V EU roste touha obnovit dialog s Asadem

Aktuality

zdroj: archiv Metropolu

Paříž | Část zemí Evropské unie sice ze Sýrie stáhla své velvyslance, ale v soukromí začíná podporovat obnovu dialogu s vládou prezidenta Bašára Asada. Zásadně proti jsou Británie a Francie, pro něž Asad...

přišel o právo vládnout, avšak mnozí členové EU jsou pro dialog. Patří k nim České republika, která udržuje své velvyslanectví v Damašku v chodu. O názorové rozdílnosti panující v EU napsala agentura Reuters.
    K zemím ochotným jednat s Asadem se řadí Švédsko, Dánsko, Rumunsko, Bulharsko, Rakousko i Španělsko stejně jako neunijní Norsko nebo Švýcarsko.
    "Některé země říkají: Bašár je realita a s tím musíme počítat, když teď Evropa čelí hrozbám," citoval Reuters nejmenovaného evropského diplomata, který hovořil o riziku spojovaném s návratem lidí, kteří se v Sýrii a Iráku připojili k boji Islámského státu (IS).
    EU se tak dostává do obtížné situace. Když syrská vláda začala v roce 2011 potlačovat protesty, vyhlásila EU sankce proti Asadovi a okruhu jeho lidí. Válka si vyžádala přes 200.000 obětí a právě utrpení civilistů někteří diplomaté používají jako argument pro změnu přístupu k Asadovi. I když se v unii obecně počítá s tím, že se s Damaškem bude muset jednat, Británie a Francie si kladou jako podmínku pro to Asadův odchod z funkce. Boje ale pokračují a pád Asadovy vlády je stále méně pravděpodobný. "Čekali jsme, že se zřítí jako domeček z karet, ale problém je, že na to čekáme čtyři roky a nic se neděje," řekl diplomat.
    Zmocněnec OSN od loňska prosazuje lokální příměří, z nichž první by mělo být vyjednáno v Halabu. Ministři zahraničí EU tento plán v prosinci podpořili. "Musíme úsilí zmocněnce OSN podpořit, tudíž se nemůžeme vyhnout dialogu s Damaškem, který představuje jeden článek moci," řekl šéf dánské diplomacie Martin Lidegaard.
    Evropané tvrdí, že jejich nový pohled je odrazem nového přístupu USA k Damašku. Washington, který vždy tvrdil, že Asad ztratil právo být u moci, nyní na tuto stránku věci důraz neklade. Hovoří raději o koaličním boji proti IS. "Nevíme, co tato koalice chce. V EU to vede k výrokům, že Asad je menší ze dvou zel," říká bývalá členka syrské exilové opozice a nynější ředitelka pařížského ústavu zabývajícího se reformou v arabských zemích Basma Kudmáníová.
    Evropští ministři se veřejně stále od Asada distancují, loni v říjnu se například shodli, že se Asad nemůže stát partnerem v boji proti IS.
    Evropské sankce se týkají syrských představitelů, obchodníků a institucí a zakazují dovoz syrských petrochemických výrobků. Sankce platí pro 211 jednotlivců a 63 organizací. Od října se vztahují i na 12 ministrů, dva vysoké členy armády a jednu ropnou společnost Spojených arabských emirátů, která údajně zprostředkovávala obchodování se syrskou ropou.
    "Bašár Asad roky zabíjí své lidi. Není řešením pro Sýrii, takže není potřeba, abychom volili mezi krvavým diktátorem a krutou armádou teroristů. Bojovat je třeba proti oběma," řekl francouzský ministr obrany Jean Yves Le Drian.
    Podle diplomatů by byl Asad velmi rád, kdyby Evropané své ambasády znovu otevřeli, ale to zatím EU neplánuje. Razí zlatou střední cestu - hovořit s Damaškem, odsuzovat přitom násilí a vynutit si otevření země pro humanitární pomoc.
    Dokonce i v Paříži se pochybuje o tom, jakým způsobem EU přistupuje k syrské krizi. Jeden z francouzských diplomatů přiznal, že uzavření velvyslanectví bylo chybou. Zastává se otevření dialogu se Syřany i jejich íránskými spojenci. Některé evropské země své diplomaty do Damašku posílají, ale ne nastálo. "Ti, kdo tam svá zastupitelství ponechali, jsou na místě a udrželi si kontakt s Asadem. My nemáme jasnou představu o tom, co se tam děje. K obnově dialogu se kloní i tajné služby," sdělil tento francouzský zdroj.

Zdroj: reuters.com

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Politika