Nobelovu cenu za fyziku získali tři Japonci za vývoj modrých diod

Aktuality

zdroj: archiv Metropolu

Stockholm | Letošní Nobelovu cenu za fyziku získali Japonci Isamu Akasaki a Hiroši Amano a Američan japonského původu Shuji Nakamura za vývoj modrých světelných diod umožňujících vytvoření...

nového, ekologického světelného zdroje. Oznámila to dnes Královská švédská akademie věd.
    Když trojice japonských rodáků počátkem 90. let objevila modrou elektroluminiscenční diodu (LED), zahájila revoluci v oblasti osvětlovacích technologií. Kombinací s již dříve existujícími zelenými a červenými diodami se totiž poprvé naskytla možnost vytvořit bílé LED světlo.
    V současnosti tato technologie nachází široké uplatnění od osvětlení domácností a pracovišť přes podsvícení displejů mobilních telefonů až po využití u moderních velkoplošných barevných obrazovek či blesku fotoaparátů.
    V duchu odkazu Alfréda Nobela tak byl oceněn objev, který významně přispívá ku prospěchu celého lidstva, podotkla akademie k teprve 20 roků starému vynálezu 85letého Akasakiho a jeho podstatně mladších kolegů - 54letého Amana a 60letého Nakamury.
    LED žárovky vysílající bílé světlo mají dlouhou životnost a šetří energii. "Díky LED žárovkám máme nyní trvalejší a efektivnější alternativu ke starším světelným zdrojům... Vzhledem k tomu, že čtvrtina spotřeby elektrické energie na světě je využívána za účelem osvětlení, pomáhají elektroluminiscenční diody významně při ochraně přírodních zdrojů," konstatovala akademie.
    Zatímco životnost klasických žárovek se pohybuje kolem 1000 hodin, žárovky LED vydrží svítit až 100.000 hodin. Oproti klasickým žárovkám je také u LED žárovek spotřeba elektrické energie o zhruba 85-90 procent nižší, protože LED nevyzařují téměř žádné teplo a prakticky všechna energie jde do viditelného spektra světla.
    "LED žárovky jsou velkým příslibem pro zvýšení kvality života více než 1,5 miliardy lidí na celém světě, kteří nemají přístup k elektrické síti. Vzhledem k nízké spotřebě elektřiny mohou být tyto žárovky napájeny levnou místní solární energií," zdůraznila švédská akademie.
    Letošní vyhlášení Nobelovy ceny za fyziku nebylo tak napjatě očekávané jako minulý rok, kdy se všeobecně předpovídalo vyznamenání vědců, kteří se podíleli na objevu nové subatomární částice, takzvaného Higgsova bosonu. Právě loni totiž předpoklady týkající se Higgsova bosonu potvrdily experimenty v obřím urychlovači Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN). Nakonec si loňskou cenu odnesli fyzik Peter Higgs a belgický vědec François Englert.
    Nobelova cena za fyziku má za dobu své existence už 196 držitelů, mezi nimiž jsou jen dvě ženy. Pouze 47krát se od roku 1901 stalo, že cenu získal jediný laureát.
    Letošní týden vyhlašování Nobelových cen začal v pondělí oznámením Nobelovy ceny za lékařství. Tu dostala trojice neurologů: americko-britský vědec John O'Keefe a norští manželé May-Britt Moserová a Edvard Moser, kteří byli oceněni za objev buněk, jež mozku pomáhají v prostorové orientaci. Ve středu se svět dozví laureáta ceny za chemii, ve čtvrtek za literaturu a v pátek za mír. Příští pondělí bude vyhlášena Nobelova cena za ekonomii.
    Na vyznamenané kromě finanční částky ve výši osmi milionů švédských korun (téměř 24 milionů Kč) čeká i účast na tradičním slavnostním ceremoniálu, který se uskuteční v den výročí úmrtí Alfreda Nobela 10. prosince. Nobelova cena za mír se bude předávat v norském hlavním městě Oslu, ceny za lékařství, ekonomii, fyziku, chemii a literaturu ve Stockholmu.

Vizitky letošních nositelů Nobelovy ceny za fyziku

Vizitky letošních nositelů Nobelovy ceny za fyziku (řazeni abecedně):

    Isamu Akasaki (85)
    - Emeritní profesor univerzity v japonském městě Nagoja (od roku 1992), kde předtím (od roku 1981) působil jako řádný profesor. V říjnu 2006 vznikl při univerzitě v Nagoji Akasakiho institut.
    - Narodil se 30. ledna 1929 v prefektuře Kagošima. V roce 1952 dokončil studia Kjótské univerzity a začal pracovat ve firmě Kobe Kogyo Corporation (nyní součást firmy Fujitsu). V roce 1964 získal doktorát z univerzity v Nagoji, kde pak začal působit jako asistující profesor a od roku 1981 řádný profesor.
    - V Macušitově výzkumném ústavu v Tokiu se koncem šedesátých let začal zabývat světelnými diodami. V roce 1989 učinil zásadní objevy, vedoucí k využívání modrých světelných diod.
    - Je nositelem Kjótské ceny za moderní technologie (2009), japonské obdoby Nobelových cen, a Edisonovy medaile (2011), udělované americkým Institutem elektrického a elektronického inženýrství (IEEE).

    Hiroši Amano (54)
    - Profesor univerzity v japonském městě Nagoja (od dubna 2010), kterou v 80. letech absolvoval a na níž v roce 1989 získal doktorát z elektrotechniky. Poté tam do roku 1992 působil jako výzkumný pracovník.
    - Od roku 1992 byl nejprve asistujícím profesorem a od roku 2002 osm let řádným profesorem na univerzitě Meidžó rovněž v Nagoji.
    - Narodil se 11. září 1960 v japonském městě Hamamacu.

    Shuji Nakamura (60)
    - Profesor Kalifornské univerzity v Santa Barbaře (UCSB; od roku 1999). Od roku 2004 je též čestným profesorem německé Brémské univerzity.
    - Narodil se 22. května 1954 ve městě Ikata v japonské prefektuře Ehime. V roce 1977 absolvoval Tokušimskou univerzitu, kde v roce 1994 získal doktorát. Od 70. let do roku 1999 pracoval ve firmě Nichia Corporation.
    - Je považován za objevitele první modré elektroluminiscenční diody (LED). Je držitelem asi stovky patentů.

Nobelova cena je za modré diody, s nimiž se lidé denně setkávají

Letošní nositelé Nobelovy ceny za fyziku podle oslovených českých akademiků svým výzkumem významně ovlivnili život moderního člověka. Královská švédská akademie věd dnes oznámila, že nejprestižní ocenění získali Japonci Isamu Akasaki a Hiroši Amano a Američan japonského původu Shuji Nakamura za vývoj modrých světelných diod. Lidé se s nimi denně setkávají, protože se nacházejí například v barevných displejích mobilních telefonů, v noteboocích i velkoplošných barevných obrazovkách.
    Podle švédské akademie tak byl v duchu odkazu Alfréda Nobela oceněn objev, který významně přispívá ku prospěchu celého lidstva. Objev modré elektroluminiscenční diody (LED) umožnil nový způsob výroby LED žárovek vysílajících bílé světlo. LED žárovky mají dlouhou životnost a zároveň šetří energii a chrání přírodní zdroje.
    "Laureáti dostali Nobelovu cenu za úžasnou technologickou práci a vytrvalost," řekla dnes ČTK Alice Hospodková z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. "Nobelova cena byla udělena za kombinaci aplikovaného a základního výzkumu, vývoj diod bezprostřední aplikací výrazně změnil život mnoha lidí na celém světě," doplnil profesor Jiří Chýla.
    Šedesátiletý Nakamura je považován za objevitele první modré elektroluminiscenční diody (LED) a letos pětaosmdesátiletý Akasaki v roce 1989 učinil zásadní objevy, které vedly k využívání modrých světelných diod. LED diody se poprvé začaly vyrábět na začátku 90. let, později se začaly vyrábět lasery. Firma Nichia Corporation, v níž Nakamura pracoval, na vynález měla patent. "Japoncům i firmě to přineslo ohromné zisky. Dlouho se to vyrábělo v Japonsku, teď už je to rozšířeno po celém světě," poznamenala Hospodková.
    Zatímco životnost klasických žárovek se pohybuje kolem 1000 hodin, žárovky LED vydrží svítit až 100.000 hodin. Oproti klasickým žárovkám je také u LED žárovek spotřeba elektrické energie zhruba o 85 až 90 procent nižší, protože LED nevyzařují téměř žádné teplo a prakticky všechna energie jde do viditelného spektra světla. Jak poznamenal fyzik Chýla, LED jsou velice ekonomické a nemají zásadní dopady na životní prostředí.
    Zatím jsou ve všech ledkových světlech, která se nyní dají koupit, nitridové polovodiče, mohou svítit modře nebo v krátkých vlnových délkách. Světlo ale není dostatečně příjemné. "V budoucnu se určitě naladí teplejší vlnové délky a budeme ještě více šetřit energii. Teď je největší hit dostat je do světlometů aut," uzavřela Hospodková.

Zdroj: ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality