Bild: Německo se připravuje na možný odchod Řecka z eurozóny

Aktuality

zdroj: archiv Metropolu

Berlín | Německá vláda se připravuje na možný odchod Řecka z eurozóny. Informoval o tom německý list Bild s odvoláním na nejmenované vládní zdroje. Dodal, že vláda zkoumá možné scénáře vývoje v případě...

vítězství opoziční Koalice radikální levice (SYRIZA) v řeckých parlamentních volbách. SYRIZA se staví proti úsporným opatřením spojeným s mezinárodním záchranným programem. Německá vláda nicméně informace listu popírá a tvrdí, že její postoj k Řecku se nezměnil.
    Vládní experti mají podle listu obavy, že odchod Řecka z eurozóny by mohl vést ke kolapsu řeckých bank, protože Řekové by mohli hromadně vybírat své vklady v eurech. V takovém případě by Evropská unie zřejmě musela podpořit řecký bankovní sektor penězi z kapes daňových poplatníků, píše Bild.
    Údajné přípravy na odchod Řecka z eurozóny dnes popřel mluvčí německé vlády Steffen Seibert. "Nevím o žádných takovýchto plánech," prohlásil. Zopakoval rovněž, že v německé politice vůči Řecku nedošlo k žádné změně a že německá vláda usiluje o setrvání Řecka v eurozóně.
    Německý list Der Spiegel o víkendu uvedl, že německá vláda pokládá odchod Řecka z eurozóny za téměř nevyhnutelný v případě, že by SYRIZA po lednových volbách opustila úspornou politiku a přestala řádně splácet řecké dluhy. Vláda nicméně podle Spiegelu předpokládá, že eurozóna by se nyní s odchodem Řecka dokázala vypořádat.
    "Cílem německé vlády, Evropské unie i vlády v Aténách je udržet Řecko v eurozóně," řekl minulý týden v rozhovoru s listem Hannoversche Allgemeine Zeitung německý ministr hospodářství Sigmar Gabriel. Upozornil nicméně, že eurozóna je nyní stabilnější než před několika lety. "Proto nás nelze vydírat a proto očekáváme, že řecká vláda, ať bude v jejím čele stát kdokoliv, dodrží dohody uzavřené s EU," dodal.
    Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond (MMF) o finanční pomoc. Dohodlo se již na dvou záchranných programech v celkové výši 240 miliard eur (6,6 bilionu Kč). Výměnou za to ale musela vláda zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně, což prohloubilo hospodářskou recesi, mělo hluboké sociální dopady a vedlo k nezaměstnanosti přesahující 25 procent.

Zdroj: ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Politika