Socha svobody slaví 125. výročí

Zajímavosti

NEW YORK | Socha svobody, jedna z nejznámějších dominant New Yorku, byla slavnostně odhalena před 125 lety. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy ve čtvrtek pronese projev u příležitosti tohoto výročí daru Francie Američanům. Socha se jmenuje Svoboda osvětlující svět, známější je však pod zkráceným názvem Socha svobody.

Stojí na ostrově Liberty v New Yorku jižně od Manhattanu v ústí řeky Hudson. Od roku 1984 je socha zapsaná na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, o 60 let dříve se stala americkou pamětihodností.

Od 19. století je socha jedním ze symbolů Spojených států a svobody obecně. Přistěhovalci, připlouvající do New Yorku přes Atlantský oceán, vidí jako první ji.

Umělecké dílo vážící 225 tun věnovala Spojeným státům Francie k oslavě stého výročí Deklarace nezávislosti na Velké Británii a zároveň jako důkaz přátelství obou národů. Jejímu odhalení 28. října 1886 byl přítomen tehdejší americký prezident Grover Cleveland.

Nápad darovat Američanům sochu dostal Édouard de Laboulaye, právník a profesor Collège de France, v roce 1865. Projekt byl v roce 1871 svěřen sochaři Frédériku Augustu Bartholdimu. Ten v roce 1879 požádal o pomoc při konstrukci vnitřní struktury sochy stavitele Eiffelovy věže Gustava Eiffela. Slavný inženýr vytvořil kovový sloup, který podpírá měděné desky.

Inspirací Bartholdimu byl Kolos rhodský, jeden ze starověkých sedmi divů světa, maják, který chtěl stavitel Suezského průplavu Ferdinad de Lesseps vztyčit u vjezdu, nebo římská bohyně svobody Libertas.

Socha svobody představuje stojící ženu s korunou na hlavě. Koruna má sedm hrotů, které symbolizují sedm kontinentů. Jejich počet ale odpovídá také sedmi světovým oceánům. Diadém navíc připomíná ozdobu hlavy řeckého boha slunce Hélia. Původně měla mít socha na hlavě frygickou čapku, čepici kuželovitého tvaru s ohnutou špicí, která byla symbolem svobody již od antiky a stala se znamením stoupenců Velké francouzské revoluce. U nohou sochy leží přetržený řetěz.

V levé ruce drží desku se zákony tabula ansata opřenou o svou hruď, pravou ruku s hořící pochodní má zdviženou. Objevily se teorie, že jde o skryté zednářské symboly. Na desce je vyryto datum vyhlášení nezávislosti Spojených států amerických - 4. července 1776 - napsané ovšem římskými číslicemi, tedy JULY IV MDCCLXXVI.

Socha je vytvořena z 2,37 milimetru tlustých měděných plátů, vnitřní konstrukce je z oceli. Plamen pochodně je pozlacen. Dílo spočívá na čtverhranném piedestalu, který stojí na podstavci ve tvaru nepravidelné hvězdy. Samotná socha měří necelých 47 metrů, vzdálenost od země ke špičce plamene činí 92,3 metru. Žena hledí na východ, tedy k Evropě.

Není jasné, kdo byl Bartholdimu inspirací pro tvář ženy znázorňující svobodu. Existuje mnoho teorií a svědectví, žádná z nich ale není potvrzena. Podle některých zdrojů stála modelem Bartholdiho matka Charlotte se svými přísnými a strohými rysy. Sochař to nikdy nevyvrátil. Pravděpodobně však jde o spojení několika tváří.

Spojené státy měly na starost najít pro francouzský dar vhodné místo, postavit podstavec a sochu sestavit. Vybrán byl Bedloe's Island, který sloužil jako vojenská základna. Základy kamenné bašty dělostřelectva ve tvaru hvězdy pak posloužily jako základ podstavce. Název Liberty Island schválil Kongres v roce 1956.

Socha byla ve Francii dokončena v roce 1884, následující rok začala demontáž. Do Spojených států přivezla 350 částí ve 214 bednách francouzská loď Isère. Plavidlo se na rozbouřeném moři málem potopilo. Nakonec však 17. června 1885 dorazilo do New Yorku. Na 250 tisíc obyvatel města jí připravilo triumfální uvítání. Plamen pochodně a pravá ruka přijely do New Yorku již dříve, na Stoletou výstavu.

Socha zůstala rozložena téměř rok. V roce 1886 se podařilo díky veřejným sbírkám dostavět podstavec. Sestavena byla za čtyři měsíce.

Socha svobody má mnoho dvojnic po celém světě, například v Japonsku, Německu, Rakousku, Číně, Brazílii, Vietnamu a samozřejmě ve Francii.

Tématické zařazení:

» Zajímavosti