Profil: Přiletí Američan, který to "chce dokázat"

Aktuality

Ikona

6. dubna 2010, 18.41 | V Praze ho nepřehlédnete: je vysoký, má tmavou pleť, krátké kudrnaté vlasy a především - velké odstávající uši. A co víc, kolem něj pobíhají hranatí chlapíci s vyholenými zátylky, v tmavých brýlích a se sluchátky v uších. Do Česka po roce přilétá prezident Barack Obama. Vrací se, aby ukázal, že to myslí se svým světem bez jaderných zbraní vážně. Je to vizionář, který pobláznil Ameriku. Jeho heslo "Yes we Can", tedy "my to dokážeme", zastínilo všechny reklamní slogany na auta či prací prášky.

Opakoval ho tak dlouho, dokud ho nezvolili do Bílého domu.

Ve volební kampani Obama před davy posluchačů napínal svaly, na leckoho působil jako bytost, která dokáže pohnout s Amerikou, ba i planetou a možná s celou galaxií. Američané na něj zírali jako uhranutí.

Po roce však nadšení z Obamy vyprchalo, a s tím poklesla i důvěra v nového mesiáše. Osmačtyřicetiletému demokratu s keňskými kořeny teď důvěřuje jen polovina Američanů.

Za poklesem víry v "kazatele" Obamu jsou zjevně obavy z toho, kdo splatí jeho balíčky na záchranu ekonomiky ve výši bezmála 800 miliard dolarů (13 bilionů korun) a jeho nákladnou reformu zdravotnictví.

Mnoho Američanů má za to, že Obamova vláda příliš utrácí a její investice se míjejí cílem.

Obamův kabinet v jednom ze svých balíčků investoval desítky miliard dolarů do záchrany pracovních míst.“Zachránili jsme dva miliony pracovních příležitostí,“ hlásil národu prezident. Mezitím však Američané jinde čtyři miliony pracovních míst ztratili. Nezaměstnanost stoupla na deset procent a u této hranice se přes vládní investice dosud drží.

Jistě, americké automobilky přežily, byť s těžkými ránami, a americká ekonomika od třetího čtvrtletí loňského roku roste. Je to však křehký růst.

"Pacienta propustili z jednotky intenzivní péče. Stále však potřebuje lékařskou péči. Kdykoli se může znovu zhroutit," varuje v deníku Los Angeles Times profesor ekonomie na Kalifornské univerzitě Sung Won Sohn.

Strach má Amerika také z Afghánistánu. Obama tam vykolíkoval hlavní bitevní pole s islámskými teroristy a rozhodl do této země vyslat dalších třicet tisíc vojáků.

Amerika tam však krvácí, vojáci se z Afghánistánu vracejí v kovových rakvích přepásaných vlajkami s hvězdami a pruhy. Obamovo rozhodnutí proto mezi Američany vyvolává neklid i nevoli.

"Američanům spravedlivá válka v Afghánistánu ztrpkla," říká sociolog Nick Bolls z Bostonské univerzity.

V Americe sílí obavy, že se Afghánistán stane novým "močálem". Právě tak je v Americe nazývána vietnamská válka, ze které Američané odtáhli potupně poraženi.

Čtyřiačtyřicátý americký prezident hlásal, že změní zemi. Věděl ale, že to nebude snadné a upozorňoval, že změny potrvají déle, než si mnozí představují: "Zabere to dlouhý čas, než změníme Ameriku," prohlásil už v chicagském Grant Parku, když v listopadu 2008 zvěstoval své volební vítězství.

Amerika však na všechno spěchá. Na výzvy k trpělivosti tam málokdo slyší.

Evropa na Obamu s ničím nespěchala. Ani s jaderným odzbrojením, ani s verdiktem o evropské výspě americké protiraketové obrany.

O protiraketovém štítu Obama rozhodl už loni, zavrhl plán vlády George Bushe, který počítal se sily raket v Polsku a s radarem v Česku. V obou zemích to schytal. "Zrada", "Nůž do zad", "Obama se vzdal Kremlu," psaly české a polské deníky.

V Evropě je přesto oblíbenější než doma. Důvod je nasnadě: "Chci naslouchat, ale také poskytovat americké vedení," prohlásil před rokem v Londýně. A tento slib podle všeho zatím dodržuje.

Pro Evropu to je dobré. Jeho předchůdci dělali vesměs jen to druhé.

Během posledních měsíců Barack Obama triumfoval s Nobelovou cenou za mír a se zdravotnickou reformou. Teď k výčtu svých úspěchů připojí jadernou smlouvu s Rusy.

O tom, zda Obamovo prezidentství bude propadák, triumf nebo cosi mezi tím, se ale teprve rozhodne - v příštích dvou letech. Pokud se americká ekonomika nezotaví a Afghánistán se pro americké vojáky stane močálem, Obama bude zatracen a na druhý termín v Bílém domě může zapomenout.

To jsou základní data ze života Baracka Obamy:

NYNĚJŠÍ FUNKCE: Prezident Spojených států (od 20. ledna 2009)

DŘÍVĚJŠÍ FUNKCE: Senátor za stát Illinois (od 4. ledna 2005)

POLITICKÁ PŘÍSLUŠNOST: Demokrat

VYZNÁNÍ: Křesťan

ALMA MATER: Kolumbijská univerzita, Harvardova univerzita

NAROZEN: 4. srpna 1961 (Honolulu, Havaj), otec Barack Hussein Obama, matka Stanley Ann Dunhamová

MANŽELKA: Michelle Obamová

DĚTI: Malia Ann (narozena 1998), Natasha (2001)

Tématické zařazení:

» Aktuality