Na pět set lidí se přišlo rozloučit se senátorem Dienstbierem

Aktuality

Ikona

14. ledna 2011, 11.22 | PRAHA | Na pět set lidí se přišlo v pátečních dopoledních hodinách do sídla Senátu ve Valdštejnském paláci rozloučit se senátorem a prvním polistopadovým ministrem zahraničí Jiřím Dienstbierem. Do hlavního sálu měli přístup od 8.30 do 10.30, mohli se zde také zapisovat do kondolenční listiny. Dle informací tisková tajemnice horní komory parlamentu Pavlíny Heřmánkové kondolenční listinu podepsalo již v úterý 61 diplomatů z celého světa v rámci svého setkání s českými senátory.

Z řad české veřejnosti se na listinu podepsalo méně lidí, než kolik se přišlo památce zesnulého senátora poklonit.

Pietní akt začne v poledne státní hymnou. Poté vystoupí s projevy předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD), ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg (TOP 09) a také místopředseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL).

Následně zavzpomínají na svého kolegu a přítele slovenský vicepremiér Rudolf Chmel, německý exministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher a šéfredaktor polského deníku Gazeta Wyborcza a někdejší disident Adam Michnik.

Na závěr promluví pražský arcibiskup Dominik Duka a asistent Jiřího Dienstbiera a zároveň jeho přítel Tomáš Prášek. Poté zazní ve Valdštejnském paláci hlas zesnulého politika ze záznamu jeho loňského rozhovoru s moderátorem Václavem Moravcem.

Pietní shromáždění zhruba po hodině ukončí minuta ticha a čestné salvy.

Mezi pozvanými hosty jsou také prezident České republiky Václav Klaus, jeho předchůdce ve funkci hlavy státu Václav Havel, předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová (ODS), premiér Petr Nečas (ODS) nebo apoštolský nuncius a zároveň doyen diplomatického sboru Diego Causero či slovenský ministr zahraničních věcí Mikuláš Dzurinda.

Pohřeb se bude konat odpoledne po smutečním aktu v Senátu. Na přání rodiny nebude určen pro veřejnost.

Jiří Dienstbier zemřel po vážné nemoci v sobotu 8. ledna. V Senátu působil od roku 2008 jako předseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost.

Původní profesí byl novinář. Až do roku 1968 byl zahraničněpolitickým komentátorem Československého rozhlasu, pak byl vyhozen ze zaměstnání i z komunistické strany. Až do listopadu 1989 nemohl vykonávat novinářskou profesi a živil se jako noční hlídač a topič. V letech 1979 až 1982 byl jako člen Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS) vězněn za "podvracení republiky".

Byl také jedním z prvních signatářů Charty 77, pracoval jako redaktor ilegálního časopisu Čtverec, spoluzaložil Československý helsinský výbor a napsal několik knih.

Tématické zařazení:

» Aktuality