Rezort školství si vloni poprvé vyzkoušel státní maturity a zbavil se Bátory

Zajímavosti

ČESKÁ REPUBLIKA | Rok 2011 se do historie českého školství zapsal jako první rok konání státních maturit. I když se proti nim vzedmula vlna nespokojenosti ze strany studentů i kantorů, ministr školství Josef Dobeš (VV) je označuje za úspěch, stejně jako snížení počtu byrokratů, díky němuž ušetřil půl milionu korun.

K maturitám se loni na jaře hlásilo téměř 99 tisíc studentů, přes devět tisíc z nich však učitelé ke zkouškám v prvním kole nepustili. Maturitu zvládlo v prvním kole více než 70 tisíc studentů. Neúspěšnost byla 19,5 procenta. Nejčastěji studenti propadali z matematiky (14,4 procenta), z cizího jazyka (9 procent) a českého jazyka (7,6 procenta).

Nejméně úspěšní byli maturanti ze středních odborných učilišť a z nástavbového studia.

K opravnému podzimnímu termínu se přihlásilo přes 23 tisíc studentů, pět tisíc z nich však ke zkouškám nedorazilo. U maturity uspělo na podzim 52 procent studentů. Deset procent propadnutých má k dispozici ještě druhý pokus. Největším problémem byla pro studenty němčina, propadlo z ní 59 procent maturantů. Úspěšně však studenti nesložili ani zkoušky z matematiky, ty nezvládlo 53 procent maturantů, 24 procent pak propadlo z češtiny.

Po prvním ročníku státní maturity tak zůstává bez zkoušky dospělosti z téměř 99 tisíc studentů celkem 14,4 procenta. U takzvané profilové části maturity, tedy té, kterou si každá škola připravuje sama, se přitom celková neúspěšnost pohybuje kolem 1,8 procenta. Neúspěšní maturanti mohou jít k dalšímu termínu v dubnu letošního roku nebo zkoušku složit do pěti let.

Konání státních maturit zkomplikovaly při jejich zahájení zprávy o úniku znění testů na web. Zadání testu z českého jazyka vyvěsil na internet student z Jihlavy, v červnu se na webu objevil i test z angličtiny. Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT) podalo kvůli tomu trestní oznámení za porušení autorských práv. Ministerstvo školství však tvrdí, že zveřejnění testu nemohlo žádného ze studentů zvýhodnit.

Maturitu připravovalo ministerstvo řadu let, nevyhnulo se však kritice kvůli pravidlům při skládání zkoušky nebo složité distribuci utajovaných testů. Dobeš na to reagoval ujištěním, že dalším cílem bude skládání maturity on-line, a to do tří let.

Dalším projektem, který ministerstvo školství v roce 2011 zahájilo, je srovnávání znalostí žáků pátých a devátých tříd. K němu proběhl 13. a 14. prosince pilotní projekt na stovce škol.

Programové prohlášení vlády podle Dobeše ministerstvo školství plní. Na platy učitelů vyhradilo v loňském roce 2,1 miliardy korun, pro letošní rok má připravené navíc čtyři miliardy korun.
Za uplynulý rok navíc ministerstvo uspořilo na platech úředníků 477 milionů korun, propustilo totiž 228 lidí.

Změnám se v loňském roce ministr nebránil ani na postech vysokých úředníků. Největší ohlas pak vzbudil Ladislav Bátora, který působil jako předseda konzervativní iniciativy D.O.S.T. a dříve kandidoval za nacionalistickou Národní stranu. V dubnu ho Dobeš jmenoval svým poradcem.
Proti jeho působení na ministerstvu vystoupili aktivisté, ale i senátoři, sociální demokraté a v srpnu dokonce i TOP 09. Bátora se totiž pohádal s jejím předsedou a zároveň ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem. Na svém facebooku ho označil za "chudáčka starého". Reagoval tak na urážky, které Schwarzenberg vyřkl zase na jeho adresu. Situace se vyhrotila 17. srpna krátce po začátku zasedání Nečasova kabinetu, kdy ministři za TOP 09 opustili jednání na protest proti Bátorovým pomluvám.

TOP 09 původně požadovala Bátorovo odvolání, nakonec se spokojila s přesunem z pozice personálního ředitele na pozici zástupce vrchní ředitelky kabinetu ministra a ředitele odboru akvizice a ICT.
V říjnu se však Bátora vzdal i této funkce. Zdůvodnil to tím, že čelí velkému nátlaku médií. Od října tak působil pouze jako poradce ministra na částečný úvazek, v prosinci odešel z úřadu úplně.

Kritiku si vysloužilo i další Dobešovo rozhodnutí – odvolání Jakuba Hodináře z postu náměstka pro evropské fondy. Na místo ministr dosadil vrchního ředitele operačních programů Michala Zaorálka. Časté personální změny se ovšem nelíbí Evropské komisi, obává se, že zapříčiní zpomalení čerpání peněz z evropských fondů.

Podporu Dobeš nezískal ani od Rady vysokých škol. Té se nelíbí připravovaný vysokoškolský zákon a zákon o finanční podpoře studentů. Rada tvrdí, že Dobeš s nimi věcný záměr zákona dostatečně neprojednal.

Tématické zařazení:

» Zajímavosti