Ohédnutí 2011: Beduín Kaddáfí skončil v písku pouště

Zajímavosti

TRIPOLIS | Beduín, voják, vůdce libyjského národa, zakladatel džamáhíríje (arabské verze socialismu) a také patron teroristů - tím vším byl Muammar Kaddáfí. Za despotou se letos zavřela země. Skončil tam, odkud vzešel - v písku libyjské pouště.

Okolnosti jeho smrti nejsou jasné. Avšak záběry z mobilu naznačují, že ho revolucionáři zajali, lynčovali a poté patrně zastřelili. Kaddáfí tvrdil, že nezná přesné datum ani místo svého narození, prý to bylo v poušti u města Syrta (kde byl také zabit). Teď zase Libyjci neznají místo, kde byl pohřben.

Svou smrtí každopádně unikl justici. Představitelé nového režimu tvrdili, že ho chtějí postavit před soud. Stíhala ho i mezinárodní justice.

Mezinárodní trestní soud na něj v červnu vydal zatykač. Kaddáfí byl obžalován ze zločinů proti lidskosti.

Těchto zločinů se ale dopouštěl už před desítkami let. Dlouho byl pokládán za nepřítele číslo jedna Západu - ještě před tím, než Usáma bin Ládin vytvořil Al-Káidu. Někdejší americký prezident Ronald Reagan ho nazval "šíleným psem" a dal bombardovat jeho paláce.

Někteří evropští vůdci ho však měli za polepšeného teroristu, kterého starý kontinent potřebuje, protože dokáže krotit islamisty a umí doma udržet pořádek. Největší pochopení našel Kaddáfí u bývalého italského premiéra. Silvio Berlusconi ho až donedávna nazýval svým přítelem.

Kaddáfího život se dá popsat jako "libyjský sen". Někdejší beduín vystudoval vojenskou akademii a stal se důstojníkem.

V roce 1969 se postavil do čela vojáků, kteří svrhli krále Idrise. Bylo mu pouhých 27 let, když převzal stát do svých rukou. Postupně si upevňoval moc a v roce 1976 vyhlásil Libyjcům džamáhíríji - stát mas.

Psal o ní ve své Zelené knize jako o jediné ryzí demokracii na světě, o demokracii bez hranic. Byl to systém bez politických stran, který měl být založený na přímé demokracii prostřednictvím místních rad. Ve skutečnosti byla džamáhíríje systémem, který se opíral o Kaddáfího nohsledy, přisluhovače, špicly a milicionáře.

Vůdci, který se doma předváděl ve zlatem vyšívaných róbách obklopen amazonskou gardou složenou z mladých dívek, začala být Libye brzy těsná. Vykročil proto do světové politiky.

Západu ukázal svou tvář brzy po nástupu k moci, kdy vypověděl všechny americké a britské základny v Libyi a především vyhnal ze země Židy a Italy.

Pak se obrátil k Arabům a Afričanům. Pokoušel se vytvořit federaci arabských států kolem Středozemního moře. Posiloval sebevědomí arabského světa a vytruboval, že Ameriku objevil Arab Emír Ká a američtí indiáni jsou původem Arabové.

Po krachu arabského projektu Kaddáfí prosazoval "Spojené státy africké". Nakonec se před devíti lety musel spokojit s Africkou unií, debatním spolkem 53 států, které se téměř na ničem neshodnou. V roce 2009 se stal jejím předsedou.

V sedmdesátých letech - na vrcholu studené války - měl Kaddáfí čilé styky se socialistickými státy. V Československu pobýval dvakrát. V roce 1978 dostal jako velký arabský socialista na Pražském hradě Řád bílého lva s řetězem. Českoslovenští komunisté Kaddáfího Libyi dodávali raketomety, letadla a tanky. Vůdce se v roce 1982 "revanšoval" a přivezl do Prahy dromedára.

Západ si otec sedmi synů a jedné dcery znepřátelil. Neblaze proslul podporou teroristických skupin po celém světě - sponzoroval domácí teroristy, palestinské atentátníky a také Irskou republikánskou armádu.

V roce 1986 při bombovém útoku na berlínskou diskotéku zahynul americký voják. Vyšlo najevo, že za útokem stál Kaddáfího režim a terčem byli Američané. Tehdejší americký prezident Ronald Reagan nařídil bombardovat Kaddáfího palác. Vůdce nálet přežil.

Dva roky nato Libyjci spáchali atentát na americký boeing nad skotským městečkem Lockerbie, při kterém zahynulo 270 lidí. Použili při tom výbušninu semtex vyráběnou na předměstí Pardubic - v Semtíně. O další dva roky později vyhodili libyjští agenti do povětří letoun francouzské společnosti UTA. V jeho troskách zahynulo 170 lidí.

To už bylo příliš i pro Rusy, kteří od Kaddáfího odtáhli ruce. Následovaly sankce OSN a izolace. Libyi připravily sankce o velkou část zisků z prodeje ropy. Kaddáfí proto obrátil a "polepšil se". V roce 2003 ukončil program vývoje zbraní hromadného ničení a přijal odpovědnost za atentáty

Sankce byly postupně odvolány a Kaddáfí se zase mohl vystavovat na odiv coby státník. Dokonce v Paříži nebo Římě.

Jako excentrický válečník se před revoltou ukázal až loni. Vyzval ke svaté válce proti Švýcarsku za referendum, které zakázalo stavbu minaretů. Ve skutečnost však dal průchod hněvu za obvinění svého syna, kterého justice alpské země popotahovala za to, že v jednom ze švýcarských hotelů tloukl své služebnictvo.

"Na berbera z pouště byl překvapivě filozofický a přemýšlivý," citovala britská stanice BBC amerického novináře Benjamina Barbera, který s Kaddáfím dělal rozhovor.

Devětašedesátiletý Kaddáfí prokázal za 42 let své vlády houževnatost a schopnost přežít. Avšak vzdušné údery NATO v kombinaci s revoltou Libyjců, blokádou, mezinárodními sankcemi a hrozbou ze strany justice nemohl ustát. S ohledem na nenávist, kterou v Libyjcích zasel, také bylo nasnadě, že nemá šanci přežít zajetí a dočkat se civilizovaného soudu.

Tématické zařazení:

» Zajímavosti