Otec Rychlých šípů Jaroslav Foglar by oslavil 105. narozeniny

Zajímavosti

zdroj: archiv Metropolu

PRAHA | Ode dne, kdy se narodil český spisovatel Jaroslav Foglar, autor mnoha knih pro děti a mládež a redaktor několika dětských časopisů, uplyne v pátek 105 let. Otec legendárních příběhů chlapeckého klubu Rychlé šípy se narodil 6. července 1907 v Praze.

Jaroslav Foglar vystudoval obchodní školu, ale tomuto oboru se nikdy nevěnoval. Po studiích krátce působil v informační kanceláři firmy Wys Müller et Company a úředničině se věnoval také dalších třináct let u firmy Oskar Stein.

Mezi skauty přivedl Jaroslava jeho starší bratr a podle klubu, který navštěvoval, získal Foglar později i svoji přezdívku - Jestřáb. V roce 1925 Foglar vedl skautský tábor a poprvé navštívil Sluneční zátoku na řece Sázavě. Po dvou letech se stal vůdcem oddílu a na této pozici setrval neuvěřitelných šedesát let.

První kniha s názvem Přístav volá vyšla pod nakladatelstvím Melantrich v roce 1934. Foglar v té době pracoval jako úředník. O rok později nakladatelství podpořilo Foglarovu koncepci nového časopisu pro mládež. Nulté číslo časopisu Malý hlasatel (později přejmenovaného na Mladý hlasatel) vyšlo v červnu roku 1935 a Foglar se zanedlouho stal jeho externím redaktorem.

Úředničinu pověsil definitivně na hřebík v roce 1938 a od té doby se začal naplno věnovat práci pro redakci Melantrichu, nejprve jako pracovník propagačního oddělení nakladatelství. V listopadu téhož roku se dostal do vedení redakce.

V roce 1938 mu vyšla kniha Hoši od Bobří řeky s ilustracemi Zdeňka Buriana a od 17. prosince vycházel pravidelně na pokračování dnes již legendární seriál Rychlé šípy kreslený Dr. Janem Fischerem.

Názorové neshody přiměly Foglara těsně po válce, za níž Mladý hlasatel z příkazu nacistů nesměl vycházet, ke změně domovské redakce. Přešel do časopisu Vpřed. Zde vyšlo první "foglarovské" číslo stylově 9. dubna 1946 s kresbou Rychlých šípů z pera Bohumila Konečného na titulní straně. Časopis vycházel další dva roky.

V letech 1962 až 1966 Foglar spolupracoval s časopisem ABC, pro který psal komiks Kulišáci, a redigoval rubriku Kompas. Po delší odmlce se v roce 1965 na trhu objevila kniha Tajemná Řásnovka. Mimo to začaly na stránkách Ostravského kulturního zpravodaje vycházet Rychlé šípy včetně nových příběhů, které na papír tentokrát převedl kreslíř Marko Čermák.

V sedmdesátých letech se Foglar věnoval práci s oddílem. Z tohoto období pochází kniha Náš oddíl, podložená více než šedesátiletou autorovou zkušeností ve vedení oddílu. Jinak publikoval převážně časopisecky.

Od jara 1995 byl dlouhodobě hospitalizován, ale podle možností dál vyjížděl na besedy se čtenáři. Zemřel 23. ledna roku 1999 ve věku 91 let.

Za svůj život napsal Foglar na třicet knih, několik příruček a dvojici divadelních her. Jeho dílo inspirovalo také filmaře, v roce 1969 měl na televizních obrazovkách premiéru seriál Záhada hlavolamu. Stejnou knihu zfilmoval i režisér Petr Kotek v roce 1993.

Tématické zařazení:

» Zajímavosti