25 let po pádu Berlínské zdi sílí snahy o její zachování

Aktuality

zdroj: archiv Metropolu

Berlín | Část Berlínské zdi zarostlá divokou zelení, při níž zůstal i "vodní bunkr", se dosud tyčí nad Sprévou. Avšak čtvrt století po pádu tohoto symbolu železné opony hrozí, že tento svědek minulosti zanikne, píše...

agentura AFP.
    V nadšení, které následovalo po 9. listopadu 1989, kdy se otevřely hranice mezi východním Německem a jeho západním sousedem, se Berlíňané urychleně pustili do odstraňování "zdi hanby", která je 28 let rozdělovala.
    O čtvrt století později, kdy turisté obhlížejí zbytky zdi, roste v Německu pocit, že je třeba zachovat poslední pozůstatky této stavby, bývalého epicentra studené války.
    Na jižním břehu řeky Sprévy, která protéká Berlínem, stojí na konci jedné cesty kus zdi dlouhý 18 metrů. Je pokrytý graffiti, obklopený impozantními lampami a ježícími se bariérami z ostnatých drátů.
    O několik kroků dále, směrem dolů, se tyčí pozůstatek, který je podle historiků nejvzácnější: bunkr sousedící se zdí, v němž byly ukryty tři ze 26 rychlých člunů, na nichž východoněmecké pohraniční stráže hlídkovaly a pátraly po těch, kdo se pokusili překonat hranici po vodě.
    V tomto temném a vlhkém sklepení, jakoby z nějaké staré bondovky, je dosud telefon z 60. let a záchranné vesty pokryté plísní pověšené na zdi.
    Tento unikátní pozůstatek je svědkem epochy, kdy bylo východní Německo připraveno své vlastní občany raději zavraždit, než aby je nechalo přejít na Západ. Historici zdůrazňují, že umožňuje pochopit, jak NDR "zajišťovala" své hranice.
    Ukazuje rovněž, že v Berlíně netvořily hranice jen beton a zdi, ale také voda. A takových míst je zapotřebí, aby se lidé mohli ponaučit, prohlašuje ředitel Nadace Berlínské zdi Axel Klausmeier.
    Podle oficiálních údajů, o nichž však historici vedou spory, zaplatilo 138 obyvatel východního Berlína za svůj pokus o útěk životem. Mnozí z nich se vrhli do vod Sprévy. V celé NDR bylo při pokusu o útěk u železné opony zabito nejméně 389 osob.
    Po létech pustnutí se sousední Köpenicker Strasse stala mezi podnikateli oblíbenou a zrodilo se mnoho projektů luxusních budov s výhledem na vodu. Město Berlín chtělo lokalitu obývanou squattery vyčistit, vybudovat tu cyklostezku a silnici pro zásobovací a záchranná vozidla.
    To přivedlo historika kultury Eberharda Elferta k založení skupiny na ochranu pozůstatků Berlínské zdi nazvanou Luise Nord podle jména předválečné čtvrti Luisenstadt.
    Od roku 2006 bylo podle Klausmeiera vynaloženo na obnovu 160 kilometrů dlouhé zdi 37 milionů eur (téměř jedna miliarda Kč) z veřejných financí.
    "Na druhé straně chtějí městští projektanti zbytky zdi zlikvidovat," stěžuje si Elfert.
    Podle Carstena Spalleka z místního stavebního úřadu ještě nebylo o ničem rozhodnuto a k projektům se lidé mohou vyslovovat na internetových stránkách. Není jisté, zda bude stavba chráněna zákonem, upřesňuje.
    V německé metropoli připomíná tento případ boj kolem slavné East-Side Gallery, nejdelší dosud stojící části zdi, která je pokryta uměleckými výtvory.
    V roce 2013 vyvolal projekt ohrožující část stavby širokou mobilizaci a přilákal i amerického zpěváka a herce Davida Hasselhoffa na místa, kde vystoupil na svém kultovním koncertu v prosinci 1989 u právě se hroutící Berlínské zdi.