Papež František promluvil EU do duše, má věnovat více pozornosti slabším

Aktuality

zdroj: ca.msn.com

Štrasburk | Papež ve svém dnešním projevu v Evropském parlamentu vyzval představitele Evropské unie, aby věnovali více pozornosti lidským právům, slabším a znevýhodněným a důrazně se postavili důsledkům...

konzumní kultury, která odsuzuje k živoření statisíce chudých rodin, seniorů a přistěhovalců. František také europoslancům řekl, že unie by se měla vrátit k étosu svých zakladatelů a překonat obraz Evropy jako unaveného kontinentu, který ztrácí mezinárodní vliv.
    Hlava katolické církve přiletěla do Štrasburku dopoledne na bleskovou, asi čtyřhodinovou návštěvu evropských institucí. Jeho cestě se připisuje velký symbolický význam, díky Františkově autoritě a popularitě ale mohou mít jeho slova i praktický dopad. Přitáhnou totiž pozornost k sociálním problémům, které unii dlouhodobě trápí - ať už je to nezaměstnanost mladých či příliv nelegálních přistěhovalců.
    Po oficiálním přivítání v europarlamentu, kterého se účastnil předseda EP Martin Schulz, zástupci parlamentních frakcí, premiér předsedající země EU Matteo Renzi a řada katolických hodnostářů, papež promluvil v plénu. Hlavním tématem byla lidská důstojnost, kterou by se podle Františka měla unie snažit všemi silami bránit.
    "Podpora lidské důstojnosti znamená, že uznáme, že člověk má nezadatelná práva, která mu nikdo nemůže odejmout, rozhodně ne kvůli ekonomickým zájmům," uvedl v italsky proneseném projevu papež. Upozornil, že stále existuje řada situací, kdy se s lidmi jedná jako "s předměty, které je možné odložit ve chvíli, kdy už nejsou užitečné, třeba kvůli slabosti, nemoci či stáří".
    Podle Františka by Evropa měla být otevřená duchovnímu rozměru života, jinak riskuje, že ztratí svou duši. Právě návrat k původním hodnotám, na nichž unie vznikla, prý může být lékem na obecně rozšířený dojem, že EU je jakási "unavená a stárnoucí babička", která už ztratila přitažlivost.
    Konkrétně se František zmínil zejména o tragických důsledcích ekonomické krize a obrovské nezaměstnanosti, ale také o otázce přistěhovalců. Příliv nelegálních běženců přes Středozemní moře letos dosáhl nebývalé intenzity a jen do Itálie zatím dorazilo přes 150.000 migrantů, zejména z Afriky a Blízkého východu. Nejméně tři tisícovky z nich během plavby do Evropy přišly o život. Podle Františka se ze Středozemního moře stává obrovský hřbitov, proto by se unie tomuto problému měla postavit čelem a měla by být solidární se zeměmi, kam přistěhovalci nejčastěji míří.
    Jeho slova mu několikrát během projevu vynesla potlesk zákonodárců, nakonec poslanci ocenili papeže ovacemi ve stoje. Přímo z parlamentu František zamířil na zasedání Rady Evropy (RE), kde ho přivítal generální tajemník této instituce Thorbjörn Jagland.
    V projevu před členy parlamentního shromáždění RE papež navázal na to, co předtím řekl europoslancům. Odsoudil individualistické pojetí lidských práv, které podle něj vede k sobectví a lhostejnosti k utrpení druhých. Znovu mluvil také o obrazu unavené, pesimistické Evropy, která ztratila svou původní vervu a potřebuje se znovu vrátit ke kořenům. Pontifex zdůraznil také důležitou roli, kterou RE hraje při hledání mírového východiska ze současných politických a válečných krizí, včetně evropských - konkrétně ale žádnou nezmínil.
    RE je mezinárodní organizací, která podporuje spolupráci evropských zemí v oblasti ochrany lidských práv či rozvoje demokracie. Jejími členy je 47 států, na rozdíl například od Evropské unie ale nemůže RE schvalovat závaznou legislativu.
    Hlava katolické církve navštívila parlament a RE poprvé po 26 letech, naposledy tam v říjnu 1988 vystoupil papež Jan Pavel II. Kvůli příjezdu papeže platí ve Štrasburku přísná bezpečnostní opatření: okolí evropských institucí je uzavřeno a střeží je asi tisícovka policistů.

Papež byl v EP po 26 letech, jeho předchůdce zde zažil protesty

Evropský parlament dnes po 26 letech zažil další návštěvu hlavy katolické církve. Vystoupení papeže Františka ale budou provázely úplně jiné okolnosti, než projev jeho předchůdce Jana Pavla II. v říjnu 1988. Europarlament tehdy sdružoval zástupce 12 zemí oproti dnešním 28 a spíše než obsah papežova projevu před čtvrtstoletím média zaujal nečekaný protest severoirského poslance Iana Paisleyho, který Jana Pavla II. nazval antikristem.
    Vystoupení pontifika se v roce 1988, tedy ještě před dalekosáhlými změnami na politické mapě Evropy způsobenými pádem železné opony, nesl v optimistickém duchu. Jan Pavel II. tehdy hovořil o Evropě jako o "majáku civilizace" a podpořil další integraci. Nyní je nálada o něco pochmurnější - František Evropu nazývá "unaveným kontinentem", který uctívá "modlu peněz".
    Před 26 lety se vystoupení původem polského papeže vepsalo do historie spíše kvůli poprasku, který vyvolal severoirský protestantský duchovní Ian Paisley z Demokratické unionistické strany (DUP). Ten začal během papežova projevu v plénu hlasitě pokřikovat a stoupl si s červeným transparentem, na němž byl nápis Jan Pavel II. Antikrist. Předseda parlamentu, lord Plumb, se neúspěšně pokoušel Paisleyho umravnit a jeho kolegové po něm znechuceně házeli papíry. Nakonec poslance musela ze sálu vyvést ochranka.
    Papež tehdy mumraj v auditoriu pozoroval s lehkým úsměvem, a když Paisley zmizel za dveřmi, klidně pokračoval ve své řeči.
    Paisley, dlouholetý odpůrce severoirských separatistických katolíků, zastával i post severoirského premiéra. Mnohými byl považován za fanatika, protože tvrdohlavě odmítal diplomatické pokusy o smírčí řešení situace v Severním Irsku, jejich tvůrce považoval za zrádce a separatisty z Sinn Féin za teroristy. Paisley zemřel letos v září ve věku 88 let.

Zdroj: ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality