Když chtějí Kosované poslat poštu do Srbska, není to jen tak

Aktuality

zdroj: archiv Metropolu

Priština | Poslat obyčejný dopis z Kosova do Srbska i ze Srbska do Kosova není jen tak, dosud totiž neexistuje žádná dohoda o spolupráci poštovních úřadů. Kosované kvůli tomu musejí cestovat, píše server...

BalkanInsight.
    Když chce překladatelka Antigona Bajramiová, žijící v Prištině, poslat narozeninový dárek přítelkyni v Bělehradě, nemůže jednoduše jít na nejbližší poštu a poslat ho. Musí jet 20 minut do Gračanice, největšího etnicky srbského města, které leží nedaleko Prištiny.
    "Dřív jsem žila v Niši (v Srbsku), kde jsem se narodila. Vždycky jsme bez problémů posílali pohlednice kamkoli v Srbsku nebo v Kosovu, stejně jako v celé Jugoslávii," říká cestou do Gračanice. "Teď musím jet do jiného města, abych mohla něco poslat," povzdechne si.
    Na úřadovně Srbské pošty v Gračanici předá Bajramiová knihu ženě na přepážce, srbsky jí vysvětlí, kam ji posílá, a v tiskopisu vyplní svoji adresu způsobem, jak je to obvyklé v srbském poštovním systému, se směrovým číslem "38 000 Priština AOKM". AOKM je přitom zkratka oficiálního srbského názvu Kosova - Autonomní oblast Kosovo a Metohije.
    Od vyhlášení nezávislosti Kosova na Srbsku v roce 2008 neexistuje mezi poštovními systémy Kosova a Srbska žádná spolupráce. Výsledkem je, že z normální kosovské pošty je téměř nemožné poslat do Srbska byť i jen korespondenční lístek.
    Kvůli sporům o status Kosova mají Kosované problémy s přijímáním pošty ze zahraničí. Zásilky obvykle směřují do Kosova přes Bělehrad, který je ale vrací odesílateli. Kvůli tomu mají obyvatelé Kosova například potíže objednávat si zboží přes internet. Někteří to obcházejí tím, že ke své adrese dodávají "via Albania", tedy "přes Albánii". Zásilky tak jdou do Tirany, která je pak pošle dál do Kosova.
    V Gračanici je centrála pro operace Srbské pošty v Kosovu, kde Srbská pošta má celkem 28 odboček, v nichž zaměstnává 240 lidí. Každý rok do Kosova dopraví 20.000 zásilek a z Kosova do Srbska 7000 až 8000.
    "Dostáváme veškerou poštu, která přichází ze Srbska, dokonce i věci určené pro úřady a instituce v Prištině," říká ředitel Srbské pošty pro Kosovo Randjel Nojkić. "Musím zajistit, aby naši zaměstnanci doručili důležitou poštu zaslanou kosovským činitelům, zvláště je-li na balíku kontaktní číslo," dodává.
    Přiznává, že situace je opravdu zvláštní: "Skutečnost je taková, že tady vedle sebe fungují dva poštovní systémy. Právě proto musí být práce bezchybná."
    Srbská pošta je ale jen jednou z řady institucí, které v Kosovu stále fungují pod přímou správou srbského státu. Patří k nim i některé školy a nemocnice. Kosovské vládě se tyto instituce velmi nelíbí. Bělehrad je ale na základě dohody vlád o normalizaci vztahů z loňského dubna - dosažené za zprostředkování Evropské unie - už začal rušit.
    Bruselská dohoda řeší nejdůležitější otázky, jako je integrace srbské policie do kosovského policejního sboru nebo ustavení částečně autonomních srbských obcí na severu Kosova, které by se měly zcela integrovat do kosovského státoprávního uspořádání. Jiné důležité věci čekají na řešení při dalších jednání Bělehradu a Prištiny.
    Podle šéfky kosovských vyjednávačů Edity Tahiriové se otázka pošt už při některých jednáních na přetřes dostala. "Mluvili jsme o tomto tématu, ale konečné dohody konkrétně o poštách zatím dosaženo nebylo," říká. "My chceme, aby byly ilegální struktury zrušeny a byly integrovány do kosovského systému."
    Do té doby ale prostí lidé jako Bajramiová budou muset dál dělat kroky navíc, aby mohli provádět obchodní transakce mezi Kosovem a Srbskem.
    "Doufám, že se záležitosti, jako je tato, brzy vyřeší. Jinak si budeme vzájemně jen ztěžovat život," je přesvědčena Tahiriová.

Zdroj: ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Zajímavosti