Kriminalita v ČR kulminovala 10 let od listopadu 1989, nyní klesá

Aktuality

zdroj: archiv Metropolu

Česká republika | Zlomový rok 1989 přinesl vedle změny režimu i výraznou změnu skladby trestných činů na českém území. Především kvůli skokovému nárůstu majetkové kriminality vzrostl počátkem 90. let počet...

evidovaných trestných činů téměř čtyřnásobně. Vůbec nejvíce trestných činů zaznamenala policie v roce 1999, od té doby kriminalita podle statistik setrvale klesá, stejně jako ve zbytku Evropy. V rozhovoru pro ČTK to uvedl ředitel Institutu pro kriminologii a sociální prevenci Miroslav Scheinost, podle něhož je aktuálním problematickým jevem recidiva pachatelů.
    "Objevila se kriminalita, která tady dříve nebyla - kriminalita hospodářská, kriminalita proti soukromému vlastnictví," zavzpomínal Scheinost na první roky po sametové revoluci. Jeho kolegyně z institutu, psycholožka Alena Marešová, ale připomněla, že za totality se také kradlo hojně, a to ze socialistického majetku. "Pokud by se tato trestná činnost více objevovala v tehdejších statistikách, možná by se od těch současných zas až tolik nelišily," podotkla s nadsázkou.
    Otevření hranic po změně režimu podle Scheinosta nepředstavovalo pro českou kriminalitu žádný ostrý kvantitativní zlom. "Vlivy zvenčí jako nelegální migrace či organizovaná prostituce se v policejních zjištěních začaly projevovat až kolem roku 1994 či 1995," poznamenal.
    Československo a později Česká republika se staly tranzitním územím, přes které přecházeli migranti, některé pašované zboží jako například drogy, ale i pachatelé z východu i z jihu Evropy dále na západ. Podíl cizinců na trestné činnosti nicméně zůstal až dodnes relativně konstantní: celorepublikově se pohybuje okolo 6,5 procenta, což je výrazně nižší číslo než v Německu, Rakousku či Francii. "Cizinci tady spíše odpočívají a lížou si rány," glosovala Marešová.
    Za "hit devadesátých let" označil Scheinost krádeže a vývoz kulturních památek. "V podstatě co bylo volně k dosažení, to se ukradlo. Potom už církve a kulturní instituce začaly artefakty lépe hlídat a evidovat," upozornil.
    Když ČR zahájila přístupová jednání s Evropskou unií, členské státy se obávaly přesunu kriminality - zejména krádeží - na západ Evropy. To se ale po vstupu ČR do EU v roce 2004 nepotvrdilo. "Jsme malí, zas až tolik zlodějů nemáme," konstatovala Marešová. "Početně díru do světa zločinu udělat nemůžeme. Spíše s některými komoditami - dříve to byla spolupráce na pašování aut či nelegální migraci, v posledních letech je to pervitin," popsala.
    Situace na Slovensku je podle kriminologů obdobná jako v Česku, ačkoliv z médií by se mohlo zdát, že Slováci, kteří dávali větší prostor procesům s některými hlavami organizovaného zločinu, jsou na tom hůře. Míru násilné kriminality tam podle Marešové vedle "východního temperamentu" ovlivňuje i vyšší procentní zastoupení národnostních menšin.
    Nejvíce evidovaných trestných činů bylo v Česku v letech 1998 a 1999, a to přes 425.000. Od té doby dochází podle statistik k postupnému poklesu úrovně kriminality, za loňský rok policie zaznamenala zhruba 325.000 činů.
    "Je zajímavé, že pokles kriminality ukazují statistiky všude v Evropě, i v Severní Americe, dokonce i v Asii. Jednou z tezí je, že některé formy kriminality se přesouvají na internet a sociální sítě, kde jsou skrytější a je podstatně obtížnější je odhalovat a stíhat," uvedl Scheinost.
    Dříve než u dospělých pachatelů se pokles kriminality projevil u dětí a mládeže. V této oblasti může hrát roli nejen změna životního stylu spočívající ve vysedávání u počítače, ale i demografický vývoj v Česku.
    Aktuálním jevem v Česku je nárůst recidivy. Zatímco dříve byl vzestup kriminality dílem pachatelů, které policie dopadla poprvé, po roce 2000 se tento trend začal obracet a mezi známými pachateli začali převažovat recidivisté. V roce 2000 tvořili recidivisté 29,7 procenta ze všech obviněných, loni už to bylo 52,63 procenta. "Bylo by s tím potřeba něco udělat, ale jedno izolované opatření to nespraví," konstatoval Scheinost.

Vývoj kriminality v letech 1988 až 2013:

Rok	Evidované trestné činy	Objasněné trestné činy
1988	119.675	97.064
1989	120.768	93.542
1990	216.852	83.237
1991	282.998	94.115
1992	345.140	108.380
1993	398.505	126.442
1994	372.427	136.935
1995	375.630	151.842
1996	394.267	162.929
1997	403.654	169.177
1998	425.930	185.093
1999	426.626	193.354
2000	391.469	172.245
2001	358.577	166.827
2002	372.341	151.492
2003	357.740	135.581
2004	351.629	134.444
2005	344.060	135.281
2006	336.446	133.695
2007	357.391	138.852
2008	343.799	127.906
2009	332.829	127.604
2010	313.387	117.685
2011	317.177	122.238
2012	304.528	120.168
2013	325.366	129.181

Zdroj: Institut pro kriminologii a prevenci

Počet vražd zjištěných v letech 1991 až 2013:

Rok	Počet vražd
1991	107
1992	212
1993	277
1994	281
1995	276
1996	266
1997	291
1998	313
1999	265
2000	279
2001	234
2002	234
2003	232
2004	227
2005	186
2006	231
2007	196
2008	202
2009	181
2010	173
2011	173
2012	188
2013	182