Na východě Ukrajiny se bojuje již jeden rok

Aktuality

zdroj: fool.com

Kyjev | Výběr hlavních událostí spojených se situací na východě Ukrajiny, kde před rokem, 6. dubna 2014, vypukly boje mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty:

    2014
    6. dubna - V potyčky s policií, okupaci správních budov a v boje mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty přerostly demonstrace proruských radikálů v Doněcku, Luhansku, Dněpropetrovsku a Charkově na východě Ukrajiny. Následující den separatisté v Doněcku vyhlásili vlastní republiku.
    13. dubna - Kyjev zahájil na východní Ukrajině "rozsáhlou protiteroristickou operaci" na obranu před ruskou agresí.
    26. - 27. května 2014 - Takzvaná první bitva o doněcké letiště si vyžádala mezi separatisty až padesát mrtvých. Terminál i ranveje se dostaly pod kontrolu ukrajinských vojáků.
    5. července - Ukrajinské síly vyhnaly separatisty ze Slavjansku, hlavní bašty povstalců a symbolu jejich boje.
    17. července - V oblasti kontrolované separatisty se zřítil malajsijský Boeing 777 s 298 lidmi na palubě, nikdo nepřežil; letoun byl zřejmě sestřelen protiletadlovou raketou; většina z obětí byli Nizozemci; ukrajinská armáda a proruští povstalci se vzájemně obviňují ze sestřelení stroje.
    25. srpna - Povstalci zahájili protiofenzivu.
    28. srpna - Kyjev potvrdil pád města Novoazovsk i dalších obcí na jihovýchodě Ukrajiny, které prý dobyly kolony ruských vojáků.
    2. září - Po třech týdnech tvrdých bojů se dostalo pod kontrolu povstalců strategické město Ilovajsk. V bojích o toto město zahynuly tři stovky ukrajinských vojáků, další byli zajati. Kvůli bitvě odstoupil ukrajinský ministr obrany Valerij Heletej.
    5. září - Na východní Ukrajině začalo od 17:00 SELČ platit příměří, na kterém se o několik hodin dříve v Minsku dohodli zástupci Kyjeva a separatistů. Příměří bylo od počátku porušováno.
    9. prosince - Na východě Ukrajiny začalo platit jednodenní příměří, k němuž se 4. prosince zavázaly obě bojující strany.

    2015
    13. ledna - Ukrajinský prezident Petro Porošenko vyhlásil již čtvrtou mobilizaci. Stalo se tak krátce po krvavém incidentu, při němž při raketovém útoku na linkový autobus jižně od Doněcku zahynulo 13 lidí.
    19. ledna - Pod palbou separatistů se ocitlo Debalceve. Obklíčené město, v němž sídlí asi pětitisícová ukrajinská posádka, je strategickým dopravním uzlem na trase Doněck-Luhansk, který zůstával mezi oblastmi ovládanými povstalci v rukou ukrajinské armády.
    22. ledna - Po třech měsících takzvané druhé bitvy o doněcké letiště ukrajinská armáda vzdala obranu toho objektu.
    24. ledna - Povstalci zahájili ofenzivu na jihoukrajinský Mariupol, který se stal místem bojů již několikrát v minulosti. Boje o tento půlmilionový přístav, který je považován za hlavní strategickou překážku na cestě separatistů k anektovanému Krymu, trvají dodnes.
    2. února - Doněčtí povstalci vyhlásili všeobecnou mobilizaci; povoláno do zbraně mělo být až 100.000 lidí.
    11.-12. února - V Minsku se nejvyšší představitelé Ruska, Ukrajiny, Francie a Německa Vladimir Putin, Petro Porošenko, François Hollande a Angela Merkelová dohodli na příměří na východě Ukrajiny od 15. února 00:00 místního času (sobota 14. února 23:00 SEČ). Kromě zastavení palby dohoda ukládá oběma stranám stažení těžkých zbraní z linie fronty a výměnu zajatců. Stanoví rovněž harmonogram politických reforem, jejichž cílem je decentralizace státní správy. Smlouva přispěla k oslabení bojů, armáda i povstalci se ale vzájemně obviňují z jejího porušování.
    18. února - Ukrajinské jednotky dostaly rozkaz vyklidit obklíčené Debalceve.
    22. února - Ukrajinská armáda a proruští separatisté podepsali dohodu o odsunu těžkých zbraní z frontové linie.
    15. března - Ukrajinský prezident Porošenko obvinil Rusko z porušování příměří na východě Ukrajiny a prohlásil, že minské dohody zkrachovaly.
    17. března - Ukrajinský parlament schválil novelu zákona o samosprávě povstaleckých území na východě země a odhlasoval i jejich seznam. Platnost zákona o samosprávě nově podmínil konáním komunálních voleb. Poslanci rovněž přijali usnesení, v němž samozvané lidové republiky v Donbasu označili za "dočasně okupovaná území".

Rok bojů na východě Ukrajiny - 6000 obětí, z toho přes 60 dětí

Vybraná čísla a fakta o konfliktu na východě Ukrajiny, od jehož zahájení uplyne 6. dubna jeden rok:
    - Konflikt mezi ukrajinskými silami a proruskými separatisty vypukl loni 6. dubna. Několikrát bylo sice vyhlášeno příměří, přestřelky ale stále pokračují.
    - Boje si vyžádaly podle zatím poslední bilance OSN z 27. března 6083 obětí (z toho přes 60 dětí) a 15.397 zraněných. Tato bilance zahrnuje i 298 osob z malajsijského boeingu, který byl v polovině loňského července asi sestřelen v Doněcké oblasti.
    - Podle Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) při OSN boje dosud vyhnaly ze svých domovů 1,177.748 lidí. Dalších 763.632 lidí uprchlo do okolních zemí, z toho 625.470 do Ruska a 80.909 do Běloruska.
    - V oblastech bojů žije celkem kolem pěti milionů lidí.
    - Konflikt zasáhl pět ukrajinských oblastí - Doněckou, Luhanskou, Zaporožskou, Dněpropetrovskou a Charkovskou.
    - O počtech vojáků a ozbrojenců, kteří bojují na východě Ukrajiny, se spekuluje. Ukrajinský prezident Petro Porošenko letos v lednu vyhlásil již čtvrtou mobilizaci a celkem může být letos podle Porošenka na Ukrajině povoláno do zbraně v případě potřeby až 104.000 lidí. Ukrajinský parlament počátkem března schválil zákon, který umožňuje rozšířit početní stav armády zhruba o třetinu. Právní předpis podle citace agentury Ukrinform uvádí, že početní stav se stanovuje v rozsahu, "který nepřekračuje 250.000 lidí, z toho 204.000 vojáků".
    - Počet bojujících proruských separatistů se odhaduje na několik desítek tisíc. Počátkem února doněčtí povstalci ohlásili "dobrovolnou" všeobecnou mobilizaci. Podle odhadů americké armády na Ukrajině bojuje 12.000 ruských vojáků, dalších 29.000 jich je rozmístěno na Krymu, který Rusko letos anektovalo, a 50.000 jich je připraveno na rusko-ukrajinských hranicích.
    - Boje na východě Ukrajiny citelně oslabují ukrajinskou ekonomiku. Hrubý domácí produkt ze se loni propadl o 6,8 procenta, zatímco v předchozím roce ekonomika stagnovala. MMF předpokládá, že ukrajinské hospodářství v celém letošním roce klesne o dalších 5,5 procenta a teprve příští rok se vrátí k růstu. Ukrajina se nyní také snaží vyjednat se svými věřiteli snížení dluhu o více než 15 miliard USD (374,1 miliardy Kč).

Zdroj: ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality