Nobelovu cenu za chemii mají dva Američané a Němec za mikroskopii

Aktuality

zdroj: archiv Metropolu

Stockholm | Letošní Nobelovu cenu za chemii získali Američané Eric Betzig a William Moerner a Němec Stefan Hell za rozvoj mikroskopie s velmi vysokým rozlišením. Oznámila to dnes Královská švédská...

akademie věd. Objevy zmíněné trojice vědců umožňují vidět prostřednictvím mikroskopů jemnější detaily, než tomu bylo dříve. Nové metody, díky nimž lze pozorovat molekulární procesy v reálném čase, přispívají k pochopení takových nemocí, jako je Parkinsonova a Alzheimerova choroba, konstatovala akademie.
    Dlouhou dobu se zdálo, že optická mikroskopie nemůže dosáhnout lepšího rozlišení, než je polovina vlnové délky použitého světla (maximálně 0,2 mikrometru). Letošním laureátům Nobelovy ceny za chemii se to podařilo překonat s pomocí fluorescenčních molekul. Díky nim může optický mikroskop nahlížet do nanosvěta. Ocenění experti "vyvinutím fluorescenčního mikroskopu s velmi vysokým rozlišením... přenesli optickou mikroskopii do nanoúrovně", konstatovala švédská akademie.
    Optická mikroskopie má podle experta Josefa Lazara z Akademie věd ČR a Jihočeské univerzity před sebou ještě velkou budoucnost a rozvoj, velký krok kupředu nicméně zaznamenala díky dnes oceněným vědcům. Zlepšila práci vědců po celém světě. "Je potřeba vyvinout fluorescentní molekuly, které budou mít lepší vlastnosti právě pro tyto superrezoluční techniky. Tam rezervy jsou," řekl dnes ČTK. Vědci pak budou podle něj moct dosáhnout ještě lepšího optického rozlišení a zároveň také získávat obrázky rychleji. To by umožnilo sledovat pochody v reálném čase v buňkách a živých organizmech.
    V nanoskopii vědci dokážou pozorovat cesty jednotlivých molekul uvnitř živých buněk. Vidí, jak molekuly vytvářejí spojení mezi nervovými buňkami v mozku, sledují shlukování proteinů u pacientů s Parkinsonovou a Alzheimerovou chorobou a umí vystopovat jednotlivé proteiny v oplodněných vajíčcích, když se dělí v embrya, uvedla švédská akademie o využití superrozlišovací mikroskopie.
    "Vidět život buňky, co se v ní děje a jak se mění, umožnil poprvé až mikroskop s dvojitým řádkováním (Tandem Scanning Microscope), který jsme u nás patentovali před padesáti léty (Petráň a Hadravský 1965), a z jehož principu vychází valná část dnes vyráběných řádkovacích mikroskopů, jež dokážou zobrazit i nepoškozenou živou tkáň, a to dokonce s rozlišením asi dvakrát lepším, než mají mikroskopy klasické. Takže mě vlastně potěšilo, že můj vynález fyzikální pomohl biochemikům k pracím, za které dostali letošní Nobelovu cenu," sdělil ČTK Mojmír Petráň, považovaný za jednoho z nejvýznamnějších českých vědců a vynálezců 20. století.
    Ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR Zdeněk Hostomský poznamenal, že letošní Nobelova cena za chemii směřuje spíše do oboru biofyziky a mikroskopie. "Dovedl bych si představit, že by to Betzig, Moerner a Hell dostali spíše za fyziku nebo dokonce biologii a medicínu," konstatoval.
    Loni Nobelovu cenu za chemii dostali Američané Martin Karplus, Michael Levitt, Arieh Warshel za to, že vytvořili základ pro počítačové modely sloužící k porozumění složitým chemickým procesům.
    Letošní týden vyhlašování Nobelových cen začal v pondělí oznámením Nobelovy ceny za lékařství. Tu dostala trojice neurologů - americko-britský vědec John O'Keefe a norští manželé May-Britt a Edvard Moserovi - za objev buněk, jež mozku pomáhají v prostorové orientaci. V úterý švédská akademie sdělila, že letošní Nobelova cena za fyziku připadá Japoncům Isamu Akasakiovi a Hirošimu Amanovi a Američanovi japonského původu Shujimu Nakamurovi za vývoj modrých světelných diod, které umožnily vytvoření nového, ekologického světelného zdroje.
    Ve čtvrtek se svět dozví laureáta ceny za literaturu a v pátek za mír. Příští pondělí bude vyhlášena Nobelova cena za ekonomii.
    Na vyznamenané kromě finanční částky ve výši osmi milionů švédských korun (téměř 24 milionů Kč) čeká i tradiční slavnostní ceremoniál, který se uskuteční v den výročí úmrtí Alfreda Nobela 10. prosince. Nobelova cena za mír se bude předávat v norském hlavním městě Oslu, ceny za lékařství, ekonomii, fyziku, chemii a literaturu ve Stockholmu.

Vizitky letošních nositelů Nobelovy ceny za chemii

Vizitky letošních nositelů Nobelovy ceny za chemii (řazeni abecedně):

    Robert Eric Betzig (54)
    - Experimentální fyzik, od prosince 2005 vede výzkumnou skupinu Janelia Group při Lékařském institutu Howarda Hughese v Marylandu.
    - Narodil se 13. ledna 1960 v americkém Ann Arboru v Michiganu.
    - Studoval Kalifornský technologický institut do roku 1983, doktorát v oboru aplikované fyziky získal na Cornellově univerzitě v roce 1988.
    - V letech 1988 až 1994 působil ve výzkumných laboratořích firmy Bell v oblasti mikroskopie v blízkém poli.
    - Poté pracoval ve vlastní laboratoři ve svém domě v Michiganu v oboru experimentální fyziky. Je držitelem více než 20 patentů.
    - V roce 1993 obdržel cenu americké Národní akademie věd za iniciativu ve výzkumu.

    Stefan Hell (51)
    - Je jedním z ředitelů Institutu Maxe Plancka v německém Göttingenu (od října 2002).
    - Narodil se 23. prosince 1962 v rumunském Aradu. V roce 1990 získal doktorát z fyziky na univerzitě v Heidelbergu. V letech 1991 až 1993 pracoval v molekulární laboratoři v Heidelbergu, kde se mu podařilo prokázat principy 4Pi mikroskopie. V letech 1993 až 1996 působil na univerzitě v Turku.
    - Ve svém bádání dokázal, že je možné výrazně zlepšit rozlišovací schopnosti fluorescenčního mikroskopu. Spolu s vědci z Institutu Maxe Plancka vyvinul mikroskop, díky němuž je možno získat a zaznamenat obrázky z mozku živých zvířat s dříve nedosažitelným rozlišením méně než 70 nanometrů.
    - V roce 2006 obdržel Německou cenu budoucnosti.

    William Esco Moerner (61)
    - Profesor Stanfordovy univerzity (od roku 1998), kde byl od roku 2011 do letoška děkanem katedry chemie.
    - Narodil se 24. června 1953 v kalifornském Pleasantonu. Vystudoval fyziku a matematiku na Washingtonské univerzitě. Doktorát získal v roce 1982 na Cornellově univerzitě.
    - V letech 1981 až 1995 pracoval v Almadenském výzkumném středisku IBM v San Jose v Kalifornii. Poté působil tři roky jako profesor na Kalifornské univerzitě. Mezitím vyučoval jako hostující profesor i na Harvardově univerzitě v Cambridgi a také na Švýcarském technologickém institutu v Curychu (ETH Zürich).

Zdroj: ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality