Vědci rozluštili genom člověka, jenž žil před 45.000 lety

Aktuality

zdroj: telegraph.co.uk

Washington | Vědcům se podařilo rozluštit genom člověka, který žil před 45.000 lety. Informoval o tom dnes list The Washington Post s odvoláním na studii zveřejněnou v nejnovějším vydání časopisu Nature. Je to...

vůbec nejstarší lidský genetický kód, který byl kdy dešifrován.
    Doposud nejstarší dekódovaný lidský genom byl o více než 20.000 mladší. Vzorky, s nimiž výzkumníci pracovali, pocházejí ze stehenní kosti muže, který žil před 45.000 lety v oblasti Sibiře, nedaleko dnešní osady Usť-Išim. Jedná se o nejstaršího člověka moderního typu, jehož pozůstatky se dochovaly mimo Afriku a Blízký východ.
    "Stehenní kost dotyčného muže poskytla množství genetických informací srovnatelné s tím, co víme o současných lidech," uvedla Janet Kelsoová z Ústavu evoluční antropologie Maxe Plancka v Lipsku. "Nyní máme představu o příbuznosti lidí žijících před 45.000 lety a lidí současných," dodala.
    Kelsoová se svými kolegy mimo jiné porovnávala, kolik procent DNA neandertálců obsahuje genom muže žijícího před 45.000 lety u Usť-Išimu a genom současných lidí, aby dokázala přesněji určit, kdy se naši přímí předkové a neandertálci zkřížili.
    Homo sapiens neanderthalensis žil v Evropě a v západních oblastech Asie asi před 300.000 lety až do svého vymizení na Iberském poloostrově před 28.000 lety. Člověk moderního typu pochází podle dnes nejpřijímanějších teorií z Afriky, kde vznikl před necelými 200.000 lety, a posléze se přemístil i do Evropy. Odhady doby křížení byly doposud velmi vágní, uvádělo se období před 37.000 až 86.000 lety.
    Odborníci z lipského ústavu zjistili, že procento genetické informace neandertálského původu u dnešních lidí a člověka od Usť-Išimu je prakticky stejné. To podle expertů naznačuje, že ke křížení došlo předtím, než žil člověk, jemuž patřily zkoumané pozůstatky. Vzhledem k tomu, že se ale usťišimský člověk narodil podstatně blíž době genetického prolínání, mohli Kelsoová a její kolegové vyčíst z jeho DNA přesnější časový rámec. Lidé moderního typu a neandertálci se podle nich zkřížili 7000 až 13.000 let před tím, než se objevil člověk od Usť-Išimu, tedy před 50.000 až 60.000 roky.
    Možná nejzajímavější na celé studii je ale lokalita, kde byly pozůstatky dotyčného muže odhaleny. Kelsoová připomněla, že již dříve byly v této sibiřské oblasti nalezeny nástroje z období, kdy žil muž od Usť-Išimu a které jsou podle všeho lidským výtvorem - toto je ale zřejmě první přímý důkaz toho, že zdejší oblast před 45.000 lety obývali moderní lidé.

Zdroj: www.ctk.cz

Tématické zařazení:

» Zajímavosti

» Aktuality