Švédsko uznalo Palestinu - Izrael je kritický, Palestinci nadšení - Aktuality

Aktuality

Švédsko uznalo Palestinu - Izrael je kritický, Palestinci nadšení

zdroj: qudosi.com

Stockholm | Nová švédská vláda dnes oficiálně uznala Palestinu jako stát. Palestinci to uvítali jako odvážné rozhodnutí, podle Izraele jde naopak o nešťastný krok a projev nepochopení blízkovýchodní situace, která...

je podle šéfa izraelské diplomacie složitější než nábytek ze švédského obchodního domu IKEA. Stockholm doufá, že jeho postup ukáže cestu ostatním zemím Evropské unie. Česká republika Palestinu jako stát neuznává a podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka se k tomu nyní ani nechystá.
    Švédská ministryně zahraničí Margot Wallströmová prohlásila, že její země Palestinu uznává, protože tam "existuje území, národ a vláda". Přiznala, že jde o netypický případ, ale přirovnala krok své vlády k postupu Švédska v případě Chorvatska nebo Kosova, které Švédsko rovněž uznalo, i když tamní vlády svého času kontrolovaly jenom část území. "Jde o významný krok, který potvrzuje právo Palestinců na sebeurčení. Je to příspěvek k lepší budoucnosti regionu, poznamenaného ničením, frustrací a zablokovanými mírovými rozhovory. Někomu se bude zdát, že toto rozhodnutí je předčasné. Já se obávám, že přichází příliš pozdě," napsala Wallströmová v článku, který dnes otiskl list Dagens Nyheter.
    Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás rozhodnutí Švédska uvítal a vyzval další země, aby švédský příklad následovaly. "Pan Abbás žádá všechny státy, které ještě váhají, aby po vzoru Švédska uznaly naše právo na nezávislý stát v hranicích před rokem 1967 a s východním Jeruzalémem jako hlavním městem," citoval Abbáse jeho mluvčí Nabíl abú Rudajná. Hranice z roku 1967 zahrnují Západní břeh Jordánu a Pásmo Gazy, tedy území, jež Izrael obsadil za válečného konfliktu toho roku.
    Izraelský ministr zahraničí Avigdor Lieberman prohlásil, že toto "nešťastné rozhodnutí jenom posílí radikální a neústupné Palestince". "Švédská vláda musí pochopit, že vztahy na Blízkém východě jsou komplikovanější než nábytek obchodního domu IKEA, který si sestavíte sami doma. Měla by jednat odpovědně a citlivě," řekl.
    Palestinci chtějí mít stát na Západním břehu Jordánu a v Pásmu Gazy. Hlavním městem má být východní Jeruzalém. Z dosavadních kol mírových rozhovorů ale zatím nevzešla dohoda nejen o hranici, ale ani o Jeruzalému. Izrael navíc na západním břehu rozšiřuje židovské osady a prosazuje nedělitelnost Jeruzaléma.
    Československá vláda s vyhlášením palestinského státu souhlasila v roce 1988, kdy Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) vyhlásila na okupovaných územích nezávislý palestinský stát s hlavním městem Jeruzalémem a uznala tím rovněž existenci Izraele.
    Podobně tehdy postupovaly i některé další státy střední a východní Evropy, které náležely k východnímu bloku. Před svým vstupem do EU například Palestinu uznaly kromě Prahy také Maďarsko, Bulharsko, Polsko, Rumunsko, Malta a Kypr.
    Mluvčí českého ministerstva zahraničí David Frous dnes vysvětlil, že Československo uznalo akt vyhlášení státu, ale Praha Palestinu jako stát neuznává a neuzavírá s ní žádné smlouvy.
    "Česká republika bere rozhodnutí Švédska na vědomí a k podobnému kroku se nechystá," podotkl dnes šéf české diplomacie Zaorálek. "Domníváme se, že mírového uspořádání mezi Izraelci a Palestinci může být dosaženo pouze prostřednictvím přímých jednání mezi oběma stranami, a nikoliv jednostrannými kroky," zdůraznil Zaorálek.
    Palestinská samospráva tvrdí, že Palestinu už uznalo přes 130 zemí, a to když v roce 2012 hlasovaly ve Valném shromáždění OSN o zvýšení statusu Palestiny z pozorovatelské entity na pozorovatelský stát. ČR jako jediná evropská země ale hlasovala proti, z neevropských pak byly proti USA, Kanada a také Izrael. Zaorálek tehdy jako představitel opozice prohlásil, že ČR sice podporuje vznik dvou států Izraele a Palestiny, ale hlasuje proti nečlenskému statusu Palestiny, což ukazuje odtrženost české zahraniční politiky od evropského dění.
    EU v roce 2012 nehlasovala jednotně, z tehdejších členských zemí bylo pro 14 členů, ale 12 bylo mezi 41 zeměmi, které se zdržely. Patřila k nim například Británie i Německo.

Zdroj: ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Politika