Duchovní otec legendárních Rychlých šípů Jaroslav Foglar by oslavil 104. narozeniny

Zajímavosti

6. července 2011, 14.13 | PRAHA | Ve středu uplyne 104 let ode dne, kdy se narodil český spisovatel Jaroslav Foglar, autor beletrie pro mládež a hlavně legendárního komiksu Rychlé šípy. Duchovní otec kreslených příběhů o klubu pětice chlapců, kterého skautský svět zná pod přezdívkou Jestřáb, spatřil světlo světa 6. července 1907.

Jaroslav Foglar byl vystudovaný obchodník, respektive absolvent obchodní školy. Tomuto oboru se ale nikdy nevěnoval - po ukončení studií v roce 1924 působil v informační kanceláři firmy Wys Müller et Company a úředničině se věnoval také ve svém dalším zaměstnání, u firmy Oskar Stein, kde vydržel 13 let.

Mezi skauty se poprvé podíval v roce 1925, kdy vedl skautský tábor. Tehdy poprvé navštívil Sluneční zátoku na řece Sázavě. Po dvou letech se stal vůdcem oddílu. Na této pozici přitom vydržel 60 let.

Vůbec první knihu - Přístav volá - vydalo úředníkovi Foglarovi nakladatelství Melantrich v roce 1934. O rok později slavil další úspěch, vedení nakladatelství po dlouhé době kývlo na jeho nápad začít vydávat časopis pro mládež se zcela novou koncepcí. V červnu roku 1935 vyšlo nulté číslo časopisu Malý hlasatel, zanedlouho se Foglar stal jeho externím redaktorem.

Úředničinu pověsil Foglar na hřebík v roce 1938, od tohoto roku už se zcela věnoval práci pro redakci Melantrichu, a to nejprve jako pracovník propagačního oddělení nakladatelství.

Ještě v listopadu téhož roku se doslat do vedení redakce, právě tehdy také začínají vycházet legendární Rychlé šípy.

Názorové neshody přiměly Foglara těsně po válce, za níž Mladý hlasatel z příkazu nacistů nesměl vycházet, ke změně domovské redakce. Přešel do časopisu Vpřed. První "foglarovské" číslo vyšlo 9. dubna 1946, a to stylově - s legendární kresbou Rychlých šípů na titulní straně z pera Bohumila Konečného. Časopis příliš dlouho nevycházel, svou činnost ukončil v roce 1948.

V letech 1962 až 1966 spolupracoval Foglar s časopisem ABC, pro který vytvořil komiks Kulišáci. Kromě toho redigoval rubriku Kompas.

V uvedeném období se také na pultech knihkupectví po delší odmlce - poslední kniha mu vyšla v roce 1947 - objevila jeho novinka s názvem Tajemná Řásnovka. Mimo to začaly na stránkách Ostravského kulturního zpravodaje vycházet Rychlé šípy včetně nových příběhů, které na papír tentokrát převedl kreslíř Marko Čermák.

V sedmdesátých letech se spisovatel věnoval především práci s oddílem. Ten, kdo měl zájem o jeho tvorbu, musel zavítat do trafiky. Foglar v té době publikoval převážně časopisecky. Z tohoto období také pochází kniha Náš oddíl, ve které zužitkoval své zkušenosti ve vedení oddílu.

Od jara 1995 byl spisovatel dlouhodobě hospitalizován, i tak ale podle možností dál vyjížděl na besedy se čtenáři.

Za svůj život, který vyhasl dne 23. ledna 1999 v pražské Thomayerově nemocnici, napsal na třicítku knih. Z jeho pera vyšlo i několik příruček a dvojice divadelních her. Jeho dílo inspirovalo také filmaře, v roce 1969 měl na televizních obrazovkách premiéru seriál Záhada hlavolamu. Stejnou knihu zfilmoval i režisér Petr Kotek v roce 1993.

Tématické zařazení:

» Zajímavosti