Slova i činy Miloše Zemana na Pražském hradě budí často vášně

Aktuality

zdroj: youtube.com

Praha | Současný český prezident Miloš Zeman během dvou let na Pražském hradě vyvolal mnohokrát pozdvižení, ať už výroky nebo pojetím výkonu funkce hlavy státu. Jako první přímo zvolený prezident Zeman...

opakovaně zkoušel, kam až může zajít, například při jmenování vlády. Ostrá slova pronesl už při inauguračním projevu 8. března 2013 - a nebylo to tehdy rozhodně naposledy. Prezidentskou éru Miloše Zemana tak provázejí protesty, zároveň má ale i zastánce.
    Demonstrace na podporu hlavy státu se konala například loni 17. listopadu, tedy v den, kdy několikatisícový dav v centru Prahy vystavil Zemanovi symbolickou červenou kartu (a část protestujících dokonce poté zasypala prezidenta na Albertově vajíčky). Na Klárov ovšem tehdy na akci pořádanou levicovými iniciativami dorazilo jen několik desítek lidí. Na sobotu 7. března nyní manifestaci na podporu hlavy státu svolala Strana práv občanů, jež dříve nesla i přídomek Zemanovci.
    Pozdvižení vyvolal již projev, který Zeman pronesl 8. března 2013 při uvádění do úřadu, kdy zařadil podstatnou část českých médií mezi "ostrovy negativní deviace", vedle kmotrovských mafií a neonacistických bojůvek. "Za třetí ostrov negativní deviace pak pokládám podstatnou část českých médií. Tu část, která se zaměřuje na vymývání mozků, na mediální masáž a na manipulaci veřejným míněním," řekl tehdy Miloš Zeman, pro kterého byla kritika médií za použití silných slov vždy typická.
    Už krátce poté se prezident Zeman dostal do prvních sporů s ústavními činiteli, když s tehdejším ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem (TOP 09) nemohli najít shodu na obsazování velvyslanců. Zeman prosazoval na ambasádu v Bratislavě manželku exprezidenta Livii Klausovou a do Moskvy europoslance za KSČM Vladimíra Remka. Spor zablokoval proces jmenování ambasadorů i v jiných zemích a nakonec skončil až po jmenování vlády v čele s Jiřím Rusnokem, za které oba Zemanovy návrhy prošly.
    Už sám vznik Rusnokovy vlády ovšem vyvolal řadu nesouhlasných reakcí, prezident ji totiž jmenoval navzdory nesouhlasu většiny parlamentních stran (kabinet navíc nezískal důvěru Sněmovny). Po předčasných volbách v říjnu 2013 pak Zemanovi trvalo rekordních 95 dnů, než jmenoval vládu Bohuslava Sobotky (ČSSD), přestože koalice se zrodila už za několik týdnů. Už v květnu 2013 vzbudil velkou pozornost Zemanovo odmítání předat profesorský dekret historiku Martinu Putnovi.
    Velmi často pak přitahují pozornost prezidentovy výroky - ať už se týkají domácí scény, zahraničních vztahů nebo třeba historie. Jen letos si Zeman vysloužil kritiku za odmítání zapojení postižených žáků do běžných tříd (až později prezident upřesnil, že měl na mysli mentálně postižené) nebo svá slova o Ferdinandu Peroutkovi. Toho prezident kritizoval kvůli článkům z období druhé republiky, podle odborníků ale Peroutka zmiňované texty nenapsal nebo Zeman slova vytrhl z kontextu.
    Nečekaný konec pak měl prezidentův rozhlasový pořad Hovorech z Lán, vysílaný od června 2013. V živém vysílání Zeman loni v listopadu opakovaně pronesl vulgarismy, kvůli kterým se pořadem Českého rozhlasu zabývala vysílací rada. Rozhlas poté přišel s návrhem na předtáčení, což ale Hrad odmítl a Zemanova vystoupení se pak přesunula z veřejnoprávní stanice na soukromou. Kromě vulgarismů ale tehdy Zeman přitáhl kritiku i kvůli ostrému odsouzení ruské umělecké skupiny Pussy Riot.
    Nesouhlasné reakce se ovšem v médiích i mezi odborníky objevily i po dalších prezidentových vystoupeních týkajících se zahraničí. Hlava státu sklidila kritiku třeba za loňské říjnové vystoupení v čínské televizi, kde Zeman mimo jiné prohlásil, že jel do Číny nikoliv proto, aby poučoval o lidských právech, ale aby se naučil, jak stabilizovat společnost. Prezident byl kritizován i za to, že se do Česka vrátil letounem pronajatým soukromými společnostmi PPF a J&T.
    Už na konci května vyvolal Zeman pozornost svým výrokem, v němž spojil krvavé útoky islámských radikálů s celou muslimskou ideologií. Kontroverze vyvolávají i Zemanovy kroky kolem konfliktu na Ukrajině. Například koncem září se Zeman na ostrově Rhodos účastnil konference pořádané šéfem ruských železnic Vladimirem Jakuninem, který je pod americkými sankcemi. V listopadu zase přišel s návrhem, aby se ukrajinská zahraniční politika "finlandizovala", tedy podřídila zájmům Ruska.

Zdroj: ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Politika