Riziko důlních otřesů se daří snižovat, zcela zabránit jim nelze

Aktuality

zdroj: archiv Metropolu

Karviná | Riziko důlních otřesů se daří snižovat, zcela zabránit jim ale zatím nelze. Zatímco na počátku tisíciletí bylo ročně v dolech OKD zaznamenáno deset otřesů, nyní je jejich počet poloviční, řekl dnes ČTK...

mluvčí Státní báňské správy Bohuslav Machek. Po dnešním otřesu v Dole Karviná zůstali tři mrtví horníci a dalších devět zraněných.
    Při otřesech jsou největším rizikem pro horníky poškozené důlní výztuže, ale i padající uhlí či další horniny. Ohroženi mohou být také uvolňujícím se metanem.
    "Důlní otřes definujeme jako přírodní jev, který je spojen s náhlým porušením horského masivu, a to náhlé porušení se projevuje opět náhlým vyvržením hornin do toho pracovního prostoru, tedy do důlního díla. Většinou je tento náhlý geomechanický jev spojen s trvalou deformací výztuže a je spojen se seizmickým zvukovým efektem a samozřejmě i s vývojem škodlivých plynů a velkou prašností," řekl Machek. Ve zbylém prostoru je tak po otřesu velmi snížená viditelnost.
    "Horníci jsou samozřejmě vybaveni a přísně se to kontroluje, zda mají při sobě záchranné přístroje, a jsou na to také pravidelně školeni a cvičeni," podotkl Machek.
    Podle něj Důl Karviná, který se dnes před polednem otřásl, patří právě k dolům s nebezpečím otřesů. "Z hlediska tohoto zařazení musí ty doly splňovat další doprovodné povinnosti, které vyplývají z báňských předpisů. Tím je například i nepřetržitý monitoring, při němž se pozorují geomechanické jevy a vyhodnocuje se seizmická aktivita," vysvětlil Machek.
    K tomuto pozorování dochází na povrchu a případné otřesy zaznamenají přístroje. "Na základě velikosti těch projevů už mohou dispečeři a geomechanici na dole iniciovat zásah báňské záchranné stanice. Samozřejmě i v různých částech dolu jsou rozmístěna čidla a dá se zpravidla identifikovat, kde došlo k epicentru geomechanického jevu a podle toho se pak řídí záchranné práce," řekl Machek.
    Báňští odborníci podle něj dlouhodobě usilují o to, aby se otřesy daly předvídat, přesto je příroda stále silnější a zcela zabránit otřesům se nedaří nejen v Česku, ale i v zahraničí.
    "I preventivními opatřeními, ať jsou to trhací práce nebo zavlažování, se snažíme toto riziko eliminovat, ale nedokážeme ho predikovat," uvedl Machek. Podle něj se například provádějí takzvané otřesové odlehčovací práce, kdy je otřes cíleně vyvolán. Opatření má pomoci k tomu, aby v místě nedocházelo k nahromadění energie, čímž se snižuje riziko možnosti otřesu.

Zdroj: ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality