Eritrea aneb útěk ze Severní Koreje afrického kontinentu

Aktuality

zdroj: blogs.cfr.org

Asmara | Desítky tisíc lidí každoročně nastupují nebezpečnou cestu z Eritreje přes Středozemní moře, aby našli lepší život v Evropě. I když pro mnohé skončí plavba smrtí, představuje takové riziko pro uprchlíky...

lepší alternativu než zůstat uvěznění v chudé zemí Afrického rohu ovládané krutým diktátorem, napsala agentura DPA.
    Eritrejci tvoří podle Organizace spojených národů druhou největší skupinu utečenců na lodích ve Středozemním moři. V počtu je předčí pouze uprchlíci ze Sýrie zmítané občanskou válkou.
    "Hlavní příčinou, proč lidé z Eritreje prchají, je nepředstavitelné potlačování všech práv a svobod ze strany místní vlády," říká Leslie Lefkowová, zástupkyně ředitele pro Afriku lidskoprávní organizace Human Rights Watch. Opozice v zemi prý prakticky neexistuje, stejně jako nezávislá média nebo občanská společnost. Tisíce disidentů sedí léta ve vězení v hrozných podmínkách. Americké ministerstvo zahraničí kritizuje Eritreu také za únosy, mučení a cílené vraždy odpůrců režimu.
    Prezident Isajas Afewerki vládne zemi železnou rukou od získání nezávislosti na Etiopii v roce 1993, volby se tu nekonají. Eritreji se proto přezdívá také "Severní Korea afrického kontinentu", a srovnává se tak s diktaturou Kim Čong-una. Stejně jako ona je totiž Eritrea rovněž téměř zcela izolovaná od zbytku světa. Nezávislá média neexistují a ta mezinárodní tu nesmějí mít spolupracovníky. Víza je téměř nemožné dostat. Dokonce i zvláštní vyslankyně Spojených národů Sheila B. Keetharuthová, která má na starosti dodržování lidských práv v Eritreji, nesmí do země vstoupit.
    V loňském roce pocházel každý pátý uprchlík, který dorazil na lodi do Itálie, právě z Eritreje, celkem jich podle Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky bylo 34.300. V Řecku je situace obdobná. O azyl pak Eritrejci žádají především ve Švédsku, Německu a Švýcarsku. Například v Německu jich loni žádost podalo 13.200. Více žadatelů o azyl pocházelo už jen ze Sýrie (39.300) a Srbska (17.200).
    Na útěk do Evropy se vydávají především mladí lidé. Zvlášť velkou roli přitom hraje branná povinnost: Eritrea nutí všechny občany bez výjimky sloužit v armádě přinejmenším 18 měsíců. Mnozí zůstávají ale u vojska proti své vůli i několik let. Lidskoprávní organizace v této souvislosti hovoří o moderním otroctví. "To je jedna z hlavních příčin exodu z Eritreje," říká Lefkowová. "Rekrutům téměř neplatí a často je zneužívají," dodává. Otroctví a nucená práce jsou v Eritreji zakázané. Pro armádu ale podle amerického ministerstva zahraničí platí od roku 1998 výjimka. Kvůli válce s Etiopií byl tehdy vyhlášen výjimečný stav.
    Eritrejská vláda pohlíží na masový útěk svých občanů s jistou dávkou cynické lhostejnosti. Mladí a k politickému zřízení kritičtí lidé sice zemi opouštějí, zpátky ale posílají svým rodinám peníze, a pomáhají tak stabilizovat režim. Vláda podle OSN navíc uvaluje dvouprocentní "daň z diaspory" na příjmy uprchlíků a to buď prostřednictvím velvyslanectví, nelegálních vymahačů nebo při případné návštěvě domova.
    Kromě politické represe hraje roli při rozhodování Eritrejců, zda uprchnout z domova, velkou roli samozřejmě také chudoba. Podle rozvojového indexu OSN, který zohledňuje například i zdravotnickou péči či školní docházku, je Eritrea pátou nejchudší zemí světa. Hrubý domácí produkt země s šesti miliony obyvatel se podle Mezinárodního měnového fondu pohyboval v roce 2014 jen kolem čtyř miliard dolarů (asi 102,7 miliard Kč). "Mnoho Eritrejců zkrátka ztratilo naději," dodává Lefkowová.

Zdroj: dpa.de

Tématické zařazení:

» Aktuality