Focus: Sedm měsíců mise NATO v Libyi

Zajímavosti

BRUSEL | Severoatlantická aliance v pátek rozhodla, že své vojenské působení v Libyi ukončí k 31. říjnu. Agentura AFP přinesla shrnutí sedmi měsíců alianční mise. Povstání proti režimu vůdce Muammara Kaddáfího začalo v polovině února. Rebelové s pomocí spojeneckých náletů dobyli hlavní město Tripolis na konci srpna.

Poslední bašta Kaddáfího věrných, město Syrta, padla 20. října, zároveň byl ve stejný den zabit sám Kaddáfí. Libyjská Přechodná národní rada (NTC) vyhlásila osvobození země 23. října.

"Operace v Libyi skončí 31. října 2011. Naše vojenská práce skončila," napsal generální tajemník NATO Fogh Rasmussen na sociální síti Twitter po pátečním jednání velvyslanců členských zemí aliance.

Páteční jednání NATO už jen formálně potvrdilo rozhodnutí aliance misi v Libyi ukončit po smrti Kaddáfího a vyhlášení osvobození země. Také Rada bezpečnosti OSN ve čtvrtek jednohlasně hlasovala o ukončení bezletové zóny a vojenských akcí mezinárodních sil na ochranu civilistů v Libyi. Mandát skončí 31. října ve 23.59 hodin libyjského času.

Rada bezpečnosti OSN 17. března 2011 schválila rezoluci č. 1973, která požadovala příměří a odsouhlasila vojenskou intervenci za účelem obrany civilního obyvatelstva v Libyi. Současně vyhlásila nad Libyí bezletovou zónu. Nová vláda vyhlásila

20. března 2011 schválilo NATO embargo na dovoz zbraní libyjskému režimu.

24. března NATO souhlasilo s převzetím velení nad bezletovou zónou od původní koalice, v níž prim hrály Francie, Velká Británie a USA.

31. března aliance převzala velení celé mise.

Operace Jednotný ochránce se účastnilo 18 států aliance. Pouze osm členských států NATO ale provádělo nálety: Spojené státy, Francie, Velká Británie, Kanada, Belgie, Itálie, Dánsko a Norsko. Náletů se zúčastnily i dva arabské státy, Katar a Spojené arabské emiráty.

Do operací byly nasazeny také bojové vrtulníky, čtyři francouzské Tigre z vrtulníkové výsadkové lodě Tonnerre a čtyři britské Apache z HMS Ocean. Bojové vrtulníky umožnily přesnější útoky na cíle, které jsou hůře zpozorovatelné z letadel.

Vzdušné jednotky bombardovaly na 6000 cílů včetně 1600 vojenských základen a bunkrů, 1270 skladů munice, 690 odpalovačů raket země-vzduch, radarů a skladů, 600 tanků a obrněných vozidel, 405 děl a raketových odpalovačů.

Libyjské pobřeží střežilo deset až 20 válečných lodí NATO, které bránily dovozu zbraní po moři. Zastavily přes 3100 plavidel, ale pouze 11 z nich nepustily do libyjských přístavů.

Operace stála Spojené státy, které poskytly tankovací letadla a průzkumné letouny, podle odhadu 1,1 miliardy dolarů (přes 19 miliard korun).

Náklady Velké Británie, která v misi nasadila na 1200 lidí, se odhadují na 300 milionů liber (8,4 miliard korun).

Francie vyslala do Libye bojová letadla, letku vrtulníků a letadlovou loď Charles de Gaulle. Mise přišla Francii na 300 milionů euro (7,4 miliard korun).

Tématické zařazení:

» Zajímavosti