Focus: Čínský pochod od Rudého východu

Zajímavosti

PEKING | Číňané na sobotu chystají start prvního pilotovaného letu k prototypu orbitální stanice Tchien-kung (Nebeský palác). Na palubě modulu Šen-čou 9 (Nebeská loď) bude tříčlenná posádka, dva muži a žena - třiatřicetiletá Liou Jang, která se stane první čínskou astronautkou (tchajkonautkou).

Loď se má spojit se stanicí, která letí po oběžné dráze. Poté by posádka měla vystoupit na její palubu.

Je to klíčový krok k tomu, aby Číňané zvládli postavit a provozovat stálou vesmírnou stanici.

Pokud se nynější let podaří, bude to další milník čínského vesmírného programu.

K jejich vrcholům mimo jiné patří start první družice na oběžnou dráhu před 41 lety a let prvního tchajkonauta v roce 2003.

Cílem nynějšího projektu je postavit do roku 2022 na oběžné dráze stanici pro vědecký výzkum.

V této době bude končit životnost mezinárodní stanice ISS. Pokud by Čína svůj plán uskutečnila, byla by patrně jediným státem, který by vlastnil stálou vesmírnou laboratoř.

To jsou klíčová data čínského vesmírného programu:

ŘÍJEN 1955
Čínské vedení zřizuje národní ústav pro výzkum vesmíru. Do čela jmenuje profesora Čchien Süe-sena.

24. DUBNA 1970
Na oběžné dráze Země letí první čínská družice Tung-fang-chung 1 (Východ je rudý).

ČERVENEC 1970
Čína začíná z vojenských pilotů vybírat tchajkonauty. Zahajuje jejich výcvik. V roce 1972 ho však zastavuje.

26. - 29. LISTOPADU 1975
První návratný modul Číny na oběžné dráze. Úspěšně přistává na padácích v poušti Gobi.

LISTOPAD 1984
Americká NASA nabízí Číně, aby tchajkonaut letěl v jejím raketoplánu. Čína odmítá.

KVĚTEN 1986
Sovětské vedené nabízí "bratrské" Číně, aby její kosmonaut letěl v Sojuzu. Odpověď je opět záporná.

1993
Čínská vláda schvaluje desetiletý program vesmírných letů. Na jeho konci má do vesmíru letět první Číňan.

1994
Začíná výstavba vesmírného centra v Pekingu.

2. DUBNA 1994
Výbuch při startu rakety se satelitem na kosmodromu Si-čchang zabíjí 23 lidí. V dalších dvou letech vybuchují při startech rakety Dlouhý pochod. Celkem přijde o život dalších 12 lidí obsluhujících rampu.

LISTOPAD 1996
První tchajkonauti zahajují výcvik v ruském Hvězdném městečku.

19. - 20. LISTOPADU 1999
Loď Šen-čou 1 (Nebeská loď) určená pro lidskou posádku oblétá s vlajkou na palubě čtrnáctkrát Zemi. Poté přistává v poušti. Do vesmíru ji vynesla raketa Čchang-čeng (Dlouhý pochod).

9. - 16. LEDNA 2001
Vesmírem letí Nebeská loď číslo 2 s opicí, psem, králíkem a hady.

25. BŘEZNA - 1. DUBNA 2002 -
Na oběžné dráze letí Nebeská loď 3 s figurínou tchajkonauta a snůškou slepičích vajec. Z vajec se po přistání vylíhla kuřata.

15. - 16. ŘÍJNA 2003
První čínský tchajkonaut Jang Li-wej letí v Nebeské lodi kolem Země. Po 14 obletech přistává.

24. ŘÍJNA 2007
Startuje raketa Dlouhý pochod 3A, který vypouští první čínský lunární satelit. Na oběžnou dráhu Měsíce se satelit dostává 5. listopadu.

27. ZÁŘÍ 2008
Čaj Č'-kang jako první čínský kosmonaut vystupuje do otevřeného vesmíru.

29. ZÁŘÍ 2011
Raketa Dlouhý pochod vynáší na oběžnou dráhu Země prototyp orbitální stanice Tchien-kung 1, tedy Nebeský palác 1.

2. LISTOPADU 2011
Čína spojila maketu vesmírné stanice s lodí Šen-čou 8.

18. ČERVNA 2012
Má odstartovat raketa s lodí Šen-čou 9. Úkolem tří tchajkonautů, mezi kterými bude první Číňanka ve vesmíru, bude vstoupit na palubu makety orbitální stanice.

KONEC ROKU 2012
V té době chtějí Číňané na Měsíc dopravit lunární vozítko.

DO ROKU 2022
Do této doby chtějí mít Číňané smontovanou Nebeskou stanici.

DO ROKU 2025
Do této doby by podle představ čínských komunistů měl v měsíčním prachu otisknout stopy první tchajkonaut.

Tématické zařazení:

» Zajímavosti