Boj s terorismem je první z nových bezpečnostních priorit EU

Aktuality

zdroj: archiv Metropolu

Štrasburk | Prevence terorismu i snaha bránit radikalizaci, ale také potírání organizovaného zločinu a boj s počítačovou kriminalitou jsou prioritami nové evropské bezpečnostní strategie pro roky 2015 až...

2020. Způsoby, jakými chce Evropská unie více pomáhat členským zemím při řešení bezpečnostních hrozeb, dnes ve Štrasburku představila Evropská komise.
    Za svou vnitřní bezpečnost odpovídají v Evropské unii především její členské země. Nový Evropský program pro bezpečnost 2015-2020 jim má pomoci při spolupráci, výměně informací a součinnosti, kdy je evropská podpora potřebná či nutná.
    Terorismus, organizovaný zločin i kyberkriminalita jsou nyní podle prvního místopředsedy Evropské komise Franse Timmermanse hrozby, které v Evropě překračují národní hranice. Nový evropský program má být společným programem členských zemí i evropských institucí v boji proti nejrůznějším formám přeshraniční kriminality.
    Nedávný průzkum Eurobarometru ukázal, že terorismus pokládá v unii za hlavní bezpečnostní problém EU 49 procent dotázaných. V roce 2013 to bylo 33 procent, což byla dlouhou dobu průměrná hodnota.
    "Je na čase, abychom my Evropané lépe a těsněji spolupracovali," poznamenal Timmermans, který dnes dokument představil v Evropském parlamentu. Zdůraznil také, že teroristé útočí na demokratické hodnoty, a EU proto bude chránit základní práva svých občanů.
    Problematikou, s níž souvisejí i vysoké počty často zradikalizovaných Evropanů vracejících se ze syrského konfliktu, se Evropa začala intenzivně zabývat po lednovém vyvraždění pařížské redakce časopisu Charlie Hebdo a následných zásazích proti radikálním islamistům v několika zemích.
    Mezi klíčové prvky nové strategie patří slib aktualizace těch částí evropského práva, které se terorismu týkají, tak aby bylo například snazší řešit otázku radikálních bojovníků vracejících se ze zahraničí.
    Napomoci mělo také usnadnění výměny informací mezi národními orgány a evropskými agenturami či intenzivnější policejní spolupráce jak mezi zeměmi, tak s evropskými organizacemi Europol a Eurojust.
    Právě v rámci Europolu tak vznikne Evropské centrum pro boj proti terorismu, které má umožnit lepší podporu poskytovanou národním bezpečnostním orgánům členských zemí při krocích proti teroristům, proti jejich financování, proti extremistickému obsahu na internetu nebo proti nedovolenému ozbrojování a obchodu se zbraněmi.
    Mezi dalšími body je zřízení skupiny, ve které by byly zastoupeny i velké firmy působící na internetu. Měla by pomoci vymyslet, jak je možné bránit propagaci terorismu a radikalizaci na celosvětové počítačové síti.
    Záměrem programu je také posílení pravomocí finančních zpravodajských jednotek tak, aby mohly lépe sledovat finanční sítě organizovaného zločinu. Vnitrostátní orgány by měly dostat širší pravomoci k zabavování a konfiskaci nezákonně získaného majetku. Revize právní úpravy by měla teroristům i zločincům ztížit přístup ke zbraním. Timmermans dnes před novináři zmínil také potřebu posílit ochranu vnějších hranic unie.
    Posílení vnitřní bezpečnosti EU bylo jednou z deseti priorit, které už při svém loňském nástupu do funkce zmiňoval nynější předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Nyní zdůrazňované body nejsou nové, upozorňuje na ně i dosavadní strategie. Podle komise se však změnila jejich "míra a komplexita", místopředseda Timmermans dnes zdůraznil také jejich rostoucí vzájemné propojení.

    Klíčová opatření Evropského programu pro bezpečnost 2015-2020

    - Boj s terorismem:

    Aktualizováno bude rámcové rozhodnutí o terorismu tak, aby vznikl soudržnější právní rámec umožňující řešit problém zahraničních bojovníků. Umožnit by to mělo v této věci také užší spolupráci se státy mimo EU.

    Zvýšena má být kapacita Europolu, kromě jiného též vytvořením Evropského centra pro boj proti terorismu. Europolu to umožní ve větší míře podporovat činnost národních orgánů zaměřenou proti teroristickým bojovníkům, financování terorismu, násilnému extremistickému obsahu na síti a nedovolenému obchodování se střelnými zbraněmi.

    - Boj proti radikalizaci:

    Komise zřídí středisko, které bude shromažďovat a nabízet poznatky v boji proti radikalizaci. Lepší zkušenosti by tak měli získat ti, kdo se na místní úrovni prevencí radikalizace a násilného extremismu přímo zabývají.

    - Útok na finance organizovaného zločinu:

    Má být posílena spolupráce mezi příslušnými orgány v Evropě, zejména mezi národními finančními zpravodajskými jednotkami, které budou propojeny s Europolem.

    Posouzeno bude, zda je třeba přijímat nová pravidla pro boj s financováním terorismu a pro snadnější konfiskování majetku získaného trestnou činností.

    - Lepší dialog s firmami kvůli internetu:

    Ještě letos komise spolu s významnými IT organizacemi založí fórum, jehož cílem bude bojovat s teroristickou propagandou na internetu a v sociálních médiích a které bude zkoumat, jak organizovanému zločinu využívání internetu ztěžovat.

    - Další nástroje pro boj s počítačovou kriminalitou:

    Prioritou je vyřešit, jak překonat překážky pro vyšetřování trestných činů spáchaných v on-line prostředí, zejména pokud jde o příslušnost soudů a pravidla pro přístup k důkazům a informacím z internetu.

    - Posílení dohledu nad střelnými zbraněmi:

    Silnější právní rámec má řešit nedovolené obchodování se zbraněmi a reaktivaci znehodnocených zbraní, zlepšit sdílení informací a posílit spolupráci se třetími zeměmi.

    Zdroj: Evropská komise