné žoviálnosti a nevhodných výroků odpuzuje některé mladé voliče.

Zeman je také společně s Fischerem a Dlouhým někdejším členem komunistické strany. Všichni do té či oné míry svou minulost konfrontovali, avšak patrně nejkontroverznější cestu zvolil Dlouhý, který se za členství u komunistů odmítl omluvit.

Dientsbier se zase nedávno postaral o pozdvižení v médiích, když řekl, že komunisté jsou nyní normální stranou. Je to obzvláště překvapivé vzhledem ke skutečnosti, že jeho otec byl před revolucí známým disidentem.

Teď se zdá, že vedení Jana Fischera je natolik silné, že je skutečnou otázkou, zda ho někdo vůbec dokáže zastavit, uzavírá The Economist. Současně poznamenává, že zbývající kandidáti nejspíš vedoucí kandidáty nijak neohrozí.

Tématické zařazení:

» Zajímavosti