Roman Koudelka vyhrál poprvé v kariéře závod Světového poháru

Aktuality

zdroj: skoky.net

Klingenthal (Německo) | Skokan na lyžích Roman Koudelka stál opřený hlavou o lyže a jedním okem sledoval výsledkovou tabuli. Zbýval už jen jediný soupeř. Domácí Andreas Wellinger, nejlepší muž po prvním...

kole, však skočil o šest metrů méně a český závodník mohl pod můstkem v Klingenthalu vymrštit ruku vzhůru.
    "Hrozně dlouho to trvalo, než to na výsledkové tabuli naběhlo. Byla to jako věčnost, i když já to trochu tušil, že by to mohlo vyjít," usmíval se Koudelka. Poprvé v kariéře vyhrál závod Světového poháru a ujal se vedení v průběžném pořadí. Jako první Čech po Jakubu Jandovi.
    Po chvíli si oblékl žlutý trikot, přezul boty a vrátil se do arény. "Romane, děkujem, Romane, děkujem," neslo se z ochozů Vogtland Areny, jen nedaleko českých hranic za Karlovými Vary. Koudelka se vydal ke skupině s českými vlajkami a trubkami a na dálku děkoval, mával a klaněl se. Posílal polibky a užil si poprvé v kariéře chvíli, kdy mu zahráli na jeho počest českou hymnu.
    "Udělali mi velkou radost," zmínil Koudelka dva bratrance, kamaráda i přítelkyni, kteří byli v Německu celý víkend. Vyrobili speciální vlajku, měli trubky, které prý byly slyšet až na nájezdu. "To mě hřálo u srdce. Když troubili, tak jsem to prožíval a dodávalo mi to sebevědomí. A když jsem jim děkoval, tak jsem neřešil jak. Bouchlo to ve mně, užíval jsem si ty emoce," popisoval chvíli v cílovém prostoru vyhrazené jen jemu.
    Naposledy vyhrál úvodní závod sezony v listopadu 2005 Janda v Kuusamu a pak ovládl i celý Světový pohár. Posledním Čechem, který zvítězil v některém podniku seriálu, byl Jan Matura. Ten vyhrál oba závody v Sapporu v lednu 2013. "Já myslím, že mi to žluté číslo sluší fantasticky, kdybych ho udržel až do Planice, vůbec bych se nezlobil," připomněl Koudelka finále sezony v březnu.
    Původně moc nepočítal, že by dnes mohl vyhrát. "Před druhým kolem jsem byl klidnější, cítil jsem se bojovněji. Věděl jsem, že když skočím daleko a lidi tady dole zařvou, že nahoře by je to mohlo trošku znervóznit," vysvětloval taktiku.
    V druhém kole skočil daleko, a když bylo jasné, že bude mít alespoň bronz, obrovsky se radoval. "Kraft skočil daleko, což mě znervóznělo, ale šel za mě, tak jsem se zaradoval," uvedl. Pak ještě čekal na druhého Nora Anderse Fanemmela, který skočil v prvním kole nejdál, ale hlavně díky protivětru. Jenže vítr se otočil a zmírnil, takže se propadl. "Myslel jsem, že to bude spíš druhé místo, protože Wellinger mívá nervy ze železa. Myslel jsem si, že to udrží. Nakonec, zaplaťpánbůh, to pokazil a já se raduji," líčil.
    Radost bude mít i z toho, že jeho osobní kouč Luboš Plecháč půjde k holiči. "Má hrozně dlouhý vlasy, což už mě štve, tak mu pořád říkám, že půjde dohola," uvedl Koudelka. Jenže trenér připustil změnu vizáže pouze v případě, že Koudelka vyhraje Světový pohár "Takže si trochu naběhl a má se na co těšit," smál se skokan. Pak ale trochu zmírnil. "Říkal, že se nechá klidně ostříhat, ale necháme to asi až po konci sezony," dodal Koudelka.

Znovuzrozený Koudelka si opět věří, i díky psycholožce

Obvykle Roman Koudelka stával nohama na zemi, nemaloval si v kariéře vzdušné zámky, neměl silné řeči. Letos však u pětadvacetiletého skokana na lyžích nastala změna. Věří si, jeho hlava je nastavená na vítězství. I díky Zdeňce Sládečkové, čím dál známější psycholožce elitních českých sportovců.
    Když loni na podzim sužovaly Koudelku problémy s krční páteří, měl nevysvětlitelné stavy úzkosti, nemohl před olympijskou sezonou vůbec trénovat, nevěděl kudy kam. V telefonu měl od Ivo Pitáka, trenéra chodkyně Anežky Drahotové, uložené číslo na Sládečkovou. Tak ho vytočil.
    "Ta spolupráce začala minulý rok v prosinci, když mi bylo nejhůř a byl jsem jako hromádka neštěstí," vzpomínal Koudelka v Klingenthalu, kde dnes vyhrál poprvé v kariéře závod Světového poháru. "A na jaře jsem od ní odcházel jako usměvavý Roman. Udělali jsme obrovskou práci a já jen musím poděkovat," prohlásil.
    Sládečková se prý snaží bořit mýty, aby se sportovci naučili využít všech svých schopností. Pomohla chodkyni Barboře Dibelkové k pátému místu na MS 2005 v Helsinkách, sportovnímu střelci Davidu Kosteleckému ke zlaté olympijské medaili v Pekingu, kladiváři Lukáši Melichovi k bronzu na loňském MS v Moskvě či tyčkaři Janu Kudličkovi na halovém MS v Sopotech i na ME v Curychu ke třetímu místu.
    Jejich spolupráci však Koudelka veřejně nepopíše. "Jsou to naše soukromé věci. Pracujeme trochu s hypnózou, relaxací, ale hlavně mi dodává sebevědomí," naznačil trochu. "Jsem typ člověk, co se radši drží při zemi a ona se mě snaží dostat nahoru. "Snažím se myslet na příčky nejvyšší, připouštět si, že se to klidně stát může. Je to pecka."
    Podle Sládečkové používá člověk svůj mozek z deseti procent kapacity. "Člověk má vědomí a potom podvědomí. My se snažíme, abychom se dostali do podvědomí, které potom tomu sportovci začne pomáhat samo. Proto jsou dobré meditace a relaxace. Proto se dělají vizualizace, kdy si sportovec představuje ideální výkon," líčila Sládečková v létě během ME atletů v Curychu. "Mozek se musí naučit sám zapnout ty správné motory. To pošle člověka dopředu."
    Koudelka si spolupráci nemůže vynachválit. Často je s psycholožkou v kontaktu, píšou si textové zprávy, jednou za měsíc za ní přijede na sezení. "Nevím, proč bych nemohl říct, že se cítím silný, když to tak je. Nevím, proč bych to neměl říkat nahlas," líčil Koudelka. "Když to řeknu blbě, ona je tak ukecaná bába, že mi tu hlavu otočila. Loni jsem od ní odcházel, že jsem nevěděl, kde mám pravou a levou nohu. To byl přesně ten úkol, který to mělo splnit," dodal se smíchem.

Zdroj: ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Sport