Focus: Česko si připomíná povstání proti nacistické okupaci

Zajímavosti

PRAHA | Povstáním, které v Praze začalo 5. května 1945, vyvrcholily nepokoje, jež propukly na sklonku druhé světové války na mnoha místech tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava. Do bojů v Praze se první květnový týden zapojilo asi 30 tisíc lidí, zhruba 3500 jich zahynulo.

V moravském Přerově se 1. května rozšířila fáma o kapitulaci Německa a zažehla revoltu, která se rozšířila i na další města. Vzdorovat se dařilo povstalcům v blízkosti fronty a městům s podporou partyzánů.

Odbojná atmosféra panovala i 5. května v Praze. Den předtím totiž oznámila protektorátní vláda zrušení česko-německého úřadování a nápisů a povolila vyvěšování československých vlajek. Aktivita úředníků přeskočila i na další obyvatele, kteří začali ničit německé názvy ulic, nápisy a orientační tabulky a vyvěšovat československé vlajky. Na Václavském náměstí se scházely lidé a šířily se pověsti o blížících se Američanech. Němečtí vojáci se obávali povstání a tak se snažili situaci zvládnout silou a brutalitou. Do lidí v ulicích stříleli, zajímali rukojmí, aby obyvatele zastrašili. Rozhořel se také boj o rozhlas, který začal vysílat v češtině a právě jeho prostřednictvím padl signál k povstání.

Němci se snažili českému vysílání zabránit, a tak se krátce po poledni neslo rozhlasem volání o pomoc. Právě o budovu rozhlasu na Vinohradské třídě propukly nejtěžší boje, povstalci však rozhlas ubránili. Během noci na 6. května vyrostlo po Praze asi na dva tisíce barikád, které hájilo více než 30 tisíc lidí. Ačkoliv Němci stále ovládali část města, Praha byla neprůchodná a armáda nemohla ustupovat. Ráno 6. května proto začala silná německá ofenziva. Povstalci bojovali s německou posádkou, do města se začaly probíjet německé tanky a začalo i bombardování německých letadel. Na několika místech v Praze došlo k masakrům bezbranných civilistů.

V té chvíli přišla Praze na pomoc Ruská osvobozenecká armáda generála Andreje Vlasova. Vlasovci byli bývalí rudoarmějci, kteří vstoupili v německém zajetí do nacistických služeb a koncem války se chtěli vzdát Američanům. Národní rada však z obavy před reakcí Sovětského svazu odmítla uznat vlasovce za spojence, proto v noci na 8. května odešli. Díky jejich pomoci se podle historiků neutopilo Pražské povstání v krvi.

Poslední boje skončily 9. května, kdy do Prahy vjely první sovětské tanky. Rudá armáda vyčistila město od zbylé armády SS. Praha vítala tanky větvičkami šeříků, které se staly symbolem osvobození.

Tématické zařazení:

» Zajímavosti