Focus: Od vyhlazení Ležáků gestapem uplynulo 70 let

Zajímavosti

MIŘETICE | Sedmdesát let uplyne v neděli od chvíle, kdy gestapo za druhé světové války vyhladilo osadu Ležáky. Ta nebyla nikdy obnovena a dnes na jejím místě stojí památník obětem. Před sedmdesáti lety 24. června 1942 obklíčilo několik stovek nacistů s těžkými kulomety obec Ležáky.

Obyvatele, které zastihli v osadě spolu s dělníky z Černíkova lomu, shromáždili v lomu u silnice. Pro děti do nedaleké včelákovské školy a do Skutče přijely policejní hlídky. Třiatřicet dospělých a 13 dětí následně gestapáci odvezli do Pardubic. Vše, co mělo v Ležákách nějakou cenu, gestapo sebralo a osadu následně zapálilo. Z osady tak po jejich řádění zůstalo jen údolí plné dýmu.

Na Zámečku v Pardubicích bylo následně 13 zadržených dětí označeno cedulkami s osobními daty, odděleno od matek a odvezeno do pražského Rasového a osídlovacího úřadu. Na pardubickém popravišti zatím příslušníci gestapa nejprve popravili ležácké ženy, potom muže. Těla následně odvezli do tamního krematoria. Popel obětí gestapo zabavilo a rozmetalo.

Ležácké děti čekala cesta do polské Lodže. Konce války se však dočkaly jen dvě. Jarmila a Marie Šťulíkovy totiž byly uznány schopnými poněmčení a předány do německých rodin pod cizími jmény. Až po válce je přivezl zpět policejní inspektor Josef Ondráček. Zbylých 11 děti bylo pravděpodobně převezeno do Chelmna, kde byly v létě 1942 zplynovány stovky polských dětí, a také 82 dětí z Lidic. I děti z Ležáků čekal stejný osud.

2. července 1942 následně gestapo na Zámečku v Pardubicích popravilo dalších 40 osob za napomáhání parašutistické skupině. Gestapácký komisař Gerhard Clages byl za akci Ležáky povýšen a přeložen do Budapešti. Zemřel 15. října 1944.

Vypálení Ležáků následovalo dva týdny po vypálení Lidic. Bylo součástí tzv. heydrichiády, tedy období teroru německých okupantů, kteří se českému národu mstili za zabití zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha 27. května téhož roku parašutistickou skupinou Anthropoid. Ležáky byly srovnány se zemí proto, že v blízkém lomu Hluboká byla ukrývána vysílačka Libuše parašutistické skupiny Silver A, kterou obsluhoval Jiří Potůček. Na její umístění se přišlo v důsledku zatýkání, kterým předcházelo udání Karla Čurdy.

20. června byli zatčeni majitel lomu František Vaško s manželkou, o den později mechanik z lomu Hluboká Karel Svoboda i tamní mlynář Jindřich Švanda, u kterého se Porůček skrýval. 21. června byla také na dalšího člena skupiny Silver A, kapitána Alfréda Bartoše, gestapem nastražena past. Při pronásledování ulicemi Pardubic se Bartoš postřelil a později zemřel.

V pondělí ráno 22. června se při služební pochůzce poblíž Habrovče zastřelil i vrchní strážmistr četnické stanice ve Vrbatově Kostelci Karel Kněz, který s parašutisty tajně spolupracoval. Další den dostal šéf pardubického gestapa Gerhard Clages souhlas k likvidaci Ležáků.

Osadu Ležáky tvořilo osm domů seskupených kolem mlýna na říčce Ležák v katastru obcí Miřetice a Louka. Po válce nebyly Ležáky obnoveny, ale na jejich místě vznikl památník.

Tématické zařazení:

» Zajímavosti