Nobelovu cenu za mír má Ind Satjárthí a Pákistánka Júsufzaiová

Aktuality

zdroj: archiv Metropolu

Oslo | Letošní Nobelovu cenu za mír získali indický aktivista usilující o odstranění dětské práce Kailáš Satjárthí a mladá pákistánská bojovnice za právo dívek na vzdělání Malala Júsufzaiová. Oznámil to dnes...

v Oslu norský Nobelův výbor.
    Členové výboru u vyznamenaných ocenili "jejich boj proti útlaku dětí a mladých lidí a za právo všech dětí na vzdělání". "Respektování práv dětí a mladých lidí je předpokladem mírového rozvoje světa. Zvlášť ve válkou zmítaných oblastech vede porušování dětských práv k pokračování násilností po generace," konstatoval výbor. Zdůraznil rovněž, že "považuje za důležité, že se hinduista a muslimka, Ind a Pákistánka, spojili ve společném boji za vzdělání a proti extremismu".
    Sedmnáctiletá Júsufzaiová, která byla již loni tipována na vítězství, je vůbec nejmladší nositelkou Nobelovy ceny v historii. Podle agentury Reuters překonala britského vědce australského původu Lawrence Bragga, který ve svých 25 letech společně se svým otcem získal v roce 1915 Nobelovu cenu za fyziku.
    Júsufzaiová začala už ve svých 11 letech prosazovat v televizních rozhovorech možnost vzdělávání pro ženy v konzervativní pákistánské muslimské společnosti. Vycházela přitom z vlastních špatných zkušeností poté, co bojovníci Talibanu přepadli její domovské město Mingora, terorizovali místní občany a vyhrožovali, že vyhodí dívčí školy do povětří.
    V roce 2012 zaútočil Taliban přímo na Júsufzaiovou. Radikálům byl trnem v oku její blog popisující život místních žen a dívek a kritizující nerovnoprávnost, který začala psát pro servis BBC. Útočníci dívku cestou ze školy v pákistánském údolí Svát v autobusu střelili do hlavy a krku. Několik dní byla pak v kritickém stavu a podrobila se operacím v Pákistánu a Británii, kde nyní žije a vede nadaci prosazující vzdělání pro dívky v různých zemích světa.
    Světové veřejnosti méně známý šedesátiletý Satjárthí, který se v 80. letech vzdal své elektroinženýrské profese, vedl různé formy demonstrací "zaměřených proti vážnému zneužívání dětí pro finanční zisky" a mírovou formou protestů se zasloužil o udržení tradice Mahátmy Gándhího, konstatoval Nobelův výbor.
    "Bylo spočteno, že ve světě v současnosti žije 168 milionů dětí, které jsou nuceny pracovat. V roce 2000 bylo toto číslo o 78 milionů vyšší. Svět pokročil na cestě k vymýcení dětské práce," podotkl předseda Nobelova výboru Thorbjörn Jagland.
    Satjárthí dnes svou cenu věnoval dětem v otroctví. "Je to pocta všem dětem, které stále trpí v otroctví, při nucených pracích a v důsledku obchodování s lidmi," řekl podle agentury Reuters Ind televizní stanici CNN-IBN.
    Júsufzaiové blahopřál hned pár minut po udělení ceny pákistánský premiér Naváz Šaríf. Dívku označil za "pýchu" Pákistánu. "Její úspěch nemá obdoby. Dívky a chlapci na celém světě by se měli inspirovat jejím bojem a odhodláním," napsal premiér v prohlášení.
    Oběma laureátům gratulovala také německá kancléřka Angela Merkelová, Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO), jež s nimi úzce spolupracuje, či italský premiér Matteo Renzi. "Čest Malale, která v OSN řekla: 'Když jsme viděli zbraně, pochopili jsme důležitost pera a knihy'," uvedl Renzi na Twitteru.
    Júsufzaiová se zatím k ocenění nevyjádřila, podle své mluvčí byla v době vyhlášení Nobelovy ceny "jako obvykle ve škole". Tu navštěvuje Pákistánka v britském Birminghamu, kde žije v současné době se svou rodinou v exilu kvůli výhrůžkám hnutí Taliban. Otec čerstvé držitelky Nobelovy ceny prohlásil, že ocenění "posílí odvahu Malaly a rozšíří její možnosti pomáhat dívkám získat vzdělání".
    Na letošní Nobelovu cenu za mír bylo nominováno rekordních 278 jednotlivců a organizací. Loni Nobelův výbor překvapil svět udělením Nobelovy ceny za mír Organizaci pro zákaz chemických zbraní, která v té době připravovala likvidaci syrského chemického arzenálu.

Působivé deníkové zápisky pákistánské školačky Malaly

Islámábád 10. října (ČTK/BBC) - Pákistánská školačka Malala Júsufzaiová, která dnes získala společně s indickým bojovníkem za práva dětí Kailášem Satjárthím Nobelovu cenu za mír, si před více než pěti lety začala psát deník popisující nelehký život žen za vlády Talibanu v jejím domovském údolí Svát. Také kvůli tomuto blogu se ji islamisté v roce 2012 pokusili zavraždit a způsobili jí těžká zranění. Na počátku roku 2009 si Júsufzaiová mimo jiné poznamenala:

    sobota 3. ledna
    Včera jsem měla děsivý sen, v němž se objevovali bojovníci Talibanu a armádní vrtulníky. Takové sny se mi zdají od zahájení vojenské operace v údolí Svát. Bojím se chodit do školy, protože Taliban zakázal všem dívkám navštěvovat vyučování. Z 27 studentek přišlo jen 11.
    Cestou do školy jsem slyšela nějakého muže vyhrožovat: 'Zabiju tě.' Zrychlila jsem. Pak se mi ale ulevilo. Všimla jsem si, že muž telefonuje, určitě hrozil někomu jinému.

pondělí 5. ledna
Vypravovala jsem se do školy a chystala se obléci si svou školní uniformu, když jsem si uvědomila, že nás ředitelka nabádala, abychom si nebraly na sebe uniformy a dorazily v normálních šatech. Rozhodla jsem se tedy vzít si své oblíbené růžové šaty. Také ostatní spolužačky přišly v barevném oblečení. Hned ráno nám ale sdělili, abychom nenosily barevné šaty, protože Talibanu by se to nelíbilo.

    středa 14. ledna
    Dnes jsem šla do školy ve špatné náladě, poněvadž zítra začínají zimní prázdniny. Ředitelka vyhlásila prázdniny, ale už neřekla, kdy bude škola znovu otevřena.
    Dívky nebyly z prázdnin nijak nadšené, protože věděly, že pokud Taliban zrealizuje svou vyhlášku (zákaz vyučování pro dívky), nebudou už moci školu navštěvovat. Já osobně si myslím, že jednoho dne bude škola zase otevřená, ale když jsem ji dnes opouštěla, dívala jsem se na ni, jako bych se tam už nikdy neměla vrátit.

    čtvrtek 15. ledna
    V noci mě třikrát probudilo burácení dělostřelecké palby. Ale protože ráno jsme neměli školu, mohla jsem vstát později, až v 10:00. Potom ke mně na návštěvu přišla kamarádka a bavily jsme se o domácím úkolu. Dnes je poslední den předtím, než vejde v platnost nařízení Talibanu, ale moje přítelkyně se mnou probírala úkol, jako by se nic zvláštního nedělo.
    Dnes jsem si také pročítala svůj deník pro BBC v urdštině. Mamince se líbí můj literární pseudonym Gúl Makai. Mně se také líbí, protože moje pravé jméno znamená 'zdrcena žalem'.

čtvrtek 22. ledna
Někteří z mých přátel opustili Svát, protože situace tady je velmi nebezpečná. Já zůstávám zavřená doma. V noci (duchovní Talibanu) znovu varoval ženy, aby nevycházely z domu.

sobota 25. ledna
Zdá se, že teprve zničení desítek škol a zavření stovek dalších přiměje armádu k jejich ochraně. Kdyby tady provedla své bezpečnostní operace pořádně, tato situace by nenastala.

středa 28. ledna
Bydlíme u tatínkova přítele v Islámábádu. Jsem v tomto městě poprvé. Je to tu krásné, pěkné vily a široké ulice. Ale postrádám tu krásy přírody obklopující mé město v údolí Svát.

neděle 8. února
Jsem smutná, když se dívám na svou školní uniformu, školní tašku a geometrické pomůcky. Chlapecké školy se zítra otvírají. Vzdělávání dívek ale Taliban zakázal.

Zdroj: ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Zajímavosti