Policie navrhla obžalovat Tykače v kauze tunelu CS fondů

Aktuality

zdroj: article.wn.com

Praha | Policie navrhla obžalovat miliardáře Pavla Tykače v kauze vytunelovaných CS fondů. Uvedla to dnes Česká televize. Podnikatel je v případu znovu stíhaný od ledna 2013, kdy obnovu řízení v případu potvrdil...

Vrchní soud v Praze. Případ se týká obvinění z podvodu. Z vytunelovaných CS fondů zmizela v 90. letech více než miliarda korun. Podle Tykačova mluvčího vyšetřování žádná podezření nepotvrdilo a policejní návrh je nepochopitelný.
    Obnovu trestního řízení, zastaveného v roce 2008, povolil pražský městský soud v srpnu 2012. Případ se pak po rozhodnutí vrchního soudu, ke kterému se Tykač odvolal, vrátil do fáze po sdělení obvinění a policie ho začala vyšetřovat. Nyní spis předala státnímu zástupci, který rozhodne, zda obžalobu podá, nebo rozhodne jinak.
    Případ znovu otevřel v roce 2012 podnikatel František Bušek, dříve známý pod jménem Chobot. Soud jej vyslechl jako svědka v hlavním líčení se dvěma muži - někdejším úředníkem ministerstva financí a jednatelem firmy, jež se zapojila do obchodů s akciemi fondů. Bušek mimo jiné vypověděl, že Tykačovi pomáhal CS fondy vytunelovat. Oba obviněné soud nakonec osvobodil. Státní zastupitelství pak žádalo vzhledem k výpovědi obnovu řízení v Tykačově případu, o čemž rozhodoval Městský soud v Praze. Uvedl, že zastavení stíhání žalobcem v roce 2007 bylo ve světle nových informací předčasné.
    Tykačův advokát Jan Kocina ČTK dnes sdělil, že chápal nutnost nového vyšetřování, předpokládal ale znovu zastavení trestního stíhání, protože se v kauze nic nezjistilo. "Věřím, že se státní zástupce po vyhodnocení celého spisu rozhodne trestní stíhání zastavit," dodal obhájce. Nové svědectví podle Tykačova mluvčího Jana Chudomela přednesli "vyděrači, kteří se přitom sami přiznali k účasti na vykradení CS fondů".
    Bušek hovořil před soudy opakovaně - nehrozilo mu totiž trestní stíhání, protože ve vztahu k němu je případ promlčený. Popisoval svou údajnou roli v zamaskování nelegálních pohybů peněz a to, jak údajně Tykač vše organizoval. Tykač jeho výpověď označil za lživou.
    Rozhodování o obnově řízení se týkala také dalších tří lidí, u kterých ji ale soud nepovolil. Jedním z nich byl Tykačův kolega z těžebního byznysu, tehdejší místopředseda představenstva Czech Coal Jan Dienstl.
    Soudy v minulosti uložily za vytunelování CS Fondů čtyři nepodmíněné tresty. Jednatele společnosti Umana Josefa Matoulka a Vladislava Nadě poslal vrchní soud v únoru 2007 do vězení na osm a pět let. Týž soud potrestal i makléře Umany Tomáše Roitha a šéfa představenstva investiční společnosti CS Fond Václava Vojtíška, kterým vyměřil shodně čtyři roky vězení.
    V minulosti byli v souvislosti s CS Fondy stíháni také bývalý ředitel Finančně analytického útvaru ministerstva financí (FAÚ) Jan Kudlík a jednatel firmy Crassus Petr Müller. Kudlík byl viněn z toho, že jako šéf FAÚ nezabránil transakci, při které peníze z fondů odtekly za hranice. Müllera obžaloba vinila mimo jiné z toho, že se zapojil do obchodů s akciemi CS Fondů. V dubnu 2012 soud Kudlíka i Müllera pravomocně osvobodil.
    Zpochybňovaná transakce se odehrála v roce 1997, šlo o převod majetku CS fondů v hodnotě přes 1,23 miliardy korun na účet makléřské firmy Umana u Plzeňské banky. Za tuto transakci fondy získaly akcie podniku Drůbež Příšovice, které měly podle obžaloby asi desetinovou tržní hodnotu. Peníze po několika převodech skončily na zahraničních účtech.
    CS fondy počátkem roku 1997 ovládala prostřednictvím správcovské firmy skupina Motoinvest, Tykač byl jejím spolumajitelem. Podnikatel podezření opakovaně popřel, je prý obětí vydírání.
    Tykačův majetek média odhadují na 30 miliard korun. Před lety získal 40 procent Mostecké uhelné. Druhého největšího producenta hnědého uhlí v ČR (nyní Czech Coal) Tykač definitivně ovládl v roce 2011, za zbývající část zaplatil podle médií zhruba deset miliard korun.

Kauza CS Fondy má kořeny až v roce 1997

Základní údaje o kauze vytunelovaných CS fondů a vizitka podnikatele Pavla Tykače, kterého podle České televize navrhla policie obžalovat z podvodu:

    Shrnutí kauzy vytunelovaných CS fondů:
    V březnu 1997 byl ze tří fondů spravovaných společností C.S. Fond převeden majetek v hodnotě 1,23 miliardy korun na účet makléřské společnosti Umana. Jako protihodnotu dostal fond téměř bezcenné akcie firmy Drůbež Příšovice. Peníze byly odčerpány z Plzeňské banky, která byla depozitářem fondu. Peníze se už zpátky získat nepodařilo - většina skončila na účtech v zámoří. CS fondy do února 1997 spravovala finanční skupina Motoinvest finančníka Pavla Tykače.
    Kvůli údajnému tunelu v CS fondech čelil Tykač v letech 2006 až 2008 obvinění, jeho stíhání však žalobci zastavili. Kauzu znovu otevřel začátkem roku 2012 kontroverzní podnikatel František Bušek (dříve Chobot), který oznámil, že Tykačovi pomáhal fondy vytunelovat. V lednu 2013 proto bylo Tykačovo stíhání obnoveno a policie se mu pokusila zajistit majetek v hodnotě 100 milionů korun. Podle dnešních informací České televize policie navrhla Tykače obžalovat z podvodu.
    Soudy v minulosti uložily za vytunelování CS Fondů už čtyři nepodmíněné tresty. Jednatele společnosti Umana Josefa Matoulka a Vladislava Nadě poslal Vrchní soud v únoru 2007 do vězení na osm a pět let. Týž soud potrestal i makléře Umany Tomáše Roitha a šéfa představenstva investiční společnosti CS Fond Václava Vojtíška, kterým vyměřil shodně čtyři roky vězení.
    V minulosti byli v souvislosti s CS Fondy stíháni také bývalý ředitel Finančně analytického útvaru ministerstva financí (FAÚ) Jan Kudlík a jednatel firmy Crassus Petr Müller. Kudlík byl viněn z toho, že jako šéf FAÚ nezabránil transakci, při které peníze z fondů odtekly za hranice. Müllera obžaloba vinila mimo jiné z toho, že se zapojil do obchodů s akciemi CS Fondů. V dubnu 2012 soud Kudlíka i Müllera pravomocně osvobodil.
    Kvůli vytunelování CS Fondů jejich pokračovatel, otevřené fondy Akro, požadoval po státu více než miliardové odškodné s odůvodněním, že úředníci nepozastavili převod peněz do zahraničí. Prvoinstanční soud Akru v lednu 2005 vyhověl, verdikt ale zrušil odvolací soud. V listopadu 2013 Městský soud v Praze rozhodl, že stát má zaplatit společnosti Akro přes 2,1 miliardy Kč. Ministerstvo financí peníze ještě koncem roku 2012 vyplatilo, ale zároveň podalo proti rozsudku dovolání. Loni v červnu Nejvyšší soud nařídil projednat spor mezi Akrem a státem znovu.

    Pavel Tykač:
    Pochází z Čelákovic (narozen 15. května 1964), vystudoval elektrotechnickou fakultu na ČVUT a krátce pracoval v podniku TOS Čelákovice. Po listopadu 1989 začal podnikat, prodával počítače a po prodeji svého podílu ve firmě se soustředil na finanční investice ve skupině Motoinvest. Ta na sebe upoutala pozornost v roce 1995, kdy rozjela takzvanou třetí vlnu privatizace a pomocí mohutné reklamní kampaně nabídla odkoupení akcií od drobných akcionářů.
    Motoinvest získal akcie v řadě fondů či bank, a shromáždil tak významné balíky, mezi nimi i v Agrobance, která však v roce 1996, kdy ji Motoinvest kontroloval, zkrachovala. Proti aktivitám firmy zasahovala Česká národní banka a zajímala se o ně také policie. V roce 1999 byl Tykač krátce poradcem ministra financí Iva Svobody (ČSSD), který byl později odsouzen za vytunelování Liberty. Po rozpadu Motoinvestu se Tykač stáhl do ústraní, o jeho aktivitách byly sporadické informace.
    Tykač, který je jedním z nejbohatších Čechů (jeho majetek podle médií přesahuje 30 miliard korun), se na scéně znovu objevil před několika lety, když získal 40 procent Mostecké uhelné (MUS). Druhého největšího producenta hnědého uhlí v ČR (nyní Czech Coal) definitivně ovládl v roce 2011. Za celý Czech Coal Tykač zaplatil zhruba 19 miliard korun. Podnikatel kromě toho investuje také do nemovitostí.
    V letech 2006 až 2008 čelil Tykač kvůli tunelu v CS fondech obvinění, jeho stíhání však žalobci zastavili. V lednu 2013 bylo Tykačovo stíhání obnoveno a podle dnešních informací České televize navrhla policie Tykače obžalovat z podvodu. Tykač podezření opakovaně popřel, je prý obětí vydírání.
    V posledních letech se v médiích propíraly také Tykačovy spory - obchodní i osobní - s jinými důležitými hráči v energetickém byznysu, Martinem Romanem (někdejší šéf ČEZ) a Danielem Křetínským (spolumajitel EPH). V roce 2013 se ale situace uklidnila a Tykačova firma se s oběma společnostmi dohodla.

Zdroj: ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Krimi