Přehled hlavních událostí ve světové politice v roce 2014

Aktuality

zdroj: blog.crowdspring.com

Česká republika | Přehled hlavních událostí ve světové politice v roce 2014:

LEDEN
    1. - Řecko se ujalo předsednictví Evropské unie.
    5. - Předčasné parlamentní volby v Bangladéši. Po bojkotu opozice je vyhrála vládní Lidová liga.
    6. - Lotyšský prezident Andris Bérziňš jmenoval dosavadní ministryni zemědělství Laimdotu Straujumaovou první předsedkyní vlády v této pobaltské zemi.
    7. - Americký Senát schválil nominaci Janet Yellenové do čela centrální banky (Fed). Svého úřadu se Yellenová ujala 3. února.
    9. - Tuniský premiér Alí Larajíz podal demisi, aby umožnil vznik prozatímní úřední vlády. Ta byla sestavena 28. ledna a v jejím čele stanul dosavadní ministr průmyslu Mahdí Džumaa. V parlamentních volbách konaných 26. října zvítězila sekulární strana Hlas Tuniska, která získala 85 z 217 křesel.
    10. - Středoafrický prozatímní prezident Michel Djotodia i premiér Nicolas Tiengaye rezignovali na své funkce. Nová prozatímní prezidentka země Catherine Sambová-Panzová jmenovala 25. ledna předsedou vlády bývalého činitele Africké rozvojové banky Andrého Nzapayeké.
    11. - V Izraeli zemřel ve věku 85 let bývalý premiér Ariel Šaron. Po těžké mrtvici byl osm let v kómatu.
    16. - Novou ústavu podpořilo v referendu v Egyptě 98,1 procenta voličů.
    29. - Srbský prezident Tomislav Nikolić rozpustil parlament a vypsal na 16. března předčasné volby. Jejich vítězem se stala Srbská pokroková strana (SNS). Srbský parlament schválil 27. dubna vládu nového premiéra Aleksandara Vučiće.

    ÚNOR
    2. - Parlamentní volby v Thajsku, které vyhlásila premiérka Jinglak Šinavatrová s cílem ukončit protivládní protesty. Thajský ústavní soud 21. března volby anuloval a 7. května shledal premiérku Šinavatrovou vinnou v případu zneužití moci. Novým předsedou prozatímní vlády se stal dosavadní vicepremiér a ministr obchodu Niváttumrong Búnsongpajsan. Thajské ozbrojené síly provedli v zemi 22. května státní převrat a moc převzala vojenská junta. Jejího šéfa, generála Prajutcha Čan-Oču, oficiálně schválil thajský král 25. srpna jako nového premiéra země.
    6. - V Bratislavě zemřel ve věku 96 let bývalý vysoký funkcionář Komunistické strany Československa (KSČ) Vasil Biľak.
    9. - Švýcaři v referendu podpořili těsnou většinou návrh místních nacionalistů omezit přistěhovalectví. Omezení má platit i pro občany EU.
    13. - Italský premiér Enrico Letta oznámil svou rezignaci. Nahradil ho Matteo Renzi, jehož vláda získala 25. února důvěru parlamentu.
    17. - Soud v gruzínském Kutaisi poslal na pět let do vězení za údajné zneužití pravomocí a zpronevěru bývalého gruzínského premiéra Merabišviliho.
    18. - Bývalý pákistánský prezident Parvíz Mušaraf poprvé dorazil před zvláštní tribunál v případu údajné vlastizrady, za kterou mu hrozí trest smrti nebo doživotí. Soud ho obvinil z vlastizrady 31. března.
    22. - Poslanci na Ukrajině sesadili po několika měsíčních protestech prezidenta Janukovyče, který uprchl a jeho úřad dočasně převzal předseda parlamentu Oleksandr Turčynov.
    24. - Egyptská vláda se rozhodla rezignovat. Sestavením nové vlády byl pověřen ministr bytové výstavby Ibráhím Mahláb. Vláda složila přísahu 1. března.
    27. - Ukrajinský parlament schválil vládu, na níž se dohodli zástupci opozice pod vedením Arsenije Jaceňuka.
    - Zemský soud v Hannoveru osvobodil bývalého německého prezidenta Christiana Wulffa obviněného z neoprávněného čerpání výhod.

    BŘEZEN
    4. - Severní Korea testovala vícenásobný raketový odpalovací systém. Celkem vyslala sedm střel.
    6. - Mimořádný summit Evropské unie. Lídři států a vlád EU jednali o situaci na Krymu a o krizi mezi Ukrajinou a Ruskou federací. Unijní špičky se rozhodly pozastavit rozhovory s Ruskem o vízech a obchodní dohodě.
    11. - Bývalý chorvatský premiér Ivo Sanader byl odsouzen na devět let v dalším případu korupce. Expremiér si již odpykává jiný, desetiletý trest.
    - Libyjský parlament sesadil premiéra Alího Zajdána po úniku severokorejského tankeru s nákladem ropy, kterou plavidlo načerpalo u povstalců. Premiérem byl jmenován Abdalláh Sání, který po ozbrojeném útoku na svou rodinu 13. dubna rezignoval. Novým premiérem byl 5. května potvrzen Ahmad Mítík, libyjský nejvyšší soud ale v červnu rozhodl, že Mítíkovo zvolení bylo neústavní. Libyjský parlament schválil 22. září novou vládu staronového premiéra Abdalláha Sáního.
    13. - Český duchovní a filozof Tomáš Halík převzal v Londýně prestižní Templetonovu cenu, která bývá označována za Nobelovu cenu za náboženství.
    15. Prezidentské volby na Slovensku. Vítězem se stal podnikatel a filantrop Andrej Kiska, který v druhém kole voleb 29. března s rozdílem takřka dvaceti procentních bodů porazil premiéra Roberta Fica. Prezidentského úřadu se ujal 15. června.
    21. - Rusko formálně završilo připojení Krymu k Rusku, které obyvatelé Krymu 16. března schválili v referendu.
    23. - Ve Španělsku zemřel ve věku 81 let první demokraticky zvolený premiér po konci Frankova režimu Adolfo Suárez.
    24. - Egyptský soud vynesl rozsudek smrti nad 529 stoupenci svrženého islamistického prezidenta Muhammada Mursího.
    30. - Druhé kolo francouzských obecních voleb skončilo debaklem pro vládní Socialistickou stranu. Francouzský premiér Jean-Marc Ayrault podal 31. března s celou vládou demisi. Premiérem byl jmenován dosavadní ministr vnitra Manuel Vals a jeho vláda podala demisi 25. srpna. Nová socialistická vláda premiéra Valse získala důvěru 16. září.
    - V tureckých komunálních volbách zvítězila islámsky orientovaná Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) premiéra Recepa Tayyipa Erdogana.

    DUBEN
    5. - Prezidentské volby v Afghánistánu. Do druhého kola, které se konalo 14. června postoupili exministr zahraničí Abdulláh Abdulláh a exministr financí Ašraf Ghaní. Za vítěze afghánských prezidentských voleb se prohlásil bývalý ministr zahraničí Abdulláh Abdulláh, i když předběžné výsledky připisovaly vítězství exministrovi financí Ašrafu Ghanímu. Oba kandidáti podepsali 21. září dohodu o rozdělení moci v podobě vlády národní jednoty. Prezidentem se stal Ghaní, jeho rival Abdulláh získal nově vytvořený post "výkonného premiéra" s rozšířenými pravomocemi.
    6. - Maďarské parlamentní volby vyhrál vládnoucí konzervativní vládnoucí Maďarský občanský svaz (Fidesz) premiéra Viktora Orbána.
    - V potyčky s policií, okupaci správních budov a v boje mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty přerostly demonstrace proruských radikálů v Doněcku, Luhansku, Dněpropetrovsku a Charkově na východě Ukrajiny. Následující den separatisté v Doněcku vyhlásili vlastní republiku. Boje si dosud vyžádaly přes 4000 obětí, skoro milion lidí muselo opustit své domovy.
    14. - Americký generál Jeffery Buchanan potvrdil trest 35 let vězení pro amerického vojína Bradleyho Manninga za předání obrovského množství tajných dokumentů serveru WikiLeaks.
    15. - Milánský soud rozhodl o tom, že bývalý italský premiér Silvio Berlusconi, odsouzený za daňové úniky, si musí uložený jednoletý trest odpykat prováděním veřejně prospěšných prací. Berlusconi nastoupil k výkonu trestu v domově pro seniory. 20. června začal odvolací proces s Berlusconim za sex s nezletilou v takzvaném případu Rubygate. 18. července byl Berlusconi v tomto případu zproštěn viny.
    27. - Jihokorejský premiér Čong Hong-wong rezignoval na svou funkci. Reagoval tím na kritiky, které se na vládu snesly v souvislosti s řešením nehody trajektu z 16. dubna. Neštěstí si vyžádalo 187 mrtvých a 115 pohřešovaných.
    - Ve Vatikánu byli prohlášeni za svaté bývalí papežové Jan Pavel II. a Jan XXIII.
    - Předčasné parlamentní volby v Makedonii vyhrála konzervativní strana VMRO-DPMNE premiéra Nikoly Gruevského.
    28. - Slovinský soud potvrdil dvouletý trest vězení pro slovinského expremiéra a předáka opozice Janeze Janšu v souvislosti s korupcí v zamýšleném nákupu obrněných transportérů firmy Patria.
    - Soud v jihoegyptském městě Mínja vynesl rozsudky smrti nad téměř 700 islamisty za účast v loňské násilné demonstraci.
    30. - Parlamentní volby v Iráku. Zvítězil v nich Blok iráckého premiéra Núrího Málikího.

    KVĚTEN
    2. - Sesuv půdy na severu Afghánistánu si vyžádal přes 2100 mrtvých.
    4. - Prezidentské volby v Panamě vyhrál dosavadní viceprezident Juan Carlos Varela.
    5. - Slovinská premiérka Alenka Bratušeková odstoupila z čela své středolevé koaliční vlády. V předčasných parlamentních volbách 13. července zvítězila Strana Mira Cerara (SMC). Její předseda se 25. srpna stal slovinským premiérem.
    7. - Africký národní kongres vyhrál volby v JAR.
    11. - Prezidentské volby v Litvě. Dosavadní prezidentka Dalia Grybauskaitéová úřad obhájila jasným vítězstvím ve druhém kole konaném 25. května.
    12. - V Indii skončily po pěti týdnech parlamentní volby. Premiérem se stal 26. května hinduistický nacionalista Naréndra Módí, jehož Indická lidová strana (BJP) ve volbách zvítězila.
    13. - Bývalý izraelský premiér Ehud Olmert byl v Tel Avivu odsouzen za korupci k šesti letům vězení.
    - Při důlním neštěstí na západě Turecka zahynulo 301 lidí.
    21. - Bývalému egyptskému prezidentovi Husnímu Mubarakovi káhirský soud uložil tři roky vězení za zpronevěru. Jeho synové Gamál a Alá dostali za korupci a zpronevěru po čtyřech letech.
    22. - 25. - Volby do Evropského parlamentu. Úspěch v nich zaznamenali především ve starých unijních zemích nacionalisté, kteří například ve Francii či Dánsku zvítězili. Hlasování se zúčastnilo 43,09 procenta voličů. V Česku volilo 18,2 procenta lidí, na Slovensku jen 13 procent. Nejsilnější frakcí v novém Evropském parlamentu se stala Evropská lidová strana (EPP) sdružující středopravá uskupení, která získala v 751členném zákonodárném sboru 214 poslanců.
    24. - Při střelbě v židovském muzeu v centru Bruselu byli zabiti čtyři lidé.
    25. - Poslední polský komunistický prezident Wojciech Jaruzelski zemřel ve věku 90 let.
    - Prezidentské volby na Ukrajině vyhrál podnikatel Petro Porošenko, který získal 54,7 procenta hlasů, a byl tak zvolen již v prvním kole. Úřadu se ujal 7. června.
    26. - 28. - V třídenních prezidentských volbách v Egyptě zvítězil bývalý armádní velitel Abdal Fattáh Sísí, který 8. června složil přísahu.

    ČERVEN
    2. - Nová palestinská vláda podporovaná hnutím Fatah i konkurenčním Hamasem složila přísahu.
    3. - V prezidentských volbách v Sýrii zvítězil dosavadní prezident Bašár Asad.
    4. - 5. - Dvoudenní summit vyspělých zemí tvořících takzvanou skupinu G7 v Bruselu. Konal se bez ruské účasti.
    6. - Šéfové států a vlád 19 zemí si společně s válečnými veterány připomněli 70. výročí vylodění západních spojenců v Normandii.
    8. - Předčasné parlamentní volby v Kosovu. Zvítězila v nich Demokratická strana Kosova (PDK) premiéra Hashima Thaçiho.
    9. - Ruský soud poslal na doživotí do vězení Lom-Aliho Gajtukajeva a Rustama Machmudova, dva hlavní pachatele vraždy novinářky Anny Politkovské. Gajtukajev podle soudu vraždu opoziční žurnalistky zosnoval a Machmudov v roce 2006 Politkovskou zastřelil.
    10. - Izraelský parlament v tajném hlasování zvolil novým prezidentem země bývalého předsedu zákonodárného sboru Reuvena Rivlina, který 24. července složil přísahu.
    15. - Ve druhém kole prezidentských voleb v Kolumbii zvítězil stávající prezident země Juan Manuel Santos, který zvítězil nad svým protikandidátem Óscarem Ivánem Zuluagou.
    18. - Španělský král Juan Carlos podepsal zákon o své abdikaci. Po 39 letech tím opustil trůn, kterého se ujal jeho syn, král Felipe VI.
    19. - Šéfem republikánské většiny ve Sněmovně reprezentantů se stal kalifornský poslanec Kevin McCarthy, který nahradil Erika Cantora.
    24. - Ministři zahraničí Evropské unie Albánii potvrdili postavení kandidátské země.
    - Porota londýnského soudu shledala bývalého mluvčího britského premiéra Andyho Coulsona vinným z nezákonných odposlechů v době, kdy byl šéfredaktorem bulvárního nedělníku News of the World. Soud mu 4. července uložil 18 měsíců vězení.
    26. - Bratislavský okresní soud rozhodl o tom, že český ministr financí Andrej Babiš je ve svazcích někdejší tajné policie StB v komunistickém Československu neoprávněně evidován coby její tajný spolupracovník.
    27. - Představitelé EU na summitu v Bruselu podepsali ekonomickou část asociační dohody s Ukrajinou. Smlouva byla ratifikována 16. září.

    ČERVENEC
    1. - Předsednictví EU se ujala Itálie.
    - Předsedou Evropského parlamentu byl podle očekávání opět zvolen německý sociální demokrat Martin Schulz.
    - Japonská vláda schválila přelomovou změnu v bezpečnostní politice země. Umožňuje nasazovat armádu i v zahraničí, což dosud nebylo možné.
    - Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy byl formálně obviněn z korupce, úplatkářství a porušení služebního tajemství. Francouzská justice soudní vyšetřování Sarkozyho pozastavila.
    4. - Pět let a devět měsíců vězení uložil londýnský soud australskému baviči, malíři a zpěvákovi Rolfu Harrisovi, který byl v pondělí shledán vinným ze sexuálního zneužívání nezletilých dívek.
    5. - Egyptský soud poslal na doživotí do vězení vůdce Muslimského bratrstva Muhammada Badího.
    7. - Čelný představitel demokratizačních reforem v Sovětském svazu, jeho někdejší ministr zahraničí a bývalý gruzínský prezident Eduard Ševardnadze zemřel ve věku 86 let.
    9. - Prezidentské volby v Indonésii. Zvítězil v nich guvernér metropole Jakarty Joko Widodo. Prezidentský slib složil 20. října.
    16. - Švédský soud potvrdil platnost mezinárodního zatykače na zakladatele serveru WikiLeaks Juliana Assange.
    17. - V oblasti kontrolované separatisty na Ukrajině se zřítil malajsijský Boeing 777 s 298 lidmi na palubě, nikdo nepřežil; letoun byl zřejmě sestřelen protiletadlovou raketou; většina z obětí byli Nizozemci, obě strany se obviňují ze sestřelení.
    23. - Bulharský premiér Plamen Orešarski rezignoval v reakci na neúspěch své socialistické strany v květnových volbách do Evropského parlamentu. V předčasných parlamentních volbách zvítezila 5. října středopravá strana Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) někdejšího premiéra Bojka Borisova. Jeho nová vláda byla schválena 7. listopadu.
    24. - Irácký parlament zvolil novým prezidentem Iráku Kurda Fuáda Masúma.
    25. - Ukrajinská vláda premiéra Arsenije Jaceňuka nabídla demisi po odchodu dvou politických stran z vládní koalice. Ukrajinský parlament však rezignaci 31. července odmítl.

    SRPEN
    7. - Kambodžský tribunál odsoudil na doživotí dva nejvyšší dosud žijící vůdce totalitního režimu Rudých Khmerů. Hlavní ideolog Rudých Khmerů Nuon Chea a někdejší premiér Khieu Samphan byli soudem shledáni vinnými ze zločinů proti lidskosti, včetně mučení, zotročování a vražd.
    10. - Prezidentské volby v Turecku. Zvítězil v nich v prvním kole dosavadní premiér státu Recep Tayyip Erdogan, který se 28. srpna ujal funkce.
    13. - Při pádu malého soukromého letadla na domy v brazilském přístavu Santos na jihovýchodě země zahynul kandidát na úřad prezidenta Eduardo Campos.
    14. - Irácký premiér Núrí Málikí v projevu ve státní televizi oznámil svou rezignaci na funkci. Jeho nástupcem se stal Hajdar Abádí, jehož vládu schválil 8. září irácký parlament.
    24. - Prezidentské volby v Abcházii, která se odtrhla od Gruzie, vyhrál v prvním kole opoziční kandidát Raul Chadžimba.
    25. - Francouzská vláda podala demisi a premiér Manuel Valls byl pověřen sestavením nového kabinetu, který získal 16. září důvěru parlamentu.
    26. - Ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová byla ve Francii obviněna a začala být oficiálně vyšetřována pro podezření z nedbalosti v případu údajného politického podvodu v roce 2008. Výkonná rada MMF ji vyjádřila podporu.
    - První jednání mezi čtyřma očima mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Porošenkem v Minsku za přítomnosti EU.
    28. - Novým tureckým premiérem byl jmenován Ahmet Davutoglu, který 29. srpna představil složení nové vlády.
    31. - Čínský parlament oznámil sérii pravidel pro volbu příštího vůdce Hongkongu. Vyloučil v nich možnost otevřené nominace kandidátů ve volbách v roce 2017. Rozhodnutí vyvolalo řadu prodemokratických demonstrací v hongkongských ulicích.

    ZÁŘÍ
    5. - Na východní Ukrajině začalo od 17:00 SELČ platit příměří, na kterém se o několik hodin dříve v Minsku dohodli zástupci Kyjeva a separatistů. Příměří je ale porušováno.
    8.- Irácký parlament schválil vládu premiéra Hajdara Abádího.
    9. - Polský premiér Donald Tusk rezignoval na post šéfa vlády. V prosinci nahradí Hermana Van Rompuye na postu prezidenta Evropské unie. Novou polskou premiérkou se stala Ewa Kopaczová, jejíž vláda získala 1. října důvěru.
    12. - Ve věku 88 let zemřel unionistický veterán severoirské politiky Ian Paisley, který v minulosti ostře vystupoval proti snahám separatistických katolíků odtrhnout Severní Irsko od Británie.
    14. - Parlamentní volby ve Švédsku. Zvítězila v nich Švédská sociálnědemokratická strana. Konzervativní švédský premiér Fredrik Reinfeldt podal demisi. Novým premiérem se stal Stefan Löfven.
    - Volby v Braniborsku vyhrála vládní sociální demokracie (SPD), v Durynsku zůstala nejsilnější Křesťanskodemokratická unie (CDU).
    16. - Poslanci ukrajinského parlamentu ratifikovali smlouvu o přidružení své země k Evropské unii. Ve čtyřistapadesátičlenné sněmovně se pro ratifikaci vyslovilo 355 poslanců.
    18. - Ve Skotsku se uskutečnilo referendum o nezávislosti země na Velké Británii. Voliči rozhodli o pokračování svazku s Británií, proti skotské samostatnosti hlasovalo 55,3 procenta skotských voličů a pro 44,7 procenta. Účast v referendu dosáhla 84,59 procenta obyvatel. Vůdce skotských separatistů Alex Salmond rezignoval, novou šéfkou skotské vlády se stala Nicola Sturgeonová.
    20. - Parlamentní volby na Novém Zélandu vyhrála středopravá Novozélandská národní strana premiéra Johna Keye.
    - Náčelník českého generálního štábu Petr Pavel se stane novým předsedou Vojenského výboru NATO. Dánského generála Knuda Bartelse, by měl ve funkci nahradit příští rok.
    29. - Cenu Václava Havla za lidská práva pro rok 2014 získal ázerbájdžánský obhájce lidských práv Anar Mammadli.

    ŘÍJEN
    1. - Funkce generálního tajemníka Severoatlantické aliance se ujal bývalý norský premiér Jens Stoltenberg. V čele NATO nahradil dánského expremiéra Anderse Fogha Rasmussena.
    4. - Parlamentní volby v Lotyšsku vyhrála vládnoucí středopravicová koalice premiérky Laimdoty Straujumaové. Nejúspěšnější samostatnou stranou voleb se ale stalo opoziční Centrum shody, které zastupuje ruskou menšinu.
    5. - Parlamentní volby a první kolo prezidentských voleb v Brazílii. Ve druhém kole prezidentských voleb 26. října byla znovuzvolena dosavadní prezidentka Dilma Rousseffová.
    8. - Před Mezinárodním trestním tribunálem (ICC) v Haagu jako první úřadující hlava státu v dějinách soudu stanul keňský prezident Uhuru Kenyatta, jenž čelí obvinění ze zločinů proti lidskosti v souvislosti s organizováním etnických nepokojů po volbách v roce 2007.
    - Dva výbory europarlamentu v hlasování odmítly podpořit slovinskou expremiérku Alenku Bratušekovou jako členku a místopředsedkyni budoucí Evropské komise.
    10. - Nobelovu cenu za mír získal indický aktivista usilující o odstranění dětské práce Kailáš Satjárthí a mladá pákistánská bojovnice za právo dívek na vzdělání Malala Júsufzaiová.
    17. - Italský exministr kultury Giancarlo Galan byl za korupci při zadávání několikamiliardové zakázky na protipovodňové zábrany v Benátkách odsouzen na dva roky a deset měsíců vězení.
    21. - Evropský parlament udělil Sacharovovu cenu za svobodu myšlení konžskému lékaři Denisi Mukwegemu, který jako gynekolog dlouhodobě pečuje o znásilněné ženy.
    23. - 27. - Český prezident Miloš Zeman na oficiální návštěvě Číny. Setkal se se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem i čínským premiérem Li Kche-čchiangem.
    26. - V parlamentních volbách na Ukrajině získalo nejvíce mandátů uskupení hlavy státu, Blok Petra Porošenka. Na druhé příčce skončila Lidová fronta premiéra Arsenije Jaceňuka.
    27. - Parlamentní volby v Tunisku vyhrála sekulární strana Nidáa Túnis.
    31. - Prezident Burkiny Faso Blaise Compaoré, jehož snaha zajistit si úřad na další funkční období vyvolala rozsáhlé nepokoje, rezignoval. Jeho nástupce bude vybrán v listopadu 2015.

    LISTOPAD
    1. - Svoji činnost v Bruselu oficiálně zahájila nová Evropská komise v čele s bývalým lucemburským premiérem Jeanem-Claudem Junckerem.
    2. - V separatistických volbách v samozvané Doněcké lidové republice na východě Ukrajiny zvítězil Alexandr Zacharčenko, dosud označovaný za premiéra.
    9. - V Katalánsku se konalo neoficiální a nezávazné hlasování o nezávislosti provincie na Španělsku. Referenda se zúčastnilo 2,3 milionu z přibližně 5,4 milionu lidí oprávněných hlasovat. Pro nezávislost se vyslovilo 1,8 milionu.
    15. - V obecních volbách na Slovensku tradičně nejvíce křesel primátorů a starostů získali nezávislí kandidáti, post nejsilnější strany ale obhájili vládní sociální demokraté premiéra (Směr-SD) Roberta Fica.
    15. - 16. - Summit G20 v australském Brisbane.
    17. - Rumunským prezidentem se ve druhém kole voleb překvapivě stal etnický Němec Klaus Iohannis, který porazil favorizovaného premiéra Victora Pontu.
    20. - Stockholmský odvolací soud potvrdil platnost mezinárodního zatykače na zakladatele WikiLeaks Juliana Assange, který žádal jeho zrušení.
    21. - Japonský premiér Šinzó Abe rozpustil dolní komoru japonského parlamentu. Očekává se, že se předčasné volby uskuteční 14. prosince.
    23. - V prvním kole tuniských prezidentských voleb zvítězil kandidát sekulární strany Hlas Tuniska Kaíd Sibsí s 39, 4 procenty hlasů, druhý Munsif Marzúkí zaostal o šest procentních bodů.
    23. - 27. - Prezident Miloš Zeman na oficiální návštěvě Kazachstánu a Tádžikistánu.
    24. - Americký ministr obrany Chuck Hagel podal demisi.
    - Šesti velmocím a Íránu se ve Vídni nepodařilo po týdenním jednání uzavřít konečnou dohodu o íránském jaderném programu. Rozhovory o íránském jaderném programu budou prodlouženy zřejmě do 1. července 2015.
    27. - Nový ukrajinský parlament na své ustavující schůzi schválil dosavadního premiéra Arsenije Jaceňuka i v čele nové prozápadní vlády. Do čela parlamentu si poslanci zvolili bývalého vicepremiéra Volodymyra Hrojsmana.