Historik Karel Kaplan popisuje počátky Státní bezpečnosti

Aktuality

zdroj: pravyprostor.cz

Praha | Obsáhlou publikaci s názvem Protistátní bezpečnost, v níž historik Karel Kaplan podrobně zmapoval vznik někdejší Státní bezpečnosti (StB) v Československu, vydává v těchto dnech nakladatelství Plus. ČTK o...

tom informovala Kateřina Obadalová ze skupiny Albatros Media, kam nakladatelství patří.
    Kniha vychází před 31. lednem, na který připadá 25. výročí od zrušení této politické policejní složky, která tehdejší vládnoucí komunistické moci sloužila k posilování pozic a likvidaci odpůrců režimu. Kniha vychází s podporou Ústavu pro studium totalitních režimů. Publikaci z velké části tvoří unikátní přepisy rozhovorů mezi jednotlivými aktéry tehdejšího dění, záznamy z vyšetřovacích protokolů a další dokumentace.
    Historik Kaplan působil v první polovině 60. let v ideologickém aparátu ÚV KSČ, což mu umožnilo přístup k utajovaným materiálům. Ve druhé polovině 60. let se stal zástupcem ředitele Historického ústavu ČSAV a angažoval se ve prospěch Pražského jara. Po jeho potlačení byl vyhozen z práce i komunistické strany a v roce 1972 byl zatčen a krátce držen ve vazbě. Plánovaný proces se nakonec neuskutečnil.
    V roce 1976 legálně odjel do Spolkové republiky Německo, kam si odvezl údaje získané z tajných archivů. V roce 1977 mu bylo odebráno československé občanství. V exilu spolupracoval s Hlasem Ameriky, BBC, Deutsche Welle a Svobodnou Evropou. Po revoluci se vrátil do vlasti a znovu začal pracovat v Akademii věd.
    Z archivních materiálů, které se mu v době normalizace podařilo vyvézt za hranice, vycházely první publikace usvědčující totalitní režim ze zločinů proti vlastním lidem. Z četných archivních materiálů vytvořil Kaplan mozaiku dosud ne zcela známých faktů o pozadí fungování StB a stěžejních událostech let 1945 až 1948.
    StB od počátku své existence nezákonně sledovala či odposlouchávala odpůrce komunistické strany, vytvářela falešné důkazy proti nim a její příslušníci se uchylovali i k mučení a vynucování přiznání. Po výslechu StB zemřeli například filozof Jan Patočka, Karel Lukas či kněz Josef Toufar. Hlavním sídlem StB byla budova v pražské Bartolomějské ulici.
    Kronika počátků StB nabízí detailní pohled na poválečnou éru, kdy si KSČ postupně budovala své pozice v bezpečnostních složkách, až je zcela podřídila vlastním zájmům. Komunisté tehdy vytvářeli rozsáhlé sítě informátorů a tajných členů i v ostatních politických stranách s cílem je ovládnout a získat v zemi absolutní moc.

Zdroj: ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality