Česko si připomíná příchod Cyrila a Metoděje na Moravu před 1148 lety - Zajímavosti - REGIONÁLNÍ NOVINY

Dnes je 20. května 2026, svátek má Zbyšek.

Zajímavosti

Česko si připomíná příchod Cyrila a Metoděje na Moravu před 1148 lety

Kliknutím zvětšíte obrázek

5. července 2011, 08.11 | Česká republika si v úterý připomíná významnou událost pro české církevní dějiny. Pátého července roku 863 doputovala na území tehdejší Velké Moravy misijní výprava slovanských věrozvěstů Konstantina a Metoděje, kteří s sebou přinesli křesťanství.

 

Bratři Konstantin (později Cyril) a Metoděj nebyli první, kdo na území Velké Moravy šířili křesťanskou víru, v zemi již mnoho stovek let působili východofranští kněží z Bavorska. Jejich bohoslužby ovšem byly latinské, a tedy pro většinu obyvatelstva ne příliš přístupné. Konstantin s Metodějem zavedli bohoslužby ve slovanském jazyce.

Za jeho základ vzali nářečí, jímž tehdy mluvili lidé v okolí Soluně, odkud oba bratři pocházeli, a tento jazyk se jen málo lišil od řeči obyvatel Velkomoravské říše. Konstantin pro něj také z řecké minuskule (tedy malých písmen) a některých orientálních znaků vytvořil samostatnou abecedu. Ta se nazývala hlaholice.

Konstantin a Metoděj přišli do země na pozvání tehdejšího velkomoravského knížete Rastislava (v některých pramenech Rostislav). Ten si misii vyžádal na byzantském císaři Michalu III. Rastislav tímto krokem chtěl navázat kulturní kontakt s Byzantskou říší, aby se ubránil politickému tlaku sousední Východofranské říše.

Oba bratři se na velkomoravském území věnovali překladům bible a dalších církevních textů. Napsali ale také například právní příručku pro laiky s názvem Zákon sudnyj ljudem, který vysvětloval zejména úpravu rodinných vztahů.

Metoděj pracoval také na ustanovení moravského (arci)biskupství a církevním osamostatnění na východofranské říši. Misie se na Velké Moravě zdařila, Konstantin a Metoděj si vychovali žáky, kteří položili základy staroslověnskému písemnictví. Metoději se později podařilo v Římě před papežem misii obhájit a očistit ji z nařčení východofranských biskupů.

V červnu roku 880 papež Jan VIII. vydal bulu Industriae tuae, která zaručovala duchovní nezávislost Velké Moravy s vlastní arcidiecézí v čele s arcibiskupem Metodějem. Staroslověnština byla uznána jako čtvrtý liturgický jazyk společně s latinou, řečtinou a hebrejštinou.

Již o pět let později ale Metoděj umírá a nový vládce Velké Moravy, kníže Svatopluk, byl východofranskými biskupy přesvědčen, aby žáky bratrů Konstantina a Metoděje ze země vyhnal a začal podporovat latinskou liturgii namísto staroslověnské.

V Česku se v současnosti tento svátek příliš neslaví, většina lidí jej chápe pouze jako volný den. Čeští věřící si událost připomínají zejména na cyrilometodějských slavnostech ve Velehradě, které jsou spojené s poutí.

Tématické zařazení:

 » Zajímavosti  

Poslat článek Diskuse (0) Tisk Autor: Přečteno: 797x

Diskuse k článku

 

Vložit nový příspěvek   Sbalit příspěvky

 

Zatím nebyl uložen žádný příspěvek, buďte první.

 

 

Vložit nový příspěvek

Jméno:

Pohlaví:

Muž, Žena

E-mail:


(Vyplňte pouze tehdy, jestliže chcete být informování o odpovědích na váš příspěvek)

Předmět:

Příspěvek:

 

Kontrola:

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření

 

 

Nejčtenější články v rubrice
Anketa

Souhlasíte s přijetím eura?

Ano

29.8%

 

Ne

37.1%

 

Je mi to jedno

17.2%

 

Nemám k tomu dost informací

16%

 

 

 

 

ORLEN Jobs
Regionální noviny