Vědci objevili nejvzdálenější kvasar s obří černou dírou

Zajímavosti

1. července 2011, 09.36 | LONDÝN | Astronomové pracující s britským teleskopem na Havaji objevili obří černou díru, která vznikla 770 milionů let po velkém třesku. Znamená to, že světlo z ní k Zemi putuje úctyhodných 12,9 miliardy let, píše ve čtvrtek webový portál stanice BBC.

Vědci svůj objev zveřejnili v odborném časopisu Nature. Měl by jim pomoci lépe porozumět podmínkám, které panovaly po zrodu vesmíru, i tomu, jak vznikají tyto tzv. supermasivní černé díry, které se, jak se během posledních pozorování ukázalo, utvářely brzy po vzniku kosmu.

"Technicky vzato je tento objekt tím, co nazýváme kvasar," vysvětlil Daniel Mortlock z Královské univerzity v Londýně, který je autorem článku. Kvasar, tedy je vesmírné těleso s výrazným rudým posuvem spektra, dostal pojmenování ULAS J1120+0641.

Jeho základem je právě supermasivní černá díra. "Je tmavá, ale má kolem sebe kotouč plynu či prachu, který je tak žhavý, že by zastínil celou galaxii hvězd," uvedl Mortlock.

Kvůli rudému posuvu je objekt viditelný jen v infračerveném světle. Je to způsobeno tím, že vlnová délka ultrafialového záření, které kdysi vyzařoval, se v důsledku rozpínání světla prodloužila.

Černou díru vědci objevili při průzkumu v infračerveném světlu, který se zaměřoval na podobné světelné objekty. Objevený kvasar však není nejvzdálenějším objektem spatřeným ve vesmíru. Rekord patrně drží tzv. gama záblesk – jev, při kterém se uvolní z explodujících hvězd nesmírné množství energie ve formě gama záření. Kvasar je ovšem stokrát jasnější, alespoň tak, aby badatelům umožnil studovat i určité detaily.

Podle stávajících teorií byl raný vesmír vyplněn neutrálním vodíkem. Když pak vzplanuly první hvězdy, tak "vyrvaly" elektrony z protonů vodíku a vyprodukovaly mezigalaktickou plazmu, která je dodnes patrná mezi blízkými hvězdami. Tomuto přerodu se říká reionizace považuje se za milník ve vesmírné historii. Astronomové by velmi rádi zjistili, kdy přesně toto období nastalo.

To se jim patrně nyní podařilo. Světlo ze zmíněného kvasaru nese charakteristické stopy po neutrálním vodíku, což ukazuje, že 770 milionů let po velkém třesku proces reionizace pokračoval.

Tématické zařazení:

» Zajímavosti