Focus: Katastrofa v Černobylu krok za krokem

Zajímavosti

Černobyl | Svět si dnes připomíná 30. výročí havárie v ukrajinské jaderné elektrárně Černobyl. Toto jsou události, které největší jaderné katastrofě v dějinách předcházely. Čtvrtý reaktor elektrárny vybuchl 26. dubna 1986 v...

01:23 ráno místního času (někdy se též uvádí 01:24). Stalo se tak během plánovaného testu, který se měl uskutečnit v rámci údržbové odstávky reaktoru. Technici měli ověřit, jak dlouho zvládne generátor poháněný turbínou zásobovat elektřinou čerpadla havarijního chladicího systému ze setrvačnosti poté, co se do turbíny přestane přivádět pára, která jí roztáčí.

Reaktor měl být podle původního scénáře odstaven už 25. dubna, kdy započalo snižování výkonu reaktoru a bylo vypnuto nouzové chlazení, aby se v průběhu zkoušky nespustilo.

Pokus byl ale nakonec o několik hodin odložen, takže jej prováděla noční služba s mladými a méně zkušenými operátory. Jejich úkolem bylo snížit výkon reaktoru na nejnižší povolenou úroveň a přerušit dodávky páry do turbíny.

Povolený nejnižší limit pro výkon reaktoru typu RBMK-1000 je 700 až 1000 megawattů. Přestože výkon před testem klesl hluboko pod bezpečnou hranici, noční směna se přesto rozhodla pokračovat dál.

Operátoři se pokusili zvýšit výkon zapnutím přídavného oběhového čerpadla, rychlejším ochlazováním nicméně výkon reaktoru dál klesal. Za běžných okolností by byl reaktor odstaven havarijním systémem, ten však technici v rámci testu vypnuli. Kromě toho zvedli grafitové tyče, s jejichž pomocí se ovládá výkon reaktoru.

Přestože výkon na bezpečnou úroveň nestoupl, operátoři pokračovali ve zkoušce a odpojili přívod páry a turbínu. Vodní tok klesl, reaktor se začal přehřívat, rostl v něm tlak. Výkon reaktoru začal rapidně růst.

Technici se rozhodli pro spuštění havarijní ochrany, která by reaktor rychle odstavila – do aktivní zóny se měly zasunout všechny grafitové tyče. Jejich vedení však mezitím poškodila vysoká teplota v reaktoru, takže správně spustit již nešly.

Následovalo několik výbuchů, nejčastěji se uvádí dva. První z nich zavinil obrovský tlak, který odsunul betonovou desku o váze 1000 tun zakrývající reaktor, druhý reakce páry s rozžhaveným grafitem - pára se při kontaktu s rozpáleným grafitem rozložila na vodík a kyslík. Právě proto je grafit méně bezpečným moderátorem.

Bezprostředně při výbuchu zemřeli tři technici a dalších 28 lidí přišlo o život v následujících měsících na nemoc z ozáření.

Třicetikilometrová oblast kolem elektrárny byla prohlášena za takzvanou Zónu odcizení a byla evakuována. Evakuace města Pripjať ležícího pouhé dva kilometry od elektrárny byla zahájena až 36 hodin po explozi.

Kolem zničeného čtvrtého bloku elektrárny vyrostl v létě 1986 narychlo vybudovaný ochranný sarkofág, který brání šíření radiace. Kryt se ale rozpadá.

Ukrajinci proto ve čtvrtek - v den 26. výročí katastrofy - formálně zahajují výstavbu dalšího sarkofágu, který dostal jméno Skrýš. Cena celého projektu přesáhne miliardu eur (25 miliard korun) a Ukrajina bude financovat jen šest procent této sumy.

Více než 3000 techniků a dělníků bude na novém krytu pracovat tři a půl roku mimo prostor elektrárny. Jakmile bude oblá konstrukce - vysoká 105 metrů, široká 150 metrů, dlouhá 260 metrů a těžká 20 000 tun - hotová, přivezou jí stroje k elektrárně a posadí jí nad betonový sarkofág, který v současné době pokrývá čtvrtý blok černobylské elektrárny.

Zbývající tři reaktory Černobylské jaderné elektrárny fungovaly i po havárii na čtvrtém bloku. Až teprve v roce 1991 byl odstaven druhý, šest let na to první, a teprve v roce 2000 třetí reaktor.

Zdroj: mediafax

Tématické zařazení:

» Zajímavosti